Heisenberg, Werner Karl
(1901–1976)
Německý teoretik, zabýval se kvantovou teorií. Je autorem maticové kvantové mechaniky, kterou odvodil v roce 1925. Jde o jiný postup výpočtu kvantových stavů, než je Schrödingerova vlnová mechanika. Odvodil slavné Heisenbergovy relace neurčitosti: poloha a hybnost objektu nemohou být současně přesně změřeny. Měření jedné veličiny narušuje výsledek měření druhé veličiny. Za vybudování základů kvantové teorie získal v roce 1932 Nobelovu cenu za fyziku.
Heisenberg vystudoval teoretickou fyziku na Universitě v Mnichově. PhD studia zakončil úspěšně pod vedením Sommerfelda v roce 1923 a stal se asistentem Maxe Borna v Gottingenu. Tři roky pracoval v Kodani spolu s Nielsem Bohrem, od roku 1927 do roku 1941 byl profesorem teoretické fyziky v Lipsku, od roku 1942 do roku 1945 byl ředitelem Institutu Maxe Plancka v Berlíně a od roku 1946 byl ředitelem Institutu Maxe Plancka v Kodani.
