Faraday, Michael
(1791–1867)
Anglický knihař, který se zajímal o elektřinu. Získal možnost pracovat jako sekretář a později jako asistent v laboratoři Humphry Davyho, kde prováděl své experimenty. V roce 1821 napsal článek o současném náhledu na elektřinu a magnetismus, ve kterém uveřejňuje Oerstedovy pokusy. Byl jedním z největších experimentátorů vůbec. Jelikož byl samouk, stávalo se, že občas nerozuměl matematice z Ampérových prací. Vlastnosti magnetické síly vedly Faradaye k domněnce, že magnetická síla je kruhová. Také objevil, že rotace magnetu lze využit k výrobě elektrického proudu. V roce 1821 vzniklo dynamo (zařízení, které je schopné přeměnit pohyb na elektřinu). V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, a v roce 1857 formuloval zákony pro elektrolýzu. V letech 1839-1855 publikoval své výsledky ve třísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity. V roce 1845 vytvořil koncept, který popisoval elektrická a magnetická pole. Experimentoval také s dielektriky v kondenzátorech. Zobrazil magnetické pole tyčového magnetu pomocí železných pilin. Věnoval se ale i jiným oblastem, než byly elektřina a magnetiznus. V roce 1859 vysvětlil například regelaci – spojení dvou bloků ledu do jednoho celku díky působení tlaku. Správně předpokládal, že se tlakem vytvoří mezi oběma bloky ledu tenká vrstva vody, která posléze zamrzne.
