VERY LARGE TELESCOPE

VLT bude největší dosud postavený dalekohled na světě. Skládá se ze čtyř dalekohledů s 8,2 metrovými celistvými zrcadly, které zatím pracují v samostatném režimu. Od příštího roku budou dalekohledy fungovat ve spřaženém interferometrickém režimu se základnou 200 metrů. Čtveřice obřích dalekohledů bude doplněna třemi 1,8 metrovými pomocnými dalekohledy, jedním 2,5 metrovým přístrojem (VISTA) a jedním čtyřmetrovým (VST). Dobudování celého komplexu se předpokládá v roce 2005. Dalekohledy jsou vybudovány na nejsušším místě na Zemi, v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce 2 600 metrů.

	Cesta z Antofagasty na VLT. Pronajali jsme si dva taxíky za 150 000 pesos, což je asi 7 500 Kč.		Cesta vedla Atacamskou pouští - nejsušším místem na zeměkouli, kde již 400 let nepršelo.
	Řidič jel cestou tam velmi opatrně, cestou zpět jsme se všichni v duchu modlili za úspěšný dojezd.		Těsně pod horou Cerro Paranal začíná území Evropské jižní observatoře (ESO). Prašnou cestu vystřídá kvalitní asfaltka s brzdnými pruhy po stranách.
	První pohled na dalekohled VLT - největší dalekohled na světě. Jde o čtveřici dalekohledů, každý s celistvým zrcadlem o průměru 8,2 metru.		Bílá budova pod horou je obří vakuová komora, ve které s každých 18 měsíců pokovuje zrcadlo zdevastované prachem.
	Příjezd k bráně observatoře. Dál již jen na speciální povolení. Návštěvníci sem mohou jen jednou měsíčně, předposlední sobotu v měsíci.		Návštěvníci před maketou podložky pod zrcadlo. Na spodní straně patrné vstupní otvory hydraulických pístů, které aktivně upravují tvar zrcadla na podložce (aktivní optika).
	Povinné helmy, VLT je stále ve výstavbě.		A již jedeme nahoru.
	První pohledy zblízka.		Jeden ze čtyř dalekohledů.
	Budovy všech čtyř dalekohledů. Mohou pracovat samostatně, připravuje se kombinovaný interferometrický režim.		Zaslepené testovací otvory k podzemnímu interferometru.
	Kopule jednoho z dalekohledů.		Detail pláště s větracími okny, které v některých situacích mohou napomoci udržet uvnitř stálou teplotu. Všimněte si oblačnosti, ta se prý večer rozplyne. Je zde 350 jasných nocí v roce.
	Vzduchotechnika v budově jednotky U2. Uvnitř se udržuje po celý den teplota jako v noci. Po otevření kopule pak nedojde k podstatným turbulencím.		Tekutá chladící kapalina je přiváděna do kopule dalekohledu v trubkách ze vzdálené řídící budovy.
	Dalekohled je postaven na samostatném betonovém sloupu odděleném od ostatní konstrukce budovy. To zamezuje nechtěným otřesům.		Detail prostoru spáry oddělující blok dalekohledu od okolní budovy.
	Detail stěny kopule.		Pod dalekohledem.
	A samozřejmě fotka celé výpravy pod dalekohledem Kuyen (druhý z dalekohledů uvedený do provozu v roce 2000).		Pohled z výšky na nosnou konstrukci zrcadla. Průměr je 8,2 metru. Zrcadlo bylo vyrobeno v Německu, broušeno ve Francii. Transport z Antofagasty (120 km) trval tři dny rychlostí 4 km/h.
	Zrcadlo samotné. Jeho tlušťka je pouhých 18 cm. V popředí je patrný anenometr na měření větru.		Pohled na terciální zrcadlo (ve středu fotografie), které odklání paprsky ke konkrétnímu přístroji (UV, V, IR).
	Ozubené kolo zajišťující naklánění dalekohledu.		Jakub u dalekohledu.
	Detail kovové konstrukce držící dalekohled.		V podzemí mezi budovami vede leccos...
	Díváme se na moře vzdálené 12 km, které je 2 600 metrů pod námi. Humboldtův proud stabilizuje oblačnost tak, že vrchní vrstva mraků je ve výšce 1 kilometr.		A ještě jeden pohled na moře v dálce pod námi.
	Každá jednotka má svůj velín, tohle je velín jednotky U2 (Kuyen), dalekohledu, který jsme viděli.		A takhle se dalekohled řídí.
	Vědecká nástěnka a tabule současně. Tady se rodí zásadní myšlenky astrofyziky.		Anglický dalekohled VST ve stavbě. Průměr bude mít cca 2.5 metru a doplní 4 obří dalekohledy VLT a 3 pomocné 1,8 metrové dalekohledy.
	Obytná zóna pracovníků dalekohledu. To na střeše je zatahovací roleta, která zabrání světelnému znečištění oblohy. Na hoře Paranal pracuje 120 stálých zaměstnanců.		Mají k dispozici bazén, bar a ubytovny. Celý objekt je pod zemí, jen plexisklový kulatý strop vykukuje z pouště.
	Pohled na strop obytné části a bar v pozadí.		A ještě pohled na ubytovny pracovníků.
	Takhle vypadá vstup do objektu, v pozadí vrchol střechy na úrovni terénu. Celá budova je v podzemí.		Pohled na vakuovou halu, ve které se zrcadla pokovují každých 18 měsíců. Za halou jsou tři elektrárny na naftu. Do areálu je každý den přivážena obří cisterna vody.
	U vstupu do observatoře je nápis "Vítejte" ve všech jazycích členských zemí ESO, včetně vlajek. Česká bohužel chybí.		Modýlek VLT jako interferometru. Čtyři obří dalekohledy a tři pomocné (1,8 m) budou propojeny do interferometru o základně 200 metrů.