| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2021
Lenka Soumarová
Obloha roku 2021 nám chystá určitě spoustu zajímavého. Hned na začátku roku si budeme moci prohlédnout všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Na večerní obloze budou Mars, Jupiter a Saturn. Merkur se k nim přidá v polovině měsíce a Venuše je na obloze ráno. Nejlepší podmínky pro spatření Merkuru, planety Slunci nejbližší, nastanou v květnu a v říjnu. V květnu bude planeta na obloze večerní, v říjnu naopak na obloze ranní. Venuše dosahuje maximální jasnosti 4. 12. v 15 hodin, a to –4,7 mag. V roce 2021 se bohužel musíme obejít bez opozice Marsu, ta nastává až v roce následujícím. Nejlépe planetu uvidíme hned v prvních měsících nového roku. Plynné obry – Jupiter a Saturn – můžeme pro letošek nazvat prázdninovými planetami. Nejlepší podmínky pro jejich pozorování budou panovat od července do září. V srpnu nastává opozice obou planet se Sluncem, Jupiteru 20. 8. a Saturnu 2. 8. Postupně se zavírající prstence stále sledujeme ze severní strany, pozorovatel na severní polokouli je tedy v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“. Od dubna až do konce roku budeme moci každý měsíc pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. V dubnu, květnu a červnu ráno, v červenci, srpnu a září po celou noc a v říjnu, listopadu a prosinci večer. Ve středu 20. 1. dojde ke konjunkci Marsu s Uranem. Tento den tak můžeme využít ke snadnému vyhledání planety Uran dalekohledem. Mars poblíž hvězdokupy Plejády spatříme začátkem března. Měsíc, Venuši, Merkur a Mars pospolu uvidíme ve dnech 13. až 15. 5. a potom ve dnech 12. a 13. 6. bude uvedené skupině chybět Merkur. Seskupení Měsíce, Jupiteru, Saturnu a Venuše spatříme ve dnech 8. až 12. 11. večer. K pozorování zatmění můžeme tento rok doporučit pouze jediné, a to ve čtvrtek 10. 6., kdy dojde k prstencovému zatmění Slunce, které je od nás pozorovatelné pouze jako částečné. Z největší části bude Slunce zakryto v 10 hodin 43 minut. Dobré pozorovací podmínky budou mít letos srpnové Perseidy a prosincové Geminidy. Jasnější komety v předpovědi na rok 2021 sice zcela chybí, ale třeba nás nějaká nová jasná překvapí, stejně jako Neowise v roce minulém. Takže teď už jen zbývá přát si jasnou oblohu.
Členové Aldebaranu vyhlížejí lepší časy
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Oblohu na počátku roku bude zdobit trojice jasných planet – Mars, Jupiter a Saturn. Mars spatříme v první polovině noci, Jupiter a Saturn budou večer jen nízko nad západním obzorem, neboť se koncem měsíce dostávají do konjunkce se Sluncem (Jupiter 29. 1. a Saturn 24. 1.), a tehdy budou zcela nepozorovatelné. Merkur se na obloze objeví v polovině ledna večer nízko nad západním obzorem. Do maximální východní elongace se dostává 24. 1. ve 2 hodiny a jeho jasnost bude postupně klesat z –0,9 mag na +1,5 mag, které dosáhne na začátku února. Nejjasnější planetu – Venuši – spatříme na obloze ráno nízko nad jihovýchodním obzorem, ale pouze do poloviny měsíce.
Ve středu 20. 1. ve 22 hodin dojde ke konjunkci Marsu s Uranem, Mars bude 1,61° severně a planety spatříme večer na jihozápadě společně s Měsícem. Na pozorování Uranu budeme ale potřebovat dalekohled, neboť je svou jasností na samé hranici pozorovatelnosti pouhým okem a lze ho bez dalekohledu najít jen za velmi dobrých pozorovacích podmínek a na tmavé obloze. Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 3. 1. v 16 hodin. Měsíc před poslední čtvrtí bude pozorování po 21 hodině rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.
