Tabulky → spektrum → rádiové
Hranice mezi mikrovlnami a rádiovými vlnami není přesně stanovená a v různých schématech je různá. V tomto textu budeme za hranici považovat hodnotu 15 cm. Rádiové vlny jsou v tomto smyslu tedy všechny elektromagnetické vlny s vlnovou délkou delší než 15 cm, tedy i metrové vlny, dekametrové nebo kilometrové. Zvířetem, které by odpovídalo svou velikostí vlnové délce rádiových vln, je například slon. Podstatná část rádiových vln prochází zemskou atmosférou, radioastronomie se proto vyvinula po optické astronomii hned jako druhá v pořadí. K nejznámějším patří vlna s délkoou 21 cm. Jde o přechod vodíku mezi stavy se shodně orientovaným spinem elektronu a protonu a opačně orientovaným spinem elektronu a protonu. Na této vlně je možné zobrazovat mlhoviny a chladná zákoutí vesmíru, kde je přítomen neutrální vodík. Na vlnové délce 600 metrů probíhá Morseova komunikace (vysílání záchranného signálu SOS). Vlnová délka 6 000 km odpovídá rozvodné síti o frekvenci 50 Hz. Vlnová délka 38 314 kilometrů patří Schumanově rezonanci mezi povrchem Země a ionosférou. V běžném životě se s rádiovými vlnami setkáme například u rozhlasového vysílání nebo GPS komunikace. V astronomii v rádiovém oboru září výtrysky z černých děr a jiných objektů, molekulární a prachová mračna i mnoho dalších zdrojů.
RÁDIOVÝ obor, pásma standardu ITU | ||||
Vlnová délka | Frekvence | Energie | Pásmo | Poznámka |
---|---|---|---|---|
10÷100 cm | 0.3÷3 GHz | 1.2÷12 μeV | UHF | ultra vysoká frekvence |
1÷10 m | 30÷300 MHz | 0.12÷1.2 μeV | VHF | velmi vysoká frekvence |
10÷100 m | 3÷30 MHz | 0.012÷0.12 μeV | HF | vysoká frekvence |
100÷1000 m | 0.3÷3 MHz | 1.2÷12 neV | MF | střední frekvence |
1÷10 km | 30÷300 kHz | 0.12÷1.2 neV | LF | nízká frekvence |
10÷100 km | 3÷30 kHz | 0.012÷0.12 neV | VLF | velmi nízká frekvence |
> 100 km | < 3 kHz | < 0.012 neV | ULF | ultra nízká frekvence |
Radioteleskop Arecibo je nejvýkonnější celistvý radioteleskop světa, nachází se na ostrově Portoriko. Průměr antény je 304 metrů, anténa vyplňuje celé údolí. Povrch tvoří 40 000 hliníkových desek. Radioteleskop byl postaven byl v roce 1963, později prodělal kompletní rekonstrukci. Nejvýznamější objevy: první extrasolární planeta, změření periody rotace Merkuru, objev podvojného pulsaru PSR 1913+16 (nepřímé potvrzení existence gravitačních vln), potvrzení Jarkovského jevu u planetky Golevka. Radioteleskop je zahrnut do programu hledání mimozemských civilizací.
Rádiový zdroj Cyg A ze souhvězdí Labutě je ve skutečnosti černou dírou (uprostřed). Z ní vyvěrají dva výtrysky, na jejichž koncích vznikají dva radiové laloky. Oba laloky jsou dobře patrné na radiovém snímku, který je složen z více frekvencí do barevné fotografie. Barvy odpovídají různým frekvencím.