Störmer, Horst Ludwig
(1949)
Narodil se v Německu (Frankfurt nad Mohanem), v současné době žije v USA. Se svými kolegy Danielem Tsuiem a Robertem Laughlinem obdržel Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1998 za objevení nových forem kvantových kapalin s neceločíselnými excitacemi elektrického náboje. Zásadně přispěl k vysvětlení kvantového Hallova jevu při nízkých teplotách a velmi silných magnetických polích.
Störmer promoval na universitě ve Frankfurtu v Německu (1970) a titul PhD dostal o sedm let později na universitě ve Stutgartu. O rok později se přestěhoval do Spojených Států a začal pracovat v Bellových telefonních laboratořích (Murray Hill, New Jersey). V letech 1992–1998 vedl výzkumné oddělení fyziky. Po odchodu se stal profesorem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Störmer zkoumal kvantový Hallův jev spolu s Tsuiem. Prováděli pokusy s vysokým napětím, které vznikalo mezi tenkými páskovými nástavci velmi silného magnetu. Samotný Hallův jev je znám již od roku 1879, ale teprve v roce 1980 Klaus von Klitzing objevil, že pod velmi silnými magnetickými poli a při velmi nízkých teplotách se zvýší magnetické pole a napětí se mění schodovitě, přičemž každý stupeň je roven násobku celého čísla a Klitzingově konstantě.
