| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Padesát let na Měsíci
Jakub Rozehnal
Tisková zpráva, Planetum
Dne 20. července 2019 uplyne 50 let od přistání člověka na MěsíciMěsíc – přirozený satelit Země, rotuje tzv. vázanou rotací (doba oběhu a rotace je shodná). Díky tomu stále vidíme přibližně jen přivrácenou polokouli Měsíce. Měsíc je prvním cizím tělesem, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong, 1969, Apollo 11). Voda na Měsíci byla objevena v stinných částech kráterů a pod povrchem (Lunar Prospektor, 1998). Povrch Měsíce je pokryt regolitem (drobná drť s vysokým obsahem skla). Malé pevné jádro je obklopené plastickou vrstvou (v hloubce 1 000 km pod povrchem). Velké množství kráterů má rozměry od milimetrů po stovky kilometrů. Několik z nich je pojmenováno i po českých osobnostech (například kráter Anděl)., o den později nás bude půl století dělit od okamžiku, kdy se lidská noha poprvé dotkla jiného kosmického tělesa. Při oslavách významných výročí obvykle vzpomínáme na to, jaký odkaz nám ona událost zanechala, leckdy nostalgicky vzpomínáme na to, jaké to byly těžké začátky a jak už jsme dnes mnohem dále. Toto výročí je ale jiné. Paradoxně odkazuje na dobu, kdy bylo lidstvo tak vyspělé, že dokázalo člověka vyslat do vesmíru. Tehdy, před 50 lety, začala krátká, jen tři roky trvající éra, kdy se člověk dokázal vydat tak daleko od Země. Polovina lidí, kteří dnes žijí na této planetě, se narodila v době, kdy se již na Měsíc nelétalo. Není to přinejmenším zarážející?
Logo programu Apollo. Zdroj: NASA.
|
Měsíc – přirozený satelit Země, rotuje tzv. vázanou rotací (doba oběhu a rotace je shodná). Díky tomu stále vidíme přibližně jen přivrácenou polokouli Měsíce. Měsíc je prvním cizím tělesem, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong, 1969, Apollo 11). Voda na Měsíci byla objevena v stinných částech kráterů a pod povrchem (Lunar Prospektor, 1998). Povrch Měsíce je pokryt regolitem (drobná drť s vysokým obsahem skla). Malé pevné jádro je obklopené plastickou vrstvou (v hloubce 1 000 km pod povrchem). Velké množství kráterů má rozměry od milimetrů po stovky kilometrů. Několik z nich je pojmenováno i po českých osobnostech (například kráter Anděl). Apollo – americký program pilotovaných vesmírných letů probíhající v letech 1961 až 1972 a současně název kosmické lodi, která dopravila člověka na Měsíc. Vyvrcholením bylo přistání člověka na Měsíci (Apollo 11, Neil Armstrong, 20. 7. 1969). K cestě na Měsíc byla používána dosud největší nosná raketa Saturn V. Astronauté posledních misí využívali k pohybu po povrchu Měsíce speciální motorové vozítko. NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. |
Malý krok...
Kosmická loď Apollo 11 odstartovala ze Země dne 16. července 1969. Po třech dnech letu zakotvila na oběžné dráze okolo Měsíce a 20. července sestoupili Buzz Aldrin a Neil Armstrong v lunárním modulu na povrch Měsíce, zatímco velitel letu Michael Collins zůstal v řídicím modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Přistání lunárního modulu neproběhlo bez problémů – kdyby se přistávací manévr prodloužil o více než 30 sekund, modul by se i s posádkou zřítil na povrch Měsíce. Vše dopadlo dobře, a tak mohl Neil Armstrong dne 21. července 1969 ve 3 hodiny 56 minut středoevropského času (který platil i v tehdejším Československu) vkročit na povrch Měsíce a pronést památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, (ale) obrovský skok pro lidstvo.“
Neil Armstrong slézající po žebříku na měsíční povrch. Záběr byl pořízen kamerou z lunárního modulu. Původní video je vpravo, upravené (2009) vlevo. Zdroj: NASA
Představitelé města Huntsville nesou na ramenou prvního ředitele Marshallova letového střediska americké NASA. Stalo se tak po úspěšném zakončení mise Apolla 11 k Měsíci. Zdroj: NASA.
