| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2023
Lenka Soumarová
I rok 2023 nám nabídne spoustu zajímavých astronomických úkazů. Na Nový rok budeme mít možnost za jediný večer zhlédnout všechny planety známé starověkým hvězdářům. Každá planeta ale bude mít své nej v jiný měsíc. Pro Merkur to bude přelom března a dubna, kdy nastane jeho nejlepší viditelnost na obloze večerní, v září naopak na obloze ranní. Venuše bude vévodit květnové večerní obloze, i když maximální jasnosti dosáhne až v červenci a poté opanuje ranní oblohu v říjnu. V roce 2023 nedojde k opozici Marsu se Sluncem, takže nejlepším měsícem pro jeho pozorování bude leden, neboť se nejvíce blíží k měsíci jeho opozice, jímž byl prosinec 2022. Díky synodické periodě Marsu nastane další opozice až v lednu 2025. K opozici Jupiteru se Sluncem dojde v listopadu, takže listopad bude jeho měsícem. Saturnova nejlepší viditelnost vychází na období červenec až září, opozice nastane v srpnu. Postupně se zavírající prstence sledujeme ze severní strany, pozorovatelé na severní polokouli je tudíž v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“. Zákryt Venuše Měsícem (9. 11.) se bohužel odehraje na denní obloze, ale planetu u Měsíce spatříme ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem. Určitě bychom si neměli nechat ujít částečné zatmění Měsíce ve sváteční den 28. října, neboť bude pozorovatelné v celém svém průběhu. Z meteorických rojů budou mít příznivé podmínky srpnové Perseidy. V roce 2023 očekáváme dvě komety, které by svou jasností mohly atakovat hranici viditelnosti pouhým okem. V lednu to bude C/2022 E3 (ZTF), která se bude na večerní obloze pohybovat ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy. Prosinec by mohla ozdobit „vánoční kometa“ 62P/Tsuchinshan. K nalezení bude na ranní obloze v souhvězdí Lva. Takže teď už jen zbývá přát si jasnou oblohu.
Kometa C/2022 E3 (ZTF) objevená přehlídkou Zwicky Transient Facility vyfotografovaná 18. prosince 2022 Michaelem Jagerem. Dobře patrné jsou dva ohony. Stane se kometou počátku roku 2023? Zdroj: Seiichi Yoschida Home Page.
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Na Nový rok za dobrých pozorovacích podmínek zhlédneme za jeden večer všech pět planet viditelných pouhým okem. Merkur a Venuše budou velmi nízko nad jihozápadním obzorem, výše, také nad jihozápadem, nalezneme Saturn, vysoko nad jihem září Jupiter a nad jihovýchodem Mars. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na večerní obloze udrží po celý leden, ale Merkur opět spatříme až ve druhé polovině měsíce, tentokrát ale ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitne 30. 1. v 7 hodin a dosáhne jasnosti −0,1 mag. Pozorovatelnost Venuše se bude díky stoupající deklinaci zlepšovat, Mars je po opozici se Sluncem (nastala 8. 12. 2022 v 7 hodin) a v lednu bude tedy pro tento rok nejlépe pozorovatelný. Plynní obři, Jupiter a Saturn, budou nad jihozápadem, Jupiter vysoko, Saturn nízko.
Dne 3. 1. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Měsíce a Marsu (Mars 0,95° severně). Na obloze budeme moci po celou noc pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Stejné seskupení spatříme i na konci ledna. Po těsné konjunkci Venuše se Saturnem (22. 1. ve 23 hodin – Venuše 0,4° jižně) a Měsíce se Saturnem (23. 1. v 10 hodin) uvidíme na večerní obloze nad jihozápadem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu.
V období kolem novu (21. 1.) nalezneme na ranní obloze kometu C/2022 E3 (ZTF), která by se svou jasností (6 mag) měla přiblížit pozorovatelnosti pouhým okem. Během ledna přejde rychle ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy.
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 5 hodin, ale jeho pozorování bude značně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.
Ve středu 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Únor
Merkur v únoru uvidíme počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodem. Na večerní obloze zůstávají planety Venuše, Mars a Jupiter. Venuši a Jupiter spatříme večer, Mars bude pozorovatelný po většinu noci kromě rána. Saturn bude 16. 2. v 18 hodin v konjunkci se Sluncem a téhož dne ve 13 h se ocitá nejdále od Země (10,811 au). Je tedy zcela nepozorovatelný.
K extrémně těsné konjunkci Venuše s Neptunem dojde 15. 2. ve 13 hodin (Venuše 0,01° jižně). I v únoru, po konjunkci Měsíce s Venuší (22. 2. v 10 hodin), spatříme na obloze stejné seskupení jako v lednu – Měsíc, Mars, Aldebaran a otevřenou hvězdokupu Plejády.
Březen
Do pětice planet viditelných pouhým okem nám v březnu na večerní obloze bude chybět pouze Saturn. Merkur spatříme koncem měsíce večer nízko nad západem, Venuši naopak vysoko. Mars bude viditelný po většinu noci kromě rána a Jupiter na večerní obloze postupně klesá k západu a jeho večerní viditelnost tak tento měsíc končí.
