Esaki, Leo
(1925)
Japonský fyzik, který se zabýval pevnými látkami a supravodivostí. Spolu s Ivarem Giaeverem a Brianem Josephsonem získal Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1973 za experimentální objev tunelového jevu v polovodičích a supravodičích. Jeho původní jméno je Esaki Reiona.
V roce 1947 Esaki vystudoval Tokijskou universitu a stal se zaměstnancem společnosti Kobe Kogyo. V roce 1956 se stal hlavním fyzikem společnosti Sony, kde prováděl experimenty, které posléze vedly k udělení Nobelovy ceny. V roce 1959 získal na rodné universitě titul PhD. Esakiho práce ve společnosti Sony se týkala kvantové mechaniky a zejména tunelového jevu, při kterém vlnový charakter hmoty dovolí elektronům překročit energetickou bariéru, jež by v klasické mechanice byla neprostupná. Navrhl, jak by bylo možné pozměnit chování polovodičů z pevných látek přidáním příměsí (dopantů). Tato práce vedla k jeho vynálezu – dvojdiody, která je také známá pod názvem Esakiho dioda. V roce 1960 byla Esakimu udělena cena společnosti IBM (International Business Machines) za výzkum. Hned poté se stal jejím zaměstnancem a začal pracovat ve výzkumných laboratořích v Yorktown ve státě New York. V USA si ponechal japonskou státní příslušnost.
