Penrose, Roger
(*1931)
Roger Penrose je britský matematický fyzik a matematik, jehož nejvýznamnější příspěvky se týkají obecné relativity a kosmologie. Penrose studoval matematiku a fyziku na Londýnské univerzitě, doktorát z algebraické geometrie získal v Cambridgi. Za svého aktivního vědeckého života pracoval na mnoha prestižních univerzitách a ústavech v Anglii a ve Spojených státech, například v Princetonu. V edesátých letech 20. století nalezl zcela nové geometrické přístupy k obené relativitě. Na jejich základě zjistil mnoho vlastností černých děr a uklázal, že může jít o reálné objekty. V roce 1969 spolu s Hawkingem dokázal, že v rámci obecné relativity je singularita ve středu černé díry nevyhnutelná. Je autorem principu vesmírné cenzury (případné singularity jsou za horizontem a není možné jejich přímé pozorování). Penrose vyvinul metodu mapování časoprostoru v okolí černé díry (tzv. Penroseův diagram). Také dokázal existenci neperiodického úplného pokrytí roviny (Penroseovo pokrytí), v němž se rovina beze zbytku pokryje několika obrazci tak, že se vzor nikdy neopakuje. Penrose rozpracoval teorii twistorových polí. Penrose se také zabýval topologií vesmíru jako celku a navrhl experimentální možnosti, jak rozpoznat topologii konečného vesmíru z opakujících se obrazců. Penrose získal za svou práci obrovské množství nejrůznějších cen, například Adamsovu cenu (1966), Heinemanovu cenu (1971), Eddingtonovu medaili (1975), Královskou medaili (1985), Wolfovu cenu (1988), Diracovu medaili (1989), Naylorovu cenu (1991), De Morganovu medaili (2004), Copleyovu medaili (2008) a byl za své výzkumy povýšen do šlechtického stavu. Nejvyšší ocenění, Nobelovu cenu, získal v roce 2020 za důkaz, že černé díry jsou nutným důsledkem obecné relativity. Druhou polovinu získali Reinhard Genzel a Andrea Ghez za objev černé díry ve středu naší Galaxie.