V sobotu 2. 1. v 15 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Únor
Únorová obloha bude na planety poměrně skoupá, v první polovině noci ji bude zdobit pouze Mars.
Březen
Mars zůstává na večerní obloze stále sám, na ranní budeme moci nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovat dva největší obry – Jupiter a Saturn. Venuše se 26. 3. v 8 hodin ocitá v horní konjunkci se Sluncem, a je tedy zcela nepozorovatelná.
Ve čtvrtek 4. 3. v 17 hodin bude Mars v konjunkci s hvězdou η Tau. Mars najdeme 2,6° jižně a planetu v blízkosti Plejád spatříme večer vysoko nad západním obzorem. Dne 19. 3. ve 21 hodin nastává konjunkce Měsíce s Marsem (Mars 2,3° severně). Večer nad západním obzorem budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Vzhledem k tomu, že tělesa budou postupně procházet vzájemnými konjunkcemi, spatříme Mars, Aldebaran a Plejády pospolu téměř do konce měsíce.
V neděli 28. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ. Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 10 hodin 38 minut.
Duben
Mars je stále pozorovatelný v první polovině noci, večer na samém konci měsíce se k němu přidá Merkur, planeta Slunci nejbližší. Spatříme ji nízko nad západoseverozápadem. Jeho jasnost postupně klesá z –1,4 mag, ale výška nad obzorem roste, takže podmínky pro pozorování se přes klesající jasnost zlepšují. Ráno nad jihovýchodním obzorem uvidíme dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn.
Ve dnech 6. 4. ve 13 hodin a 7. 4. ve 12 hodin dojde postupně ke konjunkci Měsíce se Saturnem (Saturn 4,4° severně) a Jupiterem (Jupiter 4,8° severně). Proto ve dnech 6. a 7. 4. ráno na jihovýchodě spatříme seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru. Konjunkce Měsíce s Marsem nastane 17. 4. ve 12 hodin. Tělesa blízko sebe spatříme večer.
Květen
V květnu večer vysoko nad západem bude svítit Mars. Merkur se ocitá v maximální východní elongaci 17. 5. v 7 hodin, a spatříme ho tedy večer nad severozápadem, a to až do zhruba 25. 5., kdy jeho viditelnost končí. Venuše se objeví ke konci měsíce večer velmi nízko nad severozápadním obzorem. Ranní obloze nad jihovýchodem stále kralují obři Jupiter a Saturn.
Po konjunkci Měsíce se Saturnem, k níž dojde 3. 5. ve 20 hodin (Saturn 4,6° severně), spatříme ve dnech 4. a 5. 5. opět ráno na jihovýchodě Měsíc, Saturn a Jupiter. Dne 13. 5. bude Měsíc v konjunkci s Merkurem (Merkur 2,7° severně). Ve dnech 13. až 15. 5. večer na severozápadě budeme moci pozorovat Měsíc, Venuši, Merkur a Mars.
Ve středu 26. 5. nastane letošní první zatmění tohoto roku. Půjde o úplné zatmění Měsíce, které je ale od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit z úkazu se mohou obyvatelé Austrálie, Antarktidy a oblastí v Tichém oceánu.
Červen
V červnu večer spatříme planety Venuši a Mars nad severozápadním obzorem, naproti tomu Jupiter a Saturn budou vidět ve druhé polovině noci. Ve dnech 12. 6. v 7 hodin a 13. 6. ve 23 hodin nastane postupně konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 0,8° jižně) a Marsem (Mars 1,9° jižně). Proto ve dnech 12. a 13. 6. večer spatříme tělesa Měsíc, Venuši a Mars poblíž sebe. K dalšímu seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru dojde ve dnech 27. až 29. 6. ráno. Stane se tak v období kolem vzájemných konjunkcí Měsíce a Saturnu (27. 6. ve 13 hodin) a Měsíce s Jupiterem (28. 6. ve 22 hodin).