V březnu dojde k několika zajímavým konjunkcím planet. Dne 2. 3. v 7 hodin to bude konjunkce Venuše s Jupiterem (Venuše 0,49° severně). Planety spatříme večer nad západem. V úterý 28. 3. v 8 hodin bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 1,29° severně). Planety budeme na obloze pozorovat také večer, nízko nad západním obzorem. Třetí planetární konjunkcí bude konjunkce Venuše s Uranem, k níž dojde 30. 3. ve 23 hodin (Venuše 1,22° severně). Po konjunkci Měsíce s Jupiterem (22. 3. ve 22 hodin) budeme moci až do 24. 3. večer nízko nad západním obzorem sledovat seskupení Jupiteru, Venuše a Měsíce.
V neděli 26. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.
Duben
Duben (přesněji přelom března a dubna) bude měsícem planety Merkur. V tomto období totiž nastávají její letošní nejlepší pozorovací podmínky na večerní obloze. V maximální východní elongaci se planeta ocitne 11. 4. ve 23 hodin a do 18. 4. ji budeme moci pozorovat spolu s Venuší, která září vysoko nad západem, a nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka – Aldebaranem. Mars je pozorovatelný v první polovině noci, Saturn se přesouvá na oblohu ranní, uvidíme ho ve druhé polovině dubna nízko nad jihovýchodem. Konjunkce Jupiteru se Sluncem nastává 11. 4. ve 23 hodin a planeta je tedy nepozorovatelná.
Ve dnech 22. a 23. 4. spatříme seskupení Měsíce, Venuše, Aldebaranu a Plejád před a po konjunkci Měsíce s Venuší (23. 4. ve 13 hodin).
Hybridní zatmění Slunce, které nastane 20. 4., je od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit se z něj mohou pozorovatelé z Indonésie, Austrálie, Tasmánie, Filipín, Malajsie, Kambodži a Vietnamu.
Květen
Květnové večerní obloze bude vévodit Venuše. Planeta zapadá až půl hodiny před půlnocí a společnost ji po celý měsíc bude dělat Mars. Obři, Jupiter a Saturn, budou zdobit oblohu ranní. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodem, Jupiter se k němu přidá na konci měsíce na východě.
Na večerní obloze ve dnech 22. až 24. 5. spatříme seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a dvojice Pollux, Castor. Bude pozorovatelné před a po konjunkci Měsíce s Venuší 23. 5. ve 13 hodin. Z polostínového zatmění Měsíce, k němuž dojde 5. 5., bude od nás pozorovatelná pouze závěrečná hodina při východu Měsíce na jihovýchodním obzoru.
| Časový průběh polostínového zatmění Měsíce dne 5. května (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 16 h 14 min |
| střed zatmění | 18 h 23 min |
| východ Měsíce | 19 h 26 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 20 h 32 min |
Červen
Venuše s Marsem jsou stále na obloze večer. Venuše se 4. 6. ve 12 hodin ocitá v maximální východní elongaci a její letošní nejlepší pozorovací podmínky pokračují i v červnu. Jupiter a Saturn zdobí oblohu ranní. Jupiter spatříme ráno nad východem, pozorovatelnost Saturnu se prodlužuje do druhé poloviny noci.
Ve dnech 20. až 23. 6. po konjunkci Měsíce s Polluxem (20. 6. v 10 hodin) uvidíme večer nízko nad severozápadem Měsíc procházet od dvojice Pollux, Castor okolo Venuše a Marsu k Regulu.
Letní slunovrat nastává 21. 6. v 15 hodin 58 minut.
Červenec
Venuše v červenci dosahuje 7. 7. ve 14 hodin maximální jasnosti (−4,5 mag). Pozorovat ji budeme v první polovině měsíce večer nad západem podobně jako Mars, jehož pozorovatelnost v tomto roce koncem července končí. Saturn uvidíme po většinu noci kromě večera a Jupiter bude ráno vysoko nad východním obzorem.
Planety Venuši a Mars poblíž hvězdy Regulus uvidíme 2. 7. večer nad západním obzorem, a to po kvazikonjunkci planet, k níž dojde v 10 hodin. Ve dnech 19. až 21. 7. večer nízko nad západem spatříme seskupení Měsíce, Merkuru, Venuše a Marsu. Předcházet mu bude konjunkce Měsíce s Merkurem 19. 7. v 11 hodin. Dne 28. 7. v 18 hodin nastane konjunkce Měsíce s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra – Antares (Měsíc 0,4° jižně). Přiblížení obou těles lze spatřit večer po setmění.
Ve čtvrtek 6. 7. ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpen
Srpen bude patřit planetě Saturn. Dne 27. 8. v 9 hodin nastává jeho opozice se Sluncem a o čtyři hodiny později se pak Saturn ocitá nejblíže Zemi (8,763 au). Na obloze ho budeme moci pozorovat po celou noc a dosahuje maximální jasnosti +0,4 mag. Ve druhé polovině noci je pozorovatelný další obr, Jupiter. Venuše se koncem měsíce vynoří na obloze ranní, nízko nad východem, a to po dolní konjunkci, jež nastala 13. 8. ve 12 hodin.
