Penzias, Arno Allan

(1933)

Německo-americký fyzik, který společně s Robertem Wilsonem objevil reliktní elektromagnetické záření v roce 1965 v Bellových telefonních laboratořích. Toto záření pochází z doby čtyř set tisíc let po vzniku Vesmíru (jeho uvolněním končí Velký třesk) a stalo se významným svědectvím o prvních fázích vývoje Vesmíru. Za tento objev získali Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1978. Druhou polovinu ceny získal sovětský vědec Kapica. Penzias vystudoval City College v New Yorku, doktorát obdržel v roce 1962 na Kolumbijské universitě. Pracoval v Bellových telefonních laboratořích v New Yersey, od roku 1976 byl ředitelem Bellovy radiové výzkumné laboratoře a v roce 1981 se stal vicepresidentem pro výzkum v Bellových laboratořích.