Kerrův optický jev – při průchodu světla vhodným prostředím dochází ke změně indexu lomu látky úměrné intenzitě procházejícího světla. Důsledkem jsou nelineární jevy, například samofokusace svazku nebo nestability svazku. Jev poprvé popsal skotský fyzik John Kerr v roce 1875.
Zpět Glosář