Ve čtvrtek 10. 6. dojde k prstencovému zatmění Slunce, které je od nás pozorovatelné pouze jako částečné. Velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi bude 0,17.
| Časový průběh prstencového zatmění Slunce dne 10. června (SEČ) | |
|---|---|
| východ Slunce | 03 h 51 min |
| začátek zatmění | 10 h 44 min |
| maximální fáze | 11 h 39 min |
| konec zatmění | 12 h 36 min |
Letní slunovrat nastává 21. 6. ve 4 hodiny 32 minut.
Červenec
Na červencové večerní obloze nalezneme naše dva planetární sousedy – Venuši a nízko nad severozápadem Mars. Jupiter bude pozorovatelný po většinu noci kromě večera a Saturn, který je před opozicí, po celou noc. Ranní obloha bude patřit Merkuru, který dosáhne maximální západní elongace 4. 7. ve 21 hodin. Planeta bude pozorovatelná už od 28. 6., kdy její jasnost dosáhne +1,4 mag. Při maximální jasnosti −1,5 mag (25. 7.) její pozorovatelnost končí, neboť její úhlová vzdálenost od Slunce bude již příliš malá.
V úterý 13. 7. v 15 hodin dojde k těsné konjunkci Venuše s Marsem (Venuše 0,47° severně), planety v blízkosti sebe spatříme večer nad západoseverozápadem. Ani červencová obloha nás neochudí o pohled na seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru, a to ve dnech 24. až 26. 7. Opět k němu dochází v době kolem konjunkcí Měsíce se Saturnem (24. 7. v 19 hodin) a Měsíce s Jupiterem (26. 7. v 6 hodin).
V pondělí 5. 7. ve 23 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpen
Na srpnové večerní obloze září tři jasné planety – Venuše, Jupiter a Saturn. Srpen ale bude patřit především Jupiteru a Saturnu, neboť obě planety v tomto měsíci budou v opozici se Sluncem, což je období pro pozorování vnějších planet nejvýhodnější. Opozice Saturnu nastává 2. 8. v 7 hodin a téhož dne ve 12 hodin se planeta nachází v nejmenší vzdálenosti od Země (8,935 au). Nalezneme ji více než 20° nad jižním obzorem a dosahuje maximální jasnosti +0,2 mag. K opozici Jupiteru dojede až 20. 8. v 1 hodinu a v 7 hodin bude Jupiter a Zemi dělit nejmenší vzdálenost (4,013 au). Tehdy planeta dosahuje maximální jasnosti (−2,9 mag) a vrcholí okolo půlnoci ve výšce 26°. Dvojici jasných obrů na obloze doplní Venuše, která bude svítit večer nad západem.
Ve dnech 20. až 22. 8. bude na obloze po celou noc zářit Měsíc, Saturn a Jupiter, a to opět po vzájemných konjunkcích těles (Měsíc se Saturnem 21. 8. ve 2 hodiny a Měsíc s Jupiterem 22. 8. v 9 hodin).
Pro pozorování Perseid budou letos panovat dobré podmínky. Maximum nastává 12. 8. ve 21 hodin a Měsíc pár dní po novu bude pozorování rušit minimálně. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 110 meteorů.
Září
Trojice jasných planet Venuše, Jupiter a Saturn kraluje večer i zářijové obloze. Venuši spatříme večer nad jihozápadem, Jupiter a Saturn budou na obloze po většinu noci kromě rána.
I v září uvidíme pospolu – a navíc po celou noc – Měsíc, Saturn a Jupiter, a to mezi 16. a 18. 9. Konjunkce Měsíce a Saturnu nastává 17. 9. v 6 hodin (Saturn 4,1° severně) a konjunkce Měsíce s Jupiterem 18. 9. v 10 hodin (Jupiter 4,3° severně).
Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 20 hodin 21 minut.