Seskupení Měsíce, Aldebaranu a otevřené hvězdokupy Plejády budeme pozorovat 10. 8. nad východem až jihovýchodem kolem konjunkce Měsíce s Aldebaranem. Dne 30. 8. ve 20 hodin dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem (Saturn 3,27° severně). Obě tělesa budou ve významných polohách vůči Zemi. Saturn v opozici a tedy nejblíže Zemi (27. 8.) a Měsíc v úplňku a přízemí (30. a 31. 8.).
Perseidy mají maximum 13. 8. v 8 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc 4 dny před novem nebude pozorování nijak zásadně rušit.
Září
V září nastává nejlepší ranní viditelnost Merkuru. Spatříme ho ve druhé polovině měsíce, ráno nad východem. V maximální západní elongaci se ocitne 22. 9. ve 14 hodin a na obloze bude spolu s Venuší, která 19. 9. v 15 hodin dosahuje (letos podruhé) maximální jasnosti (−4,5 mag). Planety nalezneme poblíž nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva – Regulu. Jupiter spatříme po většinu noci kromě večera a Saturn bude pozorovatelný po celou noc, neboť je po opozici se Sluncem.
Seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád budeme moci pozorovat 4. až 6. 9. po většinu noci kromě večera, a to po konjunkci Měsíce s Jupiterem 4. 9. v 19 hodin (Jupiter 2,15° jižně).
Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. v 7 hodin 50 minut.
Říjen
Merkur spatříme počátkem měsíce ráno nad východem, jeho jasnost bude dosahovat −1,2 mag, ale bude nízko nad obzorem. Venuše bude naopak vysoko nad východem a jihovýchodem. V maximální západní elongaci se ocitne 24. 10. v 0 hodin. Jupiter je pozorovatelný po celou noc, neboť se blíží jeho opozice se Sluncem, Saturn spatříme po většinu noci kromě rána.
Seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád bude pozorovatelné po většinu noci kromě večera od 1. do 4. 10. a pak také po celou noc od 29. do 31. 10., vždy kolem konjunkce Měsíce s Jupiterem (2. 10. ve 3 hodiny a 29. 10. v 9 hodin). Ráno nad východním obzorem 10. 10. spatříme seskupení Měsíce, Venuše a Regulu. Měsíc a Regulus budou v konjunkci téhož dne v 11 hodin.
Prstencové zatmění Slunce, které nastává 14. 10. nebude od nás bohužel pozorovatelné. O dva týdny později, 28. 10., se ale můžeme těšit na částečné zatmění Měsíce, které spatříme v celém průběhu.
| Časový průběh částečného zatmění Měsíce dne 28. října (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 19 h 02 min |
| začátek částečného zatmění | 20 h 35 min |
| střed zatmění | 21 h 14 min |
| konec částečného zatmění | 21 h 53 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 23 h 27 min |
Dne 22. 10. bude v maximu meteorický roj Orionidy. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 20 meteorů.
V neděli 29. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
Večerní obloze bude vévodit Jupiter, který je 3. 11. v 6 hodin v opozici se Sluncem a nejblíže Zemi (3,982 au) se ocitá už o dva dny dříve, 1. 11. ve 22 hodin. Na večerní obloze je spolu se Saturnem, který bude pozorovatelný v první polovině noci. Venuše září ráno, vysoko nad jihovýchodem.
Ve čtvrtek 9. 11. ve 12 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce s Venuší (Venuše 0,10° jižně). Zákryt Venuše Měsícem se bohužel odehraje na denní obloze. Venuši u Měsíce spatříme ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem.
Ani v listopadu nepřijdeme o možnost pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád, a to 25. až 27. 11. Uvidíme ho po konjunkci Měsíce s Jupiterem, k níž dojde 25. 11. v 11 hodin.
Prosinec
Prosincové večerní obloze budou kralovat obři – Jupiter a Saturn. Oba září vysoko nad obzorem. Merkur spatříme počátkem měsíce večer, nízko nad jihozápadem. Jeho maximální východní elongace nastává 4. 12. v 15 hodin, planeta má ale nízkou deklinaci, takže podmínky pro její pozorování nebudou dobré. Venuše stále zdobí oblohu ranní. Rozhodně ji nad jihovýchodním obzorem nepřehlédneme.
Dne 8. 12. v 17 hodin nastává konjunkce Měsíce se Spikou (Spica 1,37° jižně). Na ranní obloze vysoko nad jihovýchodním obzorem spatříme seskupení Měsíce, Venuše a Spiky. I v prosinci budeme moci pozorovat 22. až 24. 12. seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád v první polovině noci, a to po konjunkci Měsíce s Jupiterem 22. 12. ve 13 hodin (Jupiter 1,45° jižně).
Na hranici viditelnosti pouhým okem (6 mag) by měla být „vánoční kometa“ 62P/Tsuchinshan. Nalezneme ji na ranní obloze v souhvězdí Lva. Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. ve 20 hodin, nebude rušit Měsíc těsně po novu. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 22. 12. ve 4 hodiny 27 minut.
Ilustrace Ivan Havlíček
Odkazy
