Schrieffer, John Robert
(1931)
Americký fyzik, držitel Nobelovy ceny za fyziku pro rok 1972 spolu s Johnem Bardeenem a Leonem Cooperem za BCS teorii supravodivosti (zkratka utvořená z počátečních písmen příjmení). Základem je myšlenka, že elektrony při nízkých teplotách tvoří bosonové páry (tzv. Cooperovy páry), pro které neplatí Pauliho vylučovací princip. Tyto dvojice elektronů se mohou nacházet ve stejném kvantovém stavu, vytvářet bosonový kondenzát a způsobit supravodivé vlastnosti materiálů.
Schrieffer vystudoval MIT (Massachusetts Institute of Technology) v Cambridge a Univerzitu v Illinois. V roce 1957 získal titul PhD. Jako mladý student začal pracovat v Baardenově týmu a pomohl mu objasnit, jak dochází v kovech při nízkých teplotách ke ztrátě elektrického odporu. Schrieffer učil v letech 1957–1959 na Chicagské univerzitě a v letech 1959–1962 na Illinoiské univerzitě. V roce 1964 se stal profesorem na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. V letech 1969–1975 byl Schrieffer profesorem na Cornellově univerzitě a od roku 1980 je profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.
