Platón, vlastním jménem Aristokles
(asi 427–347 př. n. l.)
Řecký filozof, žák Sokrata. Zakladatel Akademické školy v Aténách, obhajoval „quadrivium“, čtyři matematické směry studia svobodných umění – aritmetiku, rovinnou geometrii, geometrii pevných těles, konče astronomií a harmonií. Věřil, že veškerá hmota je složena ze čtyř živlů (vzduch, země, oheň a voda), že Země je kulatá a je středem celého vesmíru a planety, Slunce i Měsíc se okolo ní pohybují na průhledných krystalových sférách.
Nejvýznamnějším přímým žákem Platóna byl Aristotelés ze Stageiry, jenž podrobil kritice Platónovo učení o ideách. Idea je ze slova idein (vidět) a má stejný kořen jako eidos (forma). Náleží k vnitřní struktuře jsoucna, která ho určuje v jeho bytí dělá ho tím, čím, je. Ve 3. století pak na Platónovo učení navázal novoplatónismus, ve středověku Augustinus a v renesanci „Akademie florentská“.
