Roemer, Ole
(1644–1710)
Ole Roemer se narodil v dánském městě Aarthus v roce 1644. Po ukončení církevní Katedrální školy nastoupil na Kodaňskou univerzitu. Právě tam potkal Erasma Bartholina (známého též jako Rasmus Bartholin), který jako profesor přednášel geometrii a medicínu. Bartholinus objevil v roce 1669 polarizaci světla při svých experimentech s dvojlomným vápencem. Roemer pracoval s Bartholinusem na úpravách některých rukopisů Tychona Braheho. Roemer se také setkal s Jeanem Picardem, francouzským astronomem, který jako první změřil velikost Země s velmi dobrou přesností. V roce 1671 podnikli tito tři vědci cestu na ostrov Hven, aby nalezli místo pro observatoř Tychona Braheho. Následující rok přicestovali Pickard a Roemer do Paříže. Roemer byl v Paříži přijat velice dobře, žil v místnostech patřících Pařížské observatoři a jeden čas vyučoval astronomii i budoucího krále Ludvíka XV. Zůstal ve Francii devět let a stal se členem francouzské Akademie věd. Během svého pobytu ve Francii pomáhal při konstrukci Versailleských fontán.
Ředitelem francouzské Akademie byl v roce 1672 Giovanni Cassini. Cassiniho práce o pohybu Jupiterových měsíčků použil v roce 1675 Roemer k výpočtu rychlosti světla. Do těch dob se věřilo, že se světlo šíří nekonečnou rychlostí. Roemer dokázal, že se světlo šíří konečnou rychlostí a z časů zákrytů měsíčků určil jeho rychlost šíření na 220 000 km/s. Tato hodnota je o asi 25 % menší než skutečná rychlost, která je 299 792,458 km/s, ale musíme mít na paměti, že přesnost přístrojů, se kterými měřil Roemer nebyla zdaleka taková, jako je přesnost přístrojů dnešních.
V roce 1679 se přijel Roemer do Anglie podívat na kyvadlo, které bylo postaveno v Královské akademii. Během svého pobytu navštívil Newtona a Halleye. V roce 1681 Christian V, král Dánský, povolal Roemera do Kodaně a jmenoval ho královským astronomem a profesorem matematiky na Kodaňské univerzitě. Roemer se také proslavil sestrojením mnoha měřících přístrojů používaných ve strojírenství, hydraulice a v kartografii. Byl také spoluodpovědný za rozvoj města Kodaně. Podílel se na plánování rozvodu vody a kanalizace, modernizaci požárního sboru a vytyčování nových chodníků, vozovek a náměstí. Stal se zástupcem velitele kodaňské policie a všestranně se zasloužil o rozkvět Kodaně. Aby měl pod kontrolou žebráky, bezdomovce a prostitutky, vymyslel a zavedl pouliční osvětlení. Roemer měl velkou zásluhu na rozvoji metrického systému měr a vah a ve spolupráci s Danielem Fahrenheitem spoluvytvořil Fahrenheitovu teplotní stupnici. V roce 1704 si Roemer zaplatil stavbu své vlastní observatoře na pozemcích vlastněných Arasmem Bartholinem ve Vriglosemagle blízko Kodaně. V roce 1705 se stal primátorem Kodaně a v roce 1706 předsedou Dánské zemské rady.
