Supratekutost – stav látky, při kterém poklesne viskozita na nulu a extrémně vzroste tepelná vodivost. Látka je schopná protékat malými kapilárami bez vnitřního odporu nebo vzlínat po stěnách nádoby. Supratekutost objevil v roce 1937 ruský vědec Pjotr Leonidovič Kapica u 4He při teplotách nižších než 2,17 K. Nezávsile objevili seupratekutost John Allen a Don Misener v Cambridži.
Zpět Glosář