| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2015
Lenka Soumarová
Rok 2015 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Pro planety Merkur a Venuše nastávají nejlepší pozorovací podmínky na večerní obloze v dubnu a květnu. Pro Merkur je to přelom těchto měsíců, Venuše je dobře pozorovatelná v obou, i když nejvyšší jasnosti (−4,3 mag) dosahuje až na konci května, kdy navíc zapadá až půl hodiny před půlnocí. Nejlepší ranní viditelnost těchto planet se v roce 2015 opět shoduje. Merkur spatříme ráno nejlépe v říjnu, na jehož konci bude mít jasnost −1 mag. Venuše v září dosahuje podruhé v tomto roce maxima jasnosti (−4,5 mag) a v říjnu při maximální západní elongaci (26. 10. v 8 hodin) vrcholí období její nejlepší viditelnosti. Pro planetu Mars je rok 2015 rokem nepříznivým, neboť v něm nenastává opozice se Sluncem. S koncem roku se ale jeho viditelnost nepatrně zlepšuje. Největší planeta sluneční soustavy, Jupiter, je nejlépe pozorovatelná při únorové opozici. Saturn je v opozici se Sluncem v květnu, a tehdy tedy nastanou nejlepší podmínky pro jeho pozorování. Ale už měsíc před opozicí ovládne ranní oblohu, na které bude z planet docela sám. Stejná situace nastane v měsících srpen, září a říjen, kdy naopak opanuje oblohu večerní. Prstence Saturnu pozorujeme ze severní strany, tedy pozorovatelé na severní polokouli je v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“, jsou již značně rozevřené a budou se rozevírat až do konce roku 2017. V roce 2015 se můžeme těšit na dvě zatmění. V pátek 20. března to bude úplné zatmění Slunce, které bude od nás pozorovatelné jako částečné dostatečně vysoko nad obzorem. Ze Slunce bude zakryto téměř 75 %, takže si ho jistě žádný astronom nenechá ujít. V pondělí 28. září nastane úplné zatmění Měsíce viditelné u nás skoro v celém svém průběhu, Měsíc zapadá nedlouho před koncem zatmění. Pro meteorické roje je rok 2015 rokem příznivým. Kvadrantidy (i když poblíž úplňku) mají dobré geometrické podmínky, maximum Perseid a Geminid nastává v blízkosti novu, takže jejich pozorování nebude rušeno. Na závěr roku bychom měli spatřit poměrně jasnou kometu C/2013 US10 (Catalina).
Zdánlivý pohyb hvězd na noční obloze. Zdroj: Alberto Oliva.
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Jednotlivé měsíce
Počátek roku bude patřit terestrickým planetám. Na večerní obloze spatříme Merkur, Venuši i Mars. Merkur uvidíme večer nízko nad jihozápadním obzorem. Na 14. 1. (21 hodin) připadá jeho maximální východní elongace. K planetě Venuši se Merkur přiblíží na vzdálenost 0,7° o dva dny dříve (12. 1. v 6 hodin). Jeho jasnost je -0,7 mag, ale bude rychle klesat. Pozorovatelnost Merkuru končí 23. 1. Venuše, nejjasnější planeta, bude po celý měsíc večer nízko na jihozápadě (spolu s Merkurem), zapadá na konci nautického soumraku. I Mars spatříme večer nad jihozápadním obzorem. Počátkem ledna se bude na konci nautického soumraku nacházet 16° nad obzorem a zapadat před 20. hodinou. Jupiter, budeme moci pozorovat po celou noc kromě večera, neboť se blíží k opozici se Sluncem. Saturn zdobí oblohu ranní. Snadno ho nalezneme nad jihovýchodem, na konci astronomické noci bude 9,5° nad obzorem. Jeho viditelnost se postupně zlepšuje.
Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu budeme moci pozorovat večer 21. 1. Poblíž Marsu lze dalekohledem vyhledat Neptun a nízko nad obzorem Merkur.
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává ve 3 hodiny 4. ledna s Měsícem v blízkosti úplňku. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 140 meteorů za hodinu.
V neděli 4. 1. v 7 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Únorové večerní obloze bude vévodit Jupiter. Dne 6. 2. v 19 hodin nastane jeho opozice se Sluncem, a planeta je proto pozorovatelná po celou noc. V 8 hodin se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 au. Jeho jasnost dosahuje v té době −2,6 mag. Planety Venuši a Mars stále spatříme nad západním obzorem. Viditelnost Venuše se, na rozdíl od Marsu, nadále zlepšuje. Planeta Saturn stále zdobí oblohu ranní, neboť Merkur je při největší západní elongaci, která nastává 24. 2. v 17 hodin prakticky nepozorovatelný.
V sobotu 21. 2. v 1 hodinu bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 1,3° severně). Měsíc v blízkosti Venuše a Marsu spatříme 20. a 21. 2. večer nad západním obzorem. Dalekohledem lze poblíž vyhledat planetu Uran, jejíž konjunkce s Měsícem nastane pod naším obzorem o půlnoci z 21. na 22. 2.
Po celou noc budeme moci v březnu pozorovat Jupiter, který je po opozici se Sluncem. Večer nad západem bude svítit Venuše a nízko nad západním obzorem spatříme Mars, který bude na konci nautického soumraku pouze 8° vysoko. Saturn je v březnu pozorovatelný ve druhé polovině noci.
Venuše se v těsné konjunkci (0,1° jižně) s Uranem ocitne 4. 3. ve 20 hodin. Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu bude pozorovatelné 22. 3. večer nízko nad západním obzorem. O půlnoci pak dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 3,5° jižně.
V pátek 20. 3. nastane úplné zatmění Slunce, které bude od nás pozorovatelné v dopoledních hodinách dostatečně vysoko nad obzorem jako částečné. Pás totality prochází pozorovatelsky nepříliš příznivými oblastmi okolo Islandu a Grónska. Jako úplné se bude toto zatmění jevit ze severních oblastí Atlantiku a přilehlých částí Severního ledového oceánu, Faerských ostrovů a Špicberků. U nás bude velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi 0,738.
| Časový průběh zatmění u nás | |
|---|---|
| východ Slunce | 06 h 04 min |
| začátek zatmění | 09 h 37 min |
| maximální fáze | 10 h 46 min |
| konec zatmění | 11 h 58 min |
Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 23 hodin 44 minut. V neděli 29. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.
V dubnu nastanou letošní nejpříhodnější podmínky pro pozorování Merkuru na večerní obloze a planety Venuše, jejíž výborné pozorovací podmínky budou trvat i v následujícím měsíci. Období mimořádně dobré viditelnosti Merkuru na večerní obloze nastává po horní konjunkci (10. 4.). Jasnost planety kolem 20. 4. dosahuje −1,1 mag a nad západoseverozápadním obzorem ho nalezneme v sousedství Marsu. Venuše září večer vysoko nad západním obzorem, naproti tomu Mars se večer nachází nízko nad obzorem, zapadá s koncem nautického soumraku a od poloviny dubna je nepozorovatelný. Jupiter bude na dubnové obloze po celou noc kromě jitra a Saturn naopak po většinu noci kromě večera.
Dne 19. 4. v 15 hodin nastane konjunkce Měsíce s Merkurem, Měsíc se bude nacházet 4° jižně. Srpek Měsíce uvidíme večer nízko nad západním obzorem v blízkosti Merkuru a Marsu. Seskupení Měsíce, Venuše a Aldebaranu budeme moci spatřit večer na západě 21. 4., protože v 19 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce a Aldebaranu (Měsíc 0,3° severně) a ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 7,4° jižně). Přiblížení Merkuru a Marsu na večerní obloze (před konjunkcí, která nastane o půlnoci) budeme moci pozorovat 22. 4.
V sobotu 4. 4. nastane úplné zatmění Měsíce, které je od nás bohužel nepozorovatelné. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z východní poloviny Austrálie, Japonska, nejvýchodnějších oblastí Ruska a z oblastí v Tichém oceánu.
I v květnu bude večerní obloze vévodit Merkur (v první polovině měsíce), Venuše a Jupiter. K této trojici se připojí ještě Saturn, pro který v květnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky. Merkur nalezneme večer nad západním a severozápadním obzorem. Jeho maximální východní elongace nastává 7. 5. v 6 hodin. Planeta bude mít při východní elongaci jasnost už jen 0,4 mag, ale na konci občanského soumraku bude ještě 11° nad obzorem. V polovině května večerní viditelnost Merkuru končí. Venuše je pozorovatelná večer vysoko nad západním obzorem, její jasnost dosahuje na konci května −4,3 mag a zapadá půl hodiny před půlnocí. Jupiter spatříme v první polovině noci. Saturn bude na obloze po celou noc, neboť je 23. 5. ve 3 hodiny v opozici se Sluncem o 1 hodinu později se nejvíce přiblíží k Zemi, a to na 8,967 au. Jeho jasnost dosáhne 0 mag.
Venuši v blízkosti hvězdy Pollux spatříme večer na západě 29. 5. Ke konjunkci obou těles dojede 30. 5. v 1 hodinu. Venuše se bude nacházet 4° jižně.
Na červnové večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši, Jupiter a Saturn. Venuše je večer nad západním obzorem. K největší východní elongaci planety dojde 6. 6. v 19 hodin a Venuše bude v tu dobu 45° od Slunce. Jupiter je také na večerní obloze nad západním obzorem. Saturn krátce po opozici můžeme pozorovat po celou noc. Merkur bude v maximální západní elongaci 24. 6. v 18 hodin a je ráno nad přesvětleným obzorem nepozorovatelný. Nespatříme ani Mars, který je 14. 6. v 17 hodin v konjunkci se Sluncem.
Ve dnech 19. až 21. 6. spatříme večer na západě v blízkosti hvězdy Regulus seskupení tří nejjasnějších těles noční oblohy – Měsíce, Venuše a Jupiteru. Ke konjunkci Měsíce s Venuší dojde 20. 6. v 7 hodin, Měsíc se bude nacházet 6,3° jižně.
Letní slunovrat nastává 21. 6. v 17 hodin 38 minut.
I na červencové večerní obloze spatříme Venuši, Jupiter a Saturn. Venuše bude pozorovatelná v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem, nejvyšší jasnosti dosahuje 9. 7. ve 23 hodin (−4,5 mag) a na konci července přestává být pozorovatelná. I Jupiter spatříme v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem, počátkem měsíce zapadá spolu s Venuší na konci nautického soumraku. Saturn je na obloze po většinu noci kromě rána.
Dne 1. 7. v 9 hodin dojde ke konjunkci Venuše s Jupiterem (Venuše 0,3° severně). Přiblížení planet bude pozorovatelné v předvečer nízko nad západním obzorem. Dne 18. 7. večer se bude nízko nad západním obzorem opakovat seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru. Konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává v 16 hodin, Měsíc bude 4,7° jižně.
V pondělí 6. 7. ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpnové večerní obloze bude vévodit Saturn, který zde bude z planet docela sám. Planety Merkur, Venuše (dolní konjunkce 15. 8. ve 20 hodin) ani Jupiter (konjunkce se Sluncem 26. 8. ve 23 hodin) nespatříme. Mars se vynoří koncem měsíce ráno nízko nad východním obzorem.
Dne 9. 8. v 0 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem. Výstup Aldebaranu bude pozorovatelný nízko nad východním obzorem.
Perseidy mají maximum 13. 8. v 8 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc krátce před novem nebude pozorování rušit.
Na večerní obloze zůstává zcela osamocený Saturn, který spatříme nad jihozápadním obzorem. Merkur při maximální východní elongaci 4. 9. v 11 je zcela nepozorovatelný. Ranní oblohu zdobí Venuše, která v tomto roce dosahuje podruhé nejvyšší jasnosti (−4,5 mag dne 21. 9. ve 24 hodin), dále Mars, který se nachází nízko nad východním obzorem a Jupiter, který se vynoří ve druhé polovině září na ranní obloze nízko nad východním obzorem a doplní tak dvojici Marsu a Venuše.
Zákryt Aldebaranu Měsícem se odehraje 5. 9. více než hodinu po východu Slunce. Dne 10. 9. v 7 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 2,1° severně. Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu spatříme na ranní obloze. V pátek 25. 9. v 5 hodin bude Mars v konjunkci s Regulem (Mars 0,8° severně). Na ranní obloze tak budeme moci pozorovat Jupiter, Mars a Venuši v blízkosti Regulu.
V září dojde ke dvěma zatměním. Dne 13. 9. to bude částečné zatmění Slunce od nás nepozorovatelné a 28. 9. úplné zatmění Měsíce viditelné u nás skoro v celém svém průběhu, Měsíc zapadá nedlouho před koncem zatmění.
| Časový průběh zatmění u nás | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 1 h 12 min |
| začátek částečného zatmění | 2 h 07 min |
| začátek úplného zatmění | 3 h 11 min |
| střed zatmění | 3 h 47 min |
| konec úplného zatmění | 4 h 23 min |
| konec částečného zatmění | 5 h 27 min |
| východ Slunce | 5 h 55 min |
| západ Měsíce | 6 h 05 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 6 h 23 min |
Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. v 9 hodin 20 minut.
Na večerní obloze je stále pouze Saturn. Spatříme ho v první polovině měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem, zapadá na konci nautického soumraku. Na ranní obloze budou zářit všechny ostatní planety viditelné pouhým okem – Merkur, Venuše, Mars a Jupiter. Merkur spatříme od 9. 10. ráno nad východním obzorem, na počátku občanského soumraku bude 7° nad obzorem a jeho jasnost bude 1,0 mag. Nadále bude zjasňovat a stoupat, při maximální západní elongaci 16. 10. v 5 hodin bude jeho jasnost −0,5 mag. V tuto dobu vychází na konci astronomické noci a počátkem občanského soumraku je 11° nad obzorem. Na konci října dosáhne jasnosti −1 mag. Počátkem listopadu jeho viditelnost končí. Venuše se nachází ráno vysoko nad východním obzorem. Při maximální západní elongaci (26. 10. v 8 hodin) vrcholí období nejlepší viditelnosti planety na ranní obloze. Vychází po 2. hodině a na počátku občanského soumraku se nachází 34° nad obzorem, v její blízkosti snadno vyhledáme Mars a Jupiter.
V době od 8. do 11. 10. budeme moci ráno na východě pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Marsu, Jupiteru a Merkuru v blízkosti hvězdy Regulus. Dne 17. 10. ve 24 hodin nastane těsná konjunkce Marsu s Jupiterem, Mars se bude nacházet 0,4° severně. V blízkosti bude Venuše. Planety budou pozorovatelné ráno nad východním obzorem. V neděli 25. 10. ve 21 dojde ke konjunkci Venuše s Jupiterem (Venuše 1° jižně). Přiblížení obou planet bude pozorovatelné na ranní obloze. Zákryt Aldebaranu Měsícem pozorovatelný vysoko nad obzorem se odehraje 29. 10. ve 23 hodin.
V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Na listopadové večerní obloze planety bohužel zcela chybí. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Mars a Jupiter.
Dne 3. 11. ve 2 hodiny dojde ke konjunkci Venuše s Marsem (Venuše 0,7° jižně). Na ranní obloze budeme moci pozorovat seskupení Venuše, Marsu a Jupiteru, k němuž se v období od 6. do 8. 11. přidá ještě Měsíc. Konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává 6. 11. v 16 hodin (Měsíc 3° jižně). V pondělí 30. 11. ve 3 hodiny bude Venuše v konjunkci se Spicou. (Venuše 4,2° severně). Planeta bude v blízkosti hvězdy pozorovatelná ráno na jihovýchodě.
Nejjasnější kometou roku 2015 by podle stávajících předpovědí měla být dlouhoperiodická kometa C/2013 US10 (Catalina). Přísluním ve vzdálenosti 0,8 au od Slunce projde 15. 11. a až do průchodu přísluním bude pozorovatelná jen z jižní polokoule. Od nás by poprvé měla být pozorovatelná kolem 25. 11. ráno nízko nad jihovýchodním obzorem na rozhraní souhvězdí Vah a Panny. V té době by se její jasnost mohla pohybovat kolem 5,5 mag.
| datum | vzdálenost (au) | magnituda | čas | azimut | výška |
|---|---|---|---|---|---|
| 21. 11. | 0,829 | 3,8 | 6:05 | 300° | 3° |
| 26. 11. | 0,845 | 3,8 | 6:12 | 304° | 9° |
| 1. 12. | 0,872 | 3,8 | 6:18 | 309° | 14° |
| 6. 12. | 0,907 | 3,9 | 6:23 | 313° | 20° |
| 11. 12. | 0,949 | 3,9 | 6:28 | 317° | 26° |
| 16. 12. | 0,997 | 3,9 | 6:32 | 331° | 32° |
| 21. 12. | 1,050 | 4,0 | 6:35 | 326° | 39° |
| 26. 12. | 1,108 | 4,0 | 6:37 | 330° | 46° |
| 31. 12. | 1,167 | 4,0 | 6:38 | 335° | 55° |
Na prosincové večerní obloze spatříme až koncem měsíce nad jihozápadním obzorem Merkur. Při maximální východní elongaci, která nastává 29. 12. ve 3 hodiny bude planeta na konci občanského soumraku ve výšce 6° nad jihozápadním obzorem a její jasnost bude dosahovat −0,4 mag. Venuše, Mars, Jupiter a Saturn jsou na obloze ranní. Venuši nalezneme nad jihovýchodním obzorem. Na konci roku bude počátkem nautického soumraku 13° nad jihovýchodem a vysoká jasnost −4,1 mag z ní učiní nepřehlédnutelný objekt. V její blízkosti se bude nacházet i Saturn. Jupiter bude v prosinci pozorovatelný ve druhé polovině noci, na konci roku vychází už před 23. hodinou. Jasnost Marsu koncem roku stoupne na 1,2 mag a na počátku nautického soumraku se bude nacházet 30° nad jižním obzorem.
Dne 6. 12. ve 2 hodiny nastane pod naším obzorem těsná konjunkce Měsíce s Marsem (Měsíc 0,6° jižně). Dvojici těles spatříme krátce po konjunkci nad východním obzorem. V předvečer Štědrého dne, 23. 12. ve 20 hodin, budeme moci pozorovat zákryt Aldebaranu Měsícem, který se odehraje vysoko nad naším obzorem.
Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 19 hodin. Měsíc pár dní po novu nebude pozorování rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 5 hodin 47 minut.
Odkazy
