Astronomické úkazy roku 2012

Alfons Mucha: Leden

Počátkem roku bude večerní obloze bezesporu vévodit nejjasnější planeta ze všech – Venuše. Můžeme ji pozorovat jako večernici na jihozápadě, kde na konci občanského soumraku dosáhne výšky 15° nad obzorem. Konkurovat ji ale bude největší planeta sluneční soustavy – Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci a kulminuje ve večerních hodinách 50° nad jižním obzorem. Mars vychází počátkem roku až po 22. hodině, ale jeho viditelnost se bude nadále zlepšovat. Saturn zdobí oblohu ranní, pozorovat ho můžeme prakticky v celé druhé polovině noci.

Dne 13. 1. nastává konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 1,1° jižně od Neptunu. Sám úkaz není nijak výjimečný, můžeme ho ale využít k snadnému vyhledání planety Neptun.

Poměrně příznivé pozorovací podmínky má letos v lednu meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává ráno 4. ledna (9 hodin) a Měsíc zapadá více než 2 hodiny před svítáním. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

Ve čtvrtek 5. 1. v 1 hodinu bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.

Alfons Mucha: Únor

Na únorové večerní obloze nad západním obzorem stále najdeme Venuši, jejíž viditelnost se stále zlepšuje a Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Mars bude od poloviny měsíce pozorovatelný po celou noc a na ranní obloze ho doplní Saturn, který vychází o půlnoci.

Dne 10. 2. dojde ke konjunkci Venuše s Uranem, Venuše se bude nacházet 0,3° severně. Uran lze v blízkosti Venuše vyhledat dalekohledem. Ve dnech 25. 2. až 27. 2. bude večer na západě pozorovatelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.

Kometa C/2009 P1 Garradd by mohla v únoru dosáhnout jasnosti kolem 6. magnitudy, což je na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a je tak jedinou předpovězenou kometou, kterou bychom mohli spatřit bez dalekohledu.

Alfons Mucha: Březen

Březen není pro rok 2012 měsícem knihy, ale mohli bychom ho klidně nazvat měsícem planet. Na večerní obloze bude z planet viditelných pouhým okem a známých už starověkým hvězdářům chybět pouze Saturn, a to jen proto, že vychází až po 21. hodině. Počátkem března tedy během několika hodin jediné noci zhlédneme tyto planety všechny.

Merkur, planeta Slunci nejbližší, je 5. 3. v 10 hodin v největší východní elongaci, která je pro tento rok pozorovatelsky nejlepší. Na konci občanského soumraku ho v tento den nalezneme 10° nad západním obzorem. Období jeho dobré pozorovatelnosti začíná už 26. 2. a končí 12. 3. Po celou dobu zde bude spolu s Venuší a Jupiterem. I Venuše bude mít v březnu nejlepší pozorovací podmínky, 27. 3. v 8 hodin je také v největší východní elongaci, což je poloha pro pozorování nejpříznivější. A do třetice i pro Mars nastávají v březnu nejlepší pozorovací podmínky, neboť je 3. 3. ve 21 hodin v opozici se Sluncem, což pro vnější planetu pozorovatelsky nejpříznivější poloha. Tato opozice Marsu ale bohužel není příliš výhodná i přes poměrně vysokou deklinaci planety (10°), protože je Mars ve velké vzdálenosti od Země. Nejvíce se ji přiblíží 5. 3. v 18 hodin na vzdálenost 101 milionů km a dosáhne maximální jasnosti –1,2 mag. Na obloze bude zářit po celou noc. Jupiter nalezneme v březnu večer na západě a po celý měsíc bude na obloze dělat společnost Venuši. Saturn je na obloze po většinu noci kromě večera, takže se s Merkurem, a na samém začátku března ani s Venuší, na obloze nepotká. Dne 14. 3. v 7 hodin bude Venuše v konjunkci s Jupiterem, Venuši nalezneme 3° severně a v blízkosti Jupiteru bude pozorovatelná po celý březen. Ve dnech 25. až 27. 3. večer budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru, Aldebaranu a hvězdokupy Plejády.

Jarní rovnodennost nastává 20. března v 6 hodin 14 minut. V neděli 25. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Alfons Mucha: Duben

Na večerní obloze stále dominuje Venuše nacházející se vysoko nad západem. V polovině dubna zapadá necelou hodinu před půlnocí a největší jasnosti (–4,5 mag) dosahuje 30. 4. ve 2 hodiny. Mars bude do poloviny měsíce pozorovatelný po celou noc, Jupiter počátkem měsíce večer nízko nad západním obzorem. Pro Saturn nastávají v dubnu nejlepší pozorovací podmínky, protože je 15. 4. v 19 hodin v opozici se Sluncem. O hodinu později se nejvíce přibližuje Zemi, a to na 8,720 AU. Jasnost planety dosahuje 0,2 mag. Na obloze svítí po celou noc.

