Stern, Otto
(1888–1969)
Původem německý vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku pro rok 1943 za výzkum molekulárních svazků jako nástroje pro studium charakteristiky molekul a za změření magnetického momentu protonu.
Sternovou ranou vědeckou prací byly teoretické studie věnované statistické fyzice. Roku 1914 se stal přednášejícím teoretické fyziky na Frankfurtské univerzitě a v roce 1923 profesorem fyzikální chemie na Hamburské univerzitě. Zde také počátkem 20. let spolu s Walterem Gerlachem představili svůj historický experiment s molekulárními svazky. Svazek atomů stříbra procházel nehomogenním magnetickým polem a dopadal na skleněný disk. Došlo k jeho rozdělení na dva svazky, které bylo záhy vysvětleno jako důsledek existence spinu – vlastního rotačního a magnetického momentu částic. V roce 1933 Stern změřil magnetický moment protonu a poukázal na jeho nesoulad se stávající teorií. V roce 1933, když se k moci dostali nacisté, byl Stern donucen opustit Německo. Odjel do USA, kde se stal profesorem fyziky na Carnegijském institutu technologií v Pittsburghu. Zde zůstal až do svého penzionování v roce 1945.
