Dickův jev – změna sledované průměrné frekvence pasivního frekvenčního standardu způsobená interakcí s měřícím zařízením, které v pravidelných cyklech měří frekvenci oscilátoru. Měřící zařízení je zpravidla realizováno jako zpětnovazební smyčka, která měří a průměruje frekvenci oscilátoru v nějakých cyklech. Do měření zanáší šum v okolí periody měřících cyklů a jejích vyšších harmonických. Šum se přenáší do samotného oscilátoru a ovlivňuje měřenou hodnotu. Dickův jev je největším omezením pro stabilitu frekvenčního zdroje. Objevil ho George John Dick z Kalifornského institutu technologií v roce 1987.
Zpět Glosář