| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Exploze nosné rakety Proton M
Petr Kulhánek
Dne 3. července 2013 startovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Proton M se třemi navigačními satelity GLONASS na palubě. V podstatě ihned po startu selhal první stupeň a raketa se odklonila od správného směru letu, poté došlo k explozi a rozpadu na mnoho hořících úlomků. Jediným pozitivem je, že nebyl nikdo zraněn a odpalovací rampa číslo 81 zůstala nepoškozena. Škoda na navigačních satelitech a nosné raketě se odhaduje na 137 milionů USD (necelé 3 miliardy Kč). Probíhající vyšetřování události přineslo první překvapivé výsledky. Za selhání s největší pravděpodobností mohly opačně namontované setrvačníky, které fungují jako polohovací a rychlostní senzory. S opakovaným startem se počítá v září tohoto roku.
Start nosné rakety Proton M dne 3. července vypadal na
první pohled normálně.
Zdroj: Roskosmos.
|
Roskosmos – ruská kosmická agentura, dříve Ruská letecká a vesmírná agentura je vládní agentura zodpovědná za ruský vesmírný program a letecký výzkum. Ruská kosmická agentura byla založena v Sovětském svazu v druhé polovině padesátých let. Vyvinula první balistickou raketu, umělou družici Země, vyslala prvního kosmonauta na oběžnou dráhu, provedla první průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Bajkonur – ruský kosmodrom, ze kterého se v roce 1957 vznesla první umělá družice Země – Sputnik 1 a v roce 1961 startoval první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Po rozpadu Sovětského svazu leží Bajkonur na území nezávislého Kazachstánu, ale Rusko má s tamější vládou dohodu o pronájmu a využívání kosmodromu. Souřadnice kosmodromu: 63°25′ v. d., 47°22′ s. š. Proton M – ruská nosná raketa pro velké náklady, která je vyvíjena od roku 1965. Poslední varianta má výšku 53 metrů a průměr 7,4 metru. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést náklad 22 tun, na geostacionární dráhu 3,5 tuny. GLONASS – ruský navigační systém, jde o zkratku z Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistema (GLObal NAvigation Satellite System). Systém provozují Ruské obranné síly vzdušného provozu. Vývoj začal v roce 1976, první satelit byl vynesen v roce 1982, plného pokrytí Ruska bylo dosaženo v roce 1995. Od roku 2011 má systém 24 satelitů a je dále rozvíjen. |
Raketa Proton M
Nosná raketa Proton M patří ke spolehlivým ruským nosičům. První předchůdce této rakety Proton startoval již v roce 1965. Od té doby uskutečnil Sovětský svaz a později Rusko 388 startů. Pouhých 23 bylo neúspěšných. Selhání způsobená přídavnými motory (boostery) se vyskytla jen dvě, poprvé to bylo v srpnu 2007 a podruhé při osudném startu 2. července 2013. Současná raketa Proton M startovala poprvé 7. dubna 2001. Na kosmodromu BajkonurBajkonur – ruský kosmodrom, ze kterého se v roce 1957 vznesla první umělá družice Země – Sputnik 1 a v roce 1961 startoval první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Po rozpadu Sovětského svazu leží Bajkonur na území nezávislého Kazachstánu, ale Rusko má s tamější vládou dohodu o pronájmu a využívání kosmodromu. Souřadnice kosmodromu: 63°25′ v. d., 47°22′ s. š. v Kazachstánu jsou pro ni upraveny odpalovací rampy číslo 81 a 200. Nosná raketa má výšku 53 metrů a průměr 7,4 metru. Na nízkou oběžnou dráhuLEO – Low Earth Orbit, nízká oběžná dráha, na které krouží družice kolem Země ve výšce od cca 200 km do 2 000 km. Oběžná doba je od 84 do 127 minut. V této výšce již není takový odpor vzduchu, aby způsobil rychlý pokles výšky. je schopná vynést