Poincaré, Henri Jules
(1854–1912)
Francouzský matematik, teoretický fyzik, inženýr a filosof, který zasáhl do mnoha matematických a fyzikálních směrů. Zavedl obecné eliptické funkce, zabýval se problémem tří těles, nebeskou mechanikou, ve které použil variační počet a integrální invarianty. Lorentzovu transformaci zobecnil o posunutí a zavedl desetiparametrickou Poincarého grupu. Odvodil tzv. Poincarého větu (každá uzavřená jednoduše souvislá třírozměrná varieta je homeomorfni s třírozměrnou koulí.) a stal se zakladatelem moderní topologie. Použil asymptotické řady pro řešení diferenciálních rovnic. V řešení těchto rovnic Poincaré jako první objevil deterministický chaos a položil tak základy teorie chaosu. Poincaré byl geniálním dítětem a vynikal již na lyceu v Nancy, kde se učil od osmi let a v roce 1871 zde získal titul bakaláře. Od roku 1873 studoval École Polytechnique, kde zakončil magisterské studium. Inženýrský titul získal na École des Mines v roce 1879 a stal se inspektorem důlních zařízení. Doktorát z matematiky připravoval pod vedením Charlese Hermita. Tato práce se týkala diferenciálních rovnic popisujících pohyby ve sluneční soustavě. Práci obhájil v roce 1879 na Pařížské univerzitě. Po celý život byl všestranným a mimořádně nadaným matematikem.
