| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Commercial Crew Program – Američané opět ve vesmíru
Vilém Boušek
Od 8. července 2011, kdy proběhl start poslední mise raketoplánůRaketoplán – Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) byl americký pilotovaný kosmický letoun provozovaný pro lety do vesmíru agenturou NASA. Firma Rockwell International Space Systems Group (nyní Boeing North American) raketoplán vyprojektovala a postavila pět plně provozuschopných exemplářů. První let proběhl v roce 1981. Raketoplán startoval za pomoci nosné rakety, samostatně se pohyboval ve vesmíru a samostatně přistával. Lety byly řízeny z Johnsonova kosmického střediska v texaském Houstonu. Lety raketoplánu byly ukončeny v roce 2011. Obdobný sovětský projekt raketoplánu Buran nebyl dokončen, došlo k jedinému startu v roce 1988. STS-135, byl k dispozici pouze jediný způsob, jak dopravit osádku na ISSISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. V roce 2008 byl k ISS připojen evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 byl instalován víceúčelový americký modul Leonardo a v roce 2021 zatím poslední ruský modul Nauka. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán. Od té doby zajišťují styk se stanicí lety ruských lodí Sojuz, v poslední době se přidaly lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na ISS operuje stálá posádka., a to pomocí ruské vesmírné lodi Sojuz TMA-M (2010 až 2016) a Sojuz MS (2016 až do současnosti).
Americkou náhradou za vyřazené raketoplány se měly stát lodě soukromých společností v rámci programu Commercial Crew zahájeného roku 2011 – CST-100 Starliner od společnosti Boeing s nosnou raketou Atlas V N22 a Dragon 2 s nosnou raketou Falcon 9 Block 5 od společnosti SpaceXSpaceX – Space Exploration Technologies Corporation, soukromá technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu. Byla založena Elonem Muskem v roce 2002, z peněz za prodej jeho podílu v systému PayPal. V současné době provozuje rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Raketa Falcon 9 se v dubnu 2020 stala raketou s nejvyšším počtem startů v aktivní službě (84 startů). Na tomto postu vystřídala raketu Atlas V (83 startů). SpaceX také provozovala kosmickou loď Dragon, která v rámci první fáze programu CRS (Commercial Resupply Services (CRS) dovážela zásoby k ISS. Celkem došlo k 20 misím, ze kterých 19 bylo úspěšných. Vylepšená verze této lodi Dragon 2 bude dopravovat nejen zásoby (druhá fáze programu CRS), ale i astronauty na ISS v rámci programu Commercial Crew Program. K prvnímu letu s lidskou posádkou by mělo dojít 27. května 2020. V rámci programu Artemis, bude zásobovací loď Dragon XL dopravovat zásoby k lunární stanici Gateway. V současné době SpaceX pracuje na svém ambiciózním projektu s názvem Starship, který, pokud bude úspěšný, se stane prvním zcela znovu použitelným raketovým nosičem, jehož upravený první stupeň (také pojmenovaný Starship) v rámci programu Human Landing System bude pravděpodobným přistávacím modulem pro program Artemis.. S prvními starty se dle původního harmonogramu počítalo již roku 2017, avšak z důvodu podfinancování programu a technických obtíží se první pilotovaný/testovací let udál až 30. května 2020. Pomyslný závod o prvenství v soutěži o plavidlo, v němž se astronauti NASA poprvé od roku 2011 podívají na Mezinárodní kosmickou staniciISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. V roce 2008 byl k ISS připojen evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 byl instalován víceúčelový americký modul Leonardo a v roce 2021 zatím poslední ruský modul Nauka. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán. Od té doby zajišťují styk se stanicí lety ruských lodí Sojuz, v poslední době se přidaly lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na ISS operuje stálá posádka. bez potřeby použití ruských lodí Sojuz, vyhrála společnost SpaceX se svou lodí Dragon 2 (Crew Dragon).
Raketa Atlas V N22 s lodí CST-100 Starliner a raketa Falcon 9
Block 5
s lodí Dragon 2. Zdroj: Everyday Astronaut.
|
NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. SpaceX – Space Exploration Technologies Corporation, soukromá technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu. Byla založena Elonem Muskem v roce 2002, z peněz za prodej jeho podílu v systému PayPal. V současné době provozuje rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Raketa Falcon 9 se v dubnu 2020 stala raketou s nejvyšším počtem startů v aktivní službě (84 startů). Na tomto postu vystřídala raketu Atlas V (83 startů). SpaceX také provozovala kosmickou loď Dragon, která v rámci první fáze programu CRS (Commercial Resupply Services (CRS) dovážela zásoby k ISS. Celkem došlo k 20 misím, ze kterých 19 bylo úspěšných. Vylepšená verze této lodi Dragon 2 bude dopravovat nejen zásoby (druhá fáze programu CRS), ale i astronauty na ISS v rámci programu Commercial Crew Program. K prvnímu letu s lidskou posádkou by mělo dojít 27. května 2020. V rámci programu Artemis, bude zásobovací loď Dragon XL dopravovat zásoby k lunární stanici Gateway. V současné době SpaceX pracuje na svém ambiciózním projektu s názvem Starship, který, pokud bude úspěšný, se stane prvním zcela znovu použitelným raketovým nosičem, jehož upravený první stupeň (také pojmenovaný Starship) v rámci programu Human Landing System bude pravděpodobným přistávacím modulem pro program Artemis. Raketoplán – Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) byl americký pilotovaný kosmický letoun provozovaný pro lety do vesmíru agenturou NASA. Firma Rockwell International Space Systems Group (nyní Boeing North American) raketoplán vyprojektovala a postavila pět plně provozuschopných exemplářů. První let proběhl v roce 1981. Raketoplán startoval za pomoci nosné rakety, samostatně se pohyboval ve vesmíru a samostatně přistával. Lety byly řízeny z Johnsonova kosmického střediska v texaském Houstonu. Lety raketoplánu byly ukončeny v roce 2011. Obdobný sovětský projekt raketoplánu Buran nebyl dokončen, došlo k jedinému startu v roce 1988. ISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. V roce 2008 byl k ISS připojen evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 byl instalován víceúčelový americký modul Leonardo a v roce 2021 zatím poslední ruský modul Nauka. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán. Od té doby zajišťují styk se stanicí lety ruských lodí Sojuz, v poslední době se přidaly lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na ISS operuje stálá posádka. |
Dragon 2
Dragon 2 je druhá generace lodí společnosti SpaceXSpaceX – Space Exploration Technologies Corporation, soukromá technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu. Byla založena Elonem Muskem v roce 2002, z peněz za prodej jeho podílu v systému PayPal. V současné době provozuje rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Raketa Falcon 9 se v dubnu 2020 stala raketou s nejvyšším počtem startů v aktivní službě (84 startů). Na tomto postu vystřídala raketu Atlas V (83 startů). SpaceX také provozovala kosmickou loď Dragon, která v rámci první fáze programu CRS (Commercial Resupply Services (CRS) dovážela zásoby k ISS. Celkem došlo k 20 misím, ze kterých 19 bylo úspěšných. Vylepšená verze této lodi Dragon 2 bude dopravovat nejen zásoby (druhá fáze programu CRS), ale i astronauty na ISS v rámci programu Commercial Crew Program. K prvnímu letu s lidskou posádkou by mělo dojít 27. května 2020. V rámci programu Artemis, bude zásobovací loď Dragon XL dopravovat zásoby k lunární stanici Gateway. V současné době SpaceX pracuje na svém ambiciózním projektu s názvem Starship, který, pokud bude úspěšný, se stane prvním zcela znovu použitelným raketovým nosičem, jehož upravený první stupeň (také pojmenovaný Starship) v rámci programu Human Landing System bude pravděpodobným přistávacím modulem pro program Artemis., jedná se o evoluční vývoj lodi Dragon, která byla využívána mezi lety 2010 až 2020 v první fázi programu Commercial Resupply Services, jenž měl za úkol zajistit zásobování Mezinárodní kosmické staniceISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. V roce 2008 byl k ISS připojen evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 byl instalován víceúčelový americký modul Leonardo a v roce 2021 zatím poslední ruský modul Nauka. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán. Od té doby zajišťují styk se stanicí lety ruských lodí Sojuz, v poslední době se přidaly lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na ISS operuje stálá posádka..
Dragon 2 byl poprvé veřejnosti představen 29. května 2014, tehdy byl ještě pojmenován Dragon Version 2. Po značném počtu testů se tato loď poprvé podívala do vesmíru a k Mezinárodní kosmické stanici v březnu 2019. V rámci programů Commercial Crew Program (lety s posádkou, Crew Dragon) a druhé fáze programu Commercial Resupply Services (lety se zásobami, Cargo Dragon 2) bude dopravovat astronauty a zásoby na ISS. Je schopna pojmout až 7 astronautů, pro mise a lety s astronauty NASANASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. se však bude využívat pouze konfigurace se čtyřmi místy pro astronauty.
Tato loď sestává z hermetizované a nehermetizované části. Hermetizovaná část má objem 9,3 metru krychlového a nehermetizovaná část má objem 37 metrů krychlových. Celková výška lodi činí 8,1 metru a průměr v nejširším místě má 4 metry. Dragon 2 je schopen k ISS vynést až 6 000 kilogramů nákladu.
Hermeticky uzavřená část lodi Dragon 2, neboli kapsle, je určena pro přepravu astronautů, zásob a vědeckých experimentů, které nemohou, či nesmějí být vystaveny vesmírnému prostředí. Pro orbitální manévry je určeno 8 motorů SuperDraco, které taktéž slouží jako únikový systém během startu. Spalují směs monomethylhydrazinu (MMH) a oxidu dusičitého (okysličovadlo) NO2 s výtokovou rychlostí plynů z trysky 2,3 km/s. O správnou orientaci se starají trysky Draco, které využívají stejnou pohonnou směs jako motory SuperDraco, avšak rychlost výtokových plynů z jejich trysek je 2,9 km/s.
Nehermetizovaná část lodi Dragon 2 se stará o zásobování celé lodi elektrickou energií. Celá polovina této části je pokryta solárními panely, zbylá polovina je pokryta radiátory (vyzařují teplo), které se starají o korigování teploty. Tato nehermetizovaná část zůstává s kapslí spojena po celou dobu pobytu u stanice, k jejímu oddělení dojde krátce před vstupem do atmosféry, kde shoří.
Porovnání lodí Crew Dragon (Dragon 2) a Dragon (Dragon 1). Zdroj: Roger Holt.
Když se podíváte na následující obrázek, všimnete si, že zelená křivka znázorňující na grafu letovou trajektorii lodi se liší pro verzi s posádkou a bez ní. Pro verzi s posádkou je nižší a méně strmá než pro verzi pouze s nákladem. Jedná se o bezpečnostní opatření pro případ nouzového přerušení probíhajícího letu. Jedině z takové dráhy je následný vstup do atmosféry slučitelný se životem posádky ve vnitřku lodi. Ze stejného důvodu bylo nutné pro loď CST-100 Starliner od společnosti Boeing znovu zavést druhý stupeň raket Atlas VAtlas V – nosná raketa NASA vyvíjena společností Boeing, od roku 2006 vyráběná společností United Launch Alliance. Celková výška Atlasu s druhým stupněm Centaur III je 60 m. Vzletová hmotnost je 333 000 kg. Připojením až pěti pomocných raketových motorů na tuhé palivo GEM 63 hmotnost vzroste až na 590 000 kg. První stupeň rakety Atlas V je poháněn jedním motorem RD-180 s tahem 3,8 MN a druhý stupeň – Centaur III je poháněn jedním motorem RL10C-1 o tahu 102 kN nebo dvěma motory RL10A-4-2 o celkovém tahu 198 kN. poháněný dvěma motory RL-10.
Letová trajektorie Crew Dragonu při letu se zásobami (nalevo) a
při letu
s posádkou (napravo). Zdroj: Declan Murphy / Everyday Astronaut.
Crew Dragon Demo-1
První testovací let vesmírné lodi Crew Dragon C201 trval od startu do přistání celkem 6 dní, 5 hodin, 56 minut a 5 sekund. Start se uskutečnil 2. března 2019 v čase 07:49:03 (UTCUTC – Universal Time Coordinated, univerzální koordinovaný čas. Časová stupnice získaná průměrováním měření mnoha desítek cesiových atomových hodin pracujících v řadě metrologických laboratořích po celém světě. Od ní je odvozen občanský pásmový čas a také známé časové signály šířené rozhlasovým vysíláním.), spojení s ISSISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. V roce 2008 byl k ISS připojen evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 byl instalován víceúčelový americký modul Leonardo a v roce 2021 zatím poslední ruský modul Nauka. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán. Od té doby zajišťují styk se stanicí lety ruských lodí Sojuz, v poslední době se přidaly lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na ISS operuje stálá posádka. proběhlo 3. března v 10:51 (UTC) a k odpoutání došlo 8. března 2019 7:32 (UTC), tedy po 4 dnech, 20 hodinách a 41 minutách. Poprvé v dějinách společnosti SpaceX proběhlo připojení vesmírné lodě Dragon k Mezinárodní kosmické stanici plně automaticky. Doposud byly během jednotlivých misí lodě připojovány pomocí kanadského manipulačního ramene. Crew Dragon přistál do vod Atlantského oceánu 8. března 2019 ve 13:45:08 (UTC).
Jako náklad během tohoto letu posloužila figurína ve skafandru společnosti SpaceX pojmenovaná Ripley a přibližně 180 kilogramů zásob. Mise měla za cíl otestovat let lodi Crew Dragon na raketě Falcon 9 Block 5, provádění orbitálních manévrů pomocí motorů SuperDraco, automatické dokování u ISS a správnou funkci tepelného štítu a padáků.
Mise skončila úspěšně, všechny potřebné systémy fungovaly a bylo možné pomýšlet na start s lidskou posádkou, avšak 20. dubna se během testování motorů SuperDraco vyskytla anomálie, která vyústila ve ztrátu lodi C201. Kvůli této poruše došlo k posunutí pilotovaného letu na jaro 2020. Bylo také nutné otestovat únikový systém za letu, a to pro případ, že by došlo k selhání nosné rakety.
Test únikového systému „In-flight Abort Test“ proběhl úspěšně 19. ledna 2020. Byl proveden 84 sekund po startu, ve fázi letu, kdy na raketu působí nejvyšší aerodynamický tlak. Během tohoto testu byl použit první stupeň se sériovým číslem B1046.4, což byl první vyrobený stupeň Falconu 9 Block 5. Loď Crew Dragon C205 úspěšně přistála 544 sekund po startu ve vzdálenosti 34 kilometrů.
In-flight Abort Test, 19. ledna 2020. Zdroj: NASA / SpaceX.
Loď Crew Dragon během mise Demo-1, nalevo před zakotvením u Mezinárodní kosmické stanice dne 3. března 2019, napravo po úspěšném přistání ve vodách Atlantiku dne 8. března 2019. Zdroj: NASA / SpaceX.
Crew Dragon Demo-2
Crew Dragon Demo-2 byla první pilotovaná mise programu Commercial Crew a společnosti SpaceX. Šlo o 85. start Falconu 9, 52. přistání prvního stupně a osmou misi SpaceX v roce 2020. Tato mise si právem získala značnou mediální pozornost, neboť se mimo jiné jednalo o první pilotovaný let z území Spojených států po téměř devítileté pauze. Symboličnost tohoto okamžiku podtrhuje skutečnost, že poslední let raketoplánu i první let Crew Dragonu s lidskou posádkou se uskutečnily ze stejného místa, startovací rampy LC-39A na mysu Caneveral. Samotná rampa LC-39A je místo, odkud startovaly vyjma Apolla 10, všechny mise raket Saturn V programů ApolloApollo – americký program pilotovaných vesmírných letů probíhající v letech 1961 až 1972 a současně název kosmické lodi, která dopravila člověka na Měsíc. Vyvrcholením bylo přistání člověka na Měsíci (Apollo 11, Neil Armstrong, 20. 7. 1969). K cestě na Měsíc byla používána dosud největší nosná raketa Saturn V. Astronauté posledních misí využívali k pohybu po povrchu Měsíce speciální motorové vozítko. a SkylabSkylab – první americká vesmírná stanice. Byla provozována v letech 1973 až 1979 a navštívily ji jen tři posádky. Nejdelší pobyt trval tři měsíce. Celková hmotnost byla 75 tun..
Jelikož se jedná o testovací let, tak posádku tvořili pouze dva astronauté Robert Behnken a Douglas G. Hurley, přezdívaní Bob a Doug. Stejně početnou osádku měly i první mise raketoplánů v letech 1981 až 1982. V obou případech byly především testovány nové technologie. První startovací okno se otevřelo 27. května ve 20:33 (UTC), avšak kvůli špatnému počasí došlo k zastavení startovací sekvence v čase T -16 minut a 53 sekund. Druhé startovací okno, které již bylo využito ke stratu, se otevřelo 30. května v 19:22 (UTC). V tento čas došlo ke startu a loď Crew Dragon C206, která byla pokřtěná jménem Endeavour, se vydala na svou devatenáct hodin trvající cestu k Mezinárodní kosmické stanici, kam dorazila 31. května ve 14 hodin a 16 minut (UTC). Během letu byla dodržena tradice započatá u mise Gemini 6, kdy posádka lodi je ráno probuzena skladbou, kterou vyberou samotní astronauté nebo jejich rodinní příslušníci. Během tohoto letu byly astronauté probuzeni skladbou Planet Caravan od skupiny Black Sabbath.
Crew Dragon C206 nad ránem 27. května na rampě LC-39A. Zdroj: NASA / SpaceX.
Starty misí Apollo 11, STS-1 a Crew Dragon Demo-2 (zleva doprava). Zdroj: NASA.
Posádka
Douglas Hurley (Doug) je americký testovací pilot a astronaut NASA. Je velitelem mise Crew Dragon Mission 2 a je zodpovědný za její úspěch. Tato mise bude již v pořadí jeho třetí misí do vesmíru, během jeho první mise STS-127 letěl jako pilot raketoplánu Endeavour, během své druhé mise STS-135 zastával stejný post v posádce raketoplánu Atlantis. Hurley do startu Crew Dragon Mission 2 strávil ve vesmíru celkem 28 dní, 11 hodin a 12 minut a nepodnikl žádný výstup do volného prostoru.
Robert Behnken (Bob) je zkušební inženýr a astronaut NASA. Je pilotem v rámci mise Crew Dragon Mission 2. Toto je jeho třetí let. Behnken poprvé letěl do vesmíru v rámci mise STS-123, kde sloužil jako letový specialista v posádce raketoplánu Endeavour. Jeho druhý let také proběhl na palubě raketoplánu Endeavour v rámci mise STS-130, kde taktéž plnil pozici letového specialisty. Ve vesmíru během svých dvou misí strávil celkem 29 dní, 12 hodin a 17 minut. Uskutečnil prozatím šest výstupů do volného prostoru, tři v rámci mise STS-123 a stejný počet i během mise STS-130. Celkem mimo stanici ISS strávil 37,5 hodiny.
Posádka mise Crew Dragon Demo-2, astronauti Robert L. Behnken (vlevo)
a Douglas G. Hurley (vpravo). Zdroj: SpaceX.
Cíle mise
Celá mise je především testem schopnosti lodě Crew Dragon zvládnout let s lidskou posádkou k Mezinárodní kosmické stanici, následně u ní samostatně zakotvit a po skončení mise bezpečně dopravit astronauty zpět na Zem. V rámci mise také proběhne pětice výstupů do volného prostoru, které provedou Robert Behnken z mise Crew Demo Mission 2 a stávající člen posádky ISS Chris Cassidy z expedice 63. Čtyři z pěti výstupů mají za cíl výměnu posledních niklo-vodíkových akumulátorů, které se starají o napájení stanice během jejího pohybu v zemském stínu, za lithio-iontové akumulátory. Výměna bude provedena v segmentu stanice S-6 Truss. Nové baterie byly dovezeny na ISS japonskou zásobovací lodí HTV-9 dne 25. května 2020. Poslední výstup bude mít za cíl instalovat a zprovoznit na evropském výzkumném modulu ColumbusColumbus (ISS) – evropský laboratorní modul připojený k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2008. výzkumnou platformu Bartolomeo od společnosti Airbus a laserový komunikační terminál pro evropský družicový komunikační systém EDRS (European Data Relay Satellite System) fungující v oblasti mikrovlnného záření, přesněji v pásmu KaPásmo Ka – mikrovlnné pásmo v oblasti 27,25 GHz až 36 GHz. Jde o pásmo s frekvencemi nad Kurtovým pásmem K, odsud je odvozený jeho název (Kurt above)..
Budoucnost – mise U.S. Crew Vehicle-1
U.S. Crew Vehicle-1 bude první operační let lodi Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Při tomto letu bude využila loď s označením C207. Start by se měl odehrát na přelomu srpna a září 2020. Během této mise budou přepraveni na ISS čtyři členové expedice 64, astronauti Mike Hopkins (NASANASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.), Victor Glover (NASA), Soichi Noguchi (JAXAJAXA – Japan Aerospace eXploration Agency, japonská kosmická agentura, která vznikla v roce 2003 sloučením tří institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (the National Aerospace Laboratory of Japan)a NASDA (National Space Development Agency of Japan). Ke svým letům agentura využívá kosmodrom USC (Uchinoura Space Center). V současnosti používá JAXA nosnou raketu H-IIA. JAXA využívá Tanegašimské kosmické středisko (na ostrově Tanegašima, 115 km jižně od ostrova Kjúšú).) a astronautka Shannon Walker (NASA).
Posádka mise US Crew Vehicle-1, astronauti Mike Hopkins, Victor
Glover,
Soichi Noguchi a astronautka Shannon Walker. Zdroj NASA.
Odkazy
