Politzer, David Hugh
(1949)
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2004 získali tři teoretičtí fyzikové z USA, David Politzer, David Gross a Frank Wilczek. Cena jim byla udělena za objev tzv. asymptotické volnosti silné interakce kvarků a gluonů v rámci kvantové chromodynamiky. Tato teorie spolu s tehdy již známou teorií elektroslabých interakcí vytvořila základy dnešního standardního modelu fyziky elementárních částic.
Hugh David Politzer se narodil 31. srpna 1949 v New York City. V roce 1966 vystudoval Střední školu věd v Bronxu, o tři roky později obdržel bakalářský diplom na Univerzitě v Michiganu a v roce 1974 ukončil studium titulem PhD na Harvardově univerzitě, kde jeho vedoucím byl Sidney Coleman. Již v roce 1973 publikoval svoji první vědeckou práci o tzv. asymptotické volnosti, podle které se síla silné interakce mezi barevnými kvarky zeslabuje až k nule, pokud se kvarky k sobě přibližují. A jestliže jsou kvarky vedle sebe ve velmi malé vzdálenosti, tak je síla mezi nimi tak slabá, že se téměř chovají jako volné částice. Tento výsledek, který ve stejný rok nezávisle také objevili David Gross a jeho student Frank Wilczek na Univerzitě v Princetonu, byl velice důležitý ve vývoji kvantové chromodynamiky a v teorii silných jaderných interakcí. Po promoci na Harvardu se David Politzer přestěhoval na Kalifornský technologický institut (Caltech), kde se stal profesorem teoretické fyziky a působí zde dodnes.
Jako zajímavosti uveďme, že již ve svých 24 letech a ve své první vědecké práci udělal nejdůležitější krok k získání Nobelovy ceny za fyziku. A v roce 1989 se objevil v malé roli fyzika Roberta Serbera (projekt Manhattan) ve filmu Fat Man and Little Boy, ve kterém také hrál Paul Newman v roli generála Leslieho Grovese.