Říjen
Říjen bude patřit Venuši. Dne 29. 10. ve 22 hodin se ocitá v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem. A její kralování večerní obloze doplní opět Jupiter a Saturn v první polovině noci. Ve druhé polovině měsíce nastanou nejlepší letošní podmínky pro pozorování Merkuru na ranní obloze, při jeho největší západní elongaci, k níž dojde 25. 10. v 7 hodin. Planetu budeme moci pozorovat od 17. 10., kdy bude mít jasnost +1,3 mag, až do začátku listopadu. Merkur bude sice postupně zjasňovat, ale zároveň klesne jeho deklinace a úhlová vzdálenost od Slunce.
Ve dnech 14. a 15. 10. na obloze opět spatříme již známé seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu v období kolem konjunkcí Měsíce a Saturnu (14. 10. v 10 hodin) a Měsíce a Jupiteru (15. 10. ve 13 hodin).
V neděli 31. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
Na listopadové večerní obloze stále svítí trojice jasných planet – Venuše, Jupiter a Saturn. Venuši nalezneme nad jihozápadním obzorem, Jupiter celou první polovinu noci a Saturn pouze večer; postupně se přesouvají od jihu na jihozápad. Počátkem měsíce ráno ještě spatříme na obloze Merkur, planetu Slunci nejbližší, a ve druhé polovině měsíce se nízko nad jihovýchodním obzorem ráno objeví Mars.
V pondělí 8. 11. v 6 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce s Venuší (Venuše 0,7° jižně). Úkaz se bohužel odehraje pod naším obzorem, ale seskupení velmi jasných těles Měsíce, Jupiteru, Saturnu a Venuše spatříme ve dnech 8. až 12. 11. večer. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastane 10. 11. v 18 hodin (Saturn 4,9° severně) a Měsíce s Jupiterem 11. 11. ve 22 hodin (Jupiter 4,7° severně).
Z částečného zatmění Měsíce, k němuž dojde 19. 11, bychom u nás mohli teoreticky pozorovat jen nepatrnou část polostínové fáze úkazu. Z celého průběhu se mohou těšit obyvatelé Severní Ameriky, oblastí ležících v Tichém oceánu a severovýchodních oblastí Ruska.
| Časový průběh částečného zatmění Měsíce dne 19. listopadu (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 7 h 02 min |
| západ Měsíce | 7 h 15 min |
Prosinec
Nejjasnější planeta – Venuše – bude svítit večer nad jihozápadem a 4. 12. v 15 hodin dosáhne její jasnost letošní maximální hodnoty, a to –4,7 mag. Nad jihozápadním obzorem večer dále spatříme Saturn a vysoko nad jihozápadem Jupiter. V závěru měsíce večer nad jihozápadem bude Merkur. Mars je pozorovatelný ráno nad jihovýchodem.
Seskupení Měsíce, Venuše, Saturnu a Jupiteru spatříme večer ve dnech 6. až 9. 12. Ke konjunkci Měsíce s Venuší dochází 7. 12. ve 3 hodiny (Venuše 2,3° severně), Měsíce se Saturnem 8. 12. v 5 hodin (Saturn 4,6° severně) a Měsíce s Jupiterem 9. 12. v 9 hodin (Jupiter 5,0° severně). K těsné konjunkci Venuše s trpasličí planetou Pluto dojde 11. 12. v 18 hodin (Venuše 0,07° severně). Úkaz proběhne večer nízko nad jihozápadním obzorem, ale trpasličí planeta bude prakticky nepozorovatelná. Ve středu 29. 12. v 11 hodin bude Merkur v konjunkci s Venuší (Merkur 4,23° jižně). Planety spatříme večer nízko nad jihozápadním obzorem.
Poslední zatmění Slunce roku 2021, které nastane 4. 12., nebude od nás pozorovatelné. Půjde o zatmění úplné a sledovat ho bude možné jako úplné na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Antarktidu směrem k pobřeží Jižní Ameriky.
Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. v 8 hodin v ranních hodinách, nebude rušit Měsíc. Podmínky pro jeho pozorování jsou letos ideální. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 16 hodin 59 minut.
Ilustrace Ivan Havlíček
Odkazy
