| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Americká anabáze II
Aldebaran
V druhé části bulletinu věnovaného expedici do Spojených států Vám opět přinášíme několik zajímavých fotografií. Chápejte je jako drobnou ochutnávku ke kompletní reportáži, kterou připravujeme a také jako náhradu za regulérní bulletiny, jejichž vydávání bude obnoveno po našem návratu.
Echo 1. Hned v prvních okamžicích rodící se kosmonautiky začaly Bellovy telefonní laboratoře připravovat první telekomunikační družici. Na oběžnou dráhu se dostala v roce 1960. V pouzdru o rozměrech kolem půl metru, které je na snímku, byla složena odrazná fólie, po jejímž nafouknutí vznikl pokovený balón o průměru 30 metrů. Družice jen pasivně odrážela signál (na vlnové délce 7,5 cm) vysílaný z trychtýřovité antény umístěné v New Jersey a byla předzvěstí dnešní družicové telekomunikace. Do dějin fyziky a techniky zasáhla družice ještě jednou v roce 1965, kdy už dávno neexistovala, nicméně z experimentu zůstala trychtýřovitá anténa. Právě s ní Arno Penzias a Robert Wilson objevili reliktní záření z konce Velkého třesku. Zdroj: Smithsonovo muzeum pro letectví a kosmonautiku ve Washingtonu.
Simulátor řízení lunárního modulu Apollo. Veškeré ovládací prvky byly stejné jako v přistávacím modulu. Byl vyroben jeden jediný kus, takže se na něm cvičily všechny posádky programu Apollo. Simulátor se zachoval do dnešních dní a je uložen v Muzeu letectví a kosmonautiky na Long Island v blízkosti New Yorku.
Karanténní jednotka pro lety Apollo. Při návratu kosmonautů z Měsíce panovaly obavy ze zavlečení nežádoucích mikroorganizmů na Zemi, proto kosmonauti trávili určitý čas v této karanténní jednotce. Dnes máme obavy spíše opačné – aby sondy letící ze Země nezavlekly pozemské mikroorganizmy na tělesa Sluneční soustavy.
Raketoplán Discovery. Tento raketoplán má za sebou 39 letů do vesmíru. Na oběžnou dráhu vynesl například Hubbleův dalekohled a americké komunikační družice TDRS 3, 4 a 7, které přenášejí na Zemi signály z amerických sond. Raketoplán Discovery byl prvním raketoplánem, který startoval do vesmíru po havárii Columbie v roce 2003. Lety obnovil v roce 2005. Dnes je uložen ve Smithsonově muzeu pro letectví a kosmonautiky ve Washingtonu.
Raketoplán Discovery. Detailní pohled na keramické destičky raketoplánu. Destičky fungovaly jako tepelný štít při sestupu do atmosféry. Po každém letu byly důkladně kontrolovány a poškozené destičky vyměněny.
Americký skafandr. Skafandry z letů Apoll i z letů raketoplánů můžete nalézt ve všech muzeích letectví a kosmonautiky po celých Spojených státech. Prohlédnout si v muzeu na Long Island zašpiněný skafandr geologa Davida Scotta z Apolla 15 bylo opravdovou lahůdkou. A obléknout si ve Washingtonu rukavici podobného skafandru na vlastní ruku bylo už jen příjemným bonusem. Na horním snímku je dobře patrných 14 vrstev tvořících povrch skafandru. Mezi nimi jsou odrazné vrstvy sloužící jako tepelná izolace prostřídané mimořádně pevnými textiliemi.
Enola Gay. Tak z tohoto stříbrného krasavce (B-29 Superfortress) byla dne 6. srpna 1945 svržena atomová bomba na Hirošimu. Naleštěný obr dnes odpočívá v hangáru na letišti Dulles u Washingtonu D.C., kde je součástí sbírek Smithsonova muzea letectví a kosmonautiky. Před strojem stojí Jirka Vašátko a Mirek Havránek.
Závěr
Expedice Aldebaranu do Spojených států se konala od 21. srpna do 7. září 2013. Zúčastnilo se jí 20 odvážlivců, podle abecedy: Tomáš Faflík, Ivan Havlíček, Marie Havlíčková, Mirek Havránek, Martina Honková, Lukáš Karas, Petr Kulhánek, Lucie Kulhánková, Zuzana Kulhánková, Martin Kužel, Michal Novák, Petra Novotná, Petr Panchártek, Jan Pašek, Ondřej Penc, Dan Pilbauer, Sandra Pravdová, Vláďa Přibyl, Jiří Vašátko a Martin Žáček. Podrobnosti o expedici se připravují, budou zpřístupněny na webové stránce expedice v sekci AKCE A EXPEDICE. Expedice byla hrazena z prostředků účastníků a z prostředků sdružení Aldebaran. Žádný další subjekt ji nepodpořil ani finančně, ani jiným způsobem.