Dne 4. 4. ve 23 hodin nastává konjunkce Venuše s Alcyone, nejjasnější hvězdou Plejád, Venuše bude 0,3° jižně a prochází okrajem hvězdokupy.

V sobotu 7. 4. bude ráno pozorovatelné seskupení Měsíce, Saturnu a Spiky.

Alfons Mucha: Květen

Na květnové večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši, a to večer nízko nad západním obzorem, Mars většinu noci kromě jitra a Saturn, který je po opozici a na obloze bude po celou noc. Dne 5. 5. ráno spatříme nad východním obzorem seskupení Měsíce, Saturnu a Spiky.

V noci z 20. na 21. 5. nastane prstencové zatmění Slunce, které u nás ale nebude viditelné. Větší štěstí budou mít v tomto případě pozorovatelé z Číny, Japonska a západních oblastí USA.

Alfons Mucha: Červen

Planety v červnu zdobí převážně večerní oblohu. Merkur bude pozorovatelný koncem měsíce večer, nízko nad západním obzorem, bohužel ale velmi špatně, neboť se díky malé jasnosti ztrácí ve večerních červáncích. Mars je pozorovatelný v první polovině noci, na konci měsíce zapadá před půlnocí. Saturn nalezneme na obloze většinu noci kromě rána.

Ve dnech 25. až 28. 6. večer na západě a jihozápadě spatříme seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky a v noci z 31. 5. na 1. 6. bude v tomto seskupení chybět pouze Mars.

Dne 4. 6. dojde k částečnému zatmění Měsíce, které ale nebude z našeho území pozorovatelné. Celý průběh zatmění bude pozorovatelný z Austrálie a Tichomoří.

Ve středu 6. 6. ve 2 hodiny se bude nacházet planeta Venuše v dolní konjunkci a tehdy dojde k výjimečnému úkazu, jehož pozorování si nebudeme následujících 105 let moci dopřát, a to k přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Jedná se v podstatě o zákryt jednoho tělesa sluneční soustavy jiným, o jakési „zatmění Slunce“ Venuší. Ovšem vzhledem ke vzdálenosti Země a Venuše budeme na slunečním disku pozorovat pouze pomalu se pohybující černou tečku, ale za použití vhodného filtru (nejlépe svářečský filtr č. 13) tento úkaz uvidíme i pouhým okem. Z našeho území bude pozorovatelný pouze konec úkazu (poslední 2 hodiny), neboť u nás Slunce v jeho průběhu vychází.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 0 hodin 9 minut.

Alfons Mucha: Červenec

Na červencové večerní obloze bude pozorovatelný Merkur, který je 1. 7. ve 3 hodiny v největší východní elongaci. Planeta ale bude špatně pozorovatelná, neboť se bude nacházet nízko u obzoru. Podobně špatně pozorovatelný bude i Mars, který je též nízko nad jihozápadním obzorem. Celkem dobře bude večer pozorovatelný pouze Saturn.

Na ranní obloze zastihneme Jupiter a opět spolu s Venuší, která bude počátkem července na začátku občanského soumraku 10° nad východním obzorem, koncem měsíce už 23°. Dne 12. 7. pak dosahuje maximální jasnosti (−4,5 mag).

Dne 9. 7. v 11 hodin bude Venuše v konjunkci s Aldebaranem, Venuše se bude nacházet 0,9° severně. Planetu budeme moci spatřit po několik nocí v blízkosti Aldebaranu ráno na východě.

Ve dnech 14. až 16. 7. ráno nad východním obzorem bude pozorovatelné těsné seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru, Aldebaranu a hvězdokupy Plejády. V blízkosti Jupiteru bude též možné vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres.

V neděli 15. 7. nastane zákryt Jupiteru a jeho satelitů Měsícem. Od nás bude pozorovatelný celý průběh, a to nad východním obzorem. Na začátku úkazu ve 2 h 30 min bude Jupiter 14° nad obzorem. Pozorovatelný bude i výstup planety a jeho měsíců zpoza Měsíce. Celý úkaz potrvá zhruba tři čtvrtě hodiny.

Seskupení Měsíce, Marsu a Saturnu spatříme ve dnech 24. a 25. 7. večer nad západním obzorem.

Ve čtvrtek 5. července v 5 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů.

Alfons Mucha: Srpen

V srpnu se na večerní obloze nachází Mars a Saturn, oba nízko nad západním obzorem. Na ranní obloze nalezneme Merkur, Venuši a Jupiter. Merkur je 16. 8. ve 13 hodin v největší západní elongaci a na začátku občanského soumraku se nachází 9° nad obzorem. Současně je týž den v konjunkci s Měsícem. Období jeho viditelnosti začíná 11. 8. a potrvá do konce měsíce. Venuše je též v největší západní elongaci, a to 15. 8. v 10 hodin, vychází po půlnoci. Jupiter bude pozorovatelný ve druhé polovině noci.

Dne 15. 8. ve 12 hodin nastane konjunkce Marsu se Saturnem, Mars bude 2,7° jižně, večer nízko nad západem uvidíme seskupení Marsu, Saturnu a Spiky. Ten samý den ráno před východem Slunce nad východním obzorem budeme moci pozorovat seskupení Venuše, Merkuru a Měsíce.

Ve dnech 11. až 14. 8. ráno nad východním obzorem můžeme na obloze vyhledat podobné seskupení jako v červenci, tedy Měsíc, Venuši, Jupiter, Aldebaran a hvězdokupu Plejády. V blízkosti Jupiteru se též nachází planetka Vesta a trpasličí planeta Ceres.

Dne 22. 8. večer budeme moci nízko nad jihozápadním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky.

Meteorický roj Perseidy má maximum před půlnocí 12. 8. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Alfons Mucha: Září

Na večerní obloze nízko nad západním obzorem je stále Mars a Saturn, ten navíc jen v první polovině měsíce. Jupiter nalezneme na obloze kromě večera většinu noci. Venuše zdobí oblohu ranní.

Dne 19. 9. ve 22 hodin nastává konjunkce Marsu s Měsícem. Mars bude 0,9° severně od středu měsíčního disku. Seskupení těles bude pozorovatelné večer, nízko nad jihozápadním obzorem.

Podzimní rovnodennost nastává 22. září v 15 hodin 48 minut.

Alfons Mucha: Říjen

Z planet nalezneme na říjnové večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem Mars; Jupiter kromě večera po většinu noci a Venuši ráno.

Dne 3. 10. v 8 hodin bude Venuše v těsné konjunkci s Regulem (Venuše 0,1° jižně). Obě tělesa spatříme ráno nad východním obzorem.

V neděli 28. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Alfons Mucha: Listopad

Nízko nad západním obzorem spatříme v listopadu večer Mars. Jupiter je krátce před opozicí se Sluncem a je na obloze po celou noc. Na ranní obloze svítí planeta Venuše, od druhé poloviny měsíce Saturn a od 25. 11. i Merkur. Seskupení Měsíce, Venuše, Spiky a Saturnu bude pozorovatelné ráno na jihovýchodě ve dnech 11. a 12. 11.

V úterý 27. 11. nastane konjunkce Venuše se Saturnem, Venuše bude 0,5° jižně. Na ranní obloze budeme moci nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovat seskupení Saturnu, Venuše a Merkuru.

Dne 13. 11. dojde k úplnému zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Zatmění bude pozorovatelné z Austrálie a pásu táhnoucího se napříč Tichým oceánem až k Jižní Americe.

Dne 28. 11. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v části svého průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme ani toto zatmění roku 2012 doporučit k pozorování. Zatmění se navíc odehraje nevysoko nad obzorem.

Alfons Mucha: Prosinec

Mars v prosinci zůstává večer nízko nad západním obzorem. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v prosinci pro Jupiter, neboť je 3. 12. ve 3 hodiny v opozici se Sluncem a je tedy na obloze po celou noc. Planeta dosahuje jasnosti −2,8 mag. Na ranní obloze nalezneme Merkur (v době od 25. 11. do 19. 12.), který je 5. 12. v 0 hodin v největší západní elongaci, což je pro tento rok jeho nejlepší západní elongace. Na začátku občanského soumraku ho nalezneme 10° nad jihovýchodním obzorem. V jeho blízkosti bude i Saturn a Venuše, jejíž pozorovatelnost koncem roku končí.

Ve dnech 10. až 12. 12. spatříme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem seskupení Spiky, Saturnu, Venuše, Merkuru a srpku Měsíce.

Dne 26. prosince ve 3 hodiny nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem – Jupiter je necelý jeden stupeň severně.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu po půlnoci. Měsíc je několik hodin po novu a nebude tedy pozorování rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince ve 12 hodin 11 minut.