Alvarez, Walter
(1940)
Narodil se v Berkeley v Kalifornii. V roce 1962 vystudoval geologii na Carletonově koleji v Minnesotě a doktorát získal na Princetonské univerzitě v roce 1967. V současné době přednáší geologii na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Jméno Alvarez je především spojováno s jeho otcem Luisem Walterem Alvarezem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku. Slavní ale byli i další předkové. Jeho děd, Walter Clement Alvarez, byl významným lékařem a jeho praděd, Luis F. Alvarez, vyvinul postup na lepší diagnózu skvrnité lepry.
Walter Alvarez pracoval pro americkou ropnou společnost Overseas Petroleum, Inc. v Holandsku a Libyi. Přitom podnikl se svým otcem expedici do Egypta, kde se pokoušeli pomocí měření průchodu elementárních částic skrze pyramidu objevit skryté místnosti a dutiny. Při této expedici se sice žádné podstatné objevy neuskutečnily, ale u mladého Waltera se probudil zájem o archeologickou geologii. Poté odešel z ropné společnosti do Itálie studovat vliv vulkánů na osídlení římskou civilizací. U italského města Gubbio objevil Walter Alvarez tenkou vrstvu jílu s nepřirozeně vysokou koncentrací iridia, kterou dnes nazýváme KT vrstva. Rozbor vrstvy prokázal stáří 65 milionů let (rozhraní druhohor a třetihor), období nejvýznamnější náhlým vymíráním dinosaurů. Iridium tak vysoké koncentrace, jaké bylo nalezeno v této vrstvě, se běžně nachází v planetkách, a proto Alvarez a jeho kolegové dospěli k hypotéze, že zánik dinosaurů měl na svědomí dopad přibližně desetikilometrové planetky.
Alvarez získal mnoho cen a poct, včetně prestižní Nevadské medaile, Penroseovu medaili – nejvyšší ocenění Americké geologické společnosti. V roce 2005 dostal čestný doktorát geologických věd na universitě Siena v Itálii.