Výstava v Praze
Planetum, jako největší platforma svého druhu v České republice, připravilo u příležitosti 50. výročí přistání člověka na Měsíci světově unikátní výstavu.
Štefánikova hvězdárna na Petříně se stane jediným místem na světě, kde se budou moci návštěvníci přímo dotknout povrchu Měsíce. Žádný návštěvník petřínské výstavy se patrně nikdy neocitne Měsíci blíže. Vystavený vzorek měsíční horniny nebude na hvězdárně vystaven za neprůstřelným sklem ani zalitý v umělé hmotě, jako ve všech světových muzeích. Na svou vlastní kůži se bude moci každý návštěvník přesvědčit, co to znamená „dotknout se Měsíce“. Vystavený vzorek je horninou, která na Zemi doputovala v podobě meteorituMeteorit – pozůstatek po meteoroidu, těleso pocházející z meziplanetárního prostoru, které se srazilo s planetou (Země, Mars, …), přežilo průlet atmosférou a dopadlo na povrch., jenž byl před 3,5 miliardami let vyvržen z povrchu Měsíce při dopadu jiného kosmického tělesa a šťastnou náhodou dopadl na povrch Země. Dvojjazyčná (vzhledem k očekávanému zájmu zahraničních turistů česko/anglická) výstava bude návštěvníkům Štefánikovy hvězdárny na Petříně přístupná od 1. července 2019.
Buzz Aldrin, astronaut Apolla 11, vybaluje dovezené přístroje na povrchu Měsíce. V popředí je seismický experiment, za ním odražeč pro laserová měření vzdálenosti. Zdroj: NASA.
První stupeň gigantické rakety Saturn VSaturn V – největší nosná raketa dosud vyrobená člověkem. Raketa Saturn V byla použita v programu Apollo a bezpečně dopravila člověka na Měsíc. Později vynesla upravená verze kosmickou stanici Skylab na oběžnou dráhu Země. Jedná se o třístupňovou raketu. První stupeň (5 motorů F-1 společnosti Rocketdyne) využíval jako palivo kerosin a kapalný kyslík, hořel 150 sekund a celkový tah měl 34 MN. Druhý stupeň (5 motorů J2) měl jako palivo kapalný vodík a kyslík, hořel 360 sekund a tah měl 5 MN. Třetí stupeň měl jediný motor J2 s tahem 1 MN a zapaloval se dvakrát, poprvé na 165 sekund a podruhé na 335 sekund. Celková výška rakety byla 111 metrů, průměr měla 10 metrů, hmotnost 3 000 tun. Při 13 startech rakety nedošlo nikdy k žádné havárii. Poslední start proběhl v roce 1973., která vynesla loď Apollo na cestu k Měsíci, v Mississipské testovací hale (dnes Stennisovo vesmírné středisko). Zdroj: NASA.
V Planetáriu Praha si od 20. července 2019 budou moci návštěvníci prohlédout lunární modul Eagle, který dopravil před padesáti lety člověka na Měsíc. Takových míst je na světě zhruba desítka – pražské planetárium se ovšem stane jediným místem na světě, kde si budou moci návštěvníci prohlédnout přistávací modul Eagle i zevnitř. Na vlastní kůži tak budou moci okusit podmínky, v jakých lidé na Měsíc před padesíti lety cestovali.
Exponát vystavený v planetáriu bude reálným modelem lunárního modulu Eagle v měřítku 1:1. Vzhledem k velikosti přistávacího modulu (výška 8 metrů, základna 9×9 metrů) bude modul instalován před vstupem do planetária, zvenčí si jej tak budou moci zdarma prohlédnout všichni návštěvníci Stromovky. Zevnitř bude lunární modul vzhledem k omezené kapacitě přístupný pouze návštěvníkům Planetária se speciální vstupenkou.
Odkazy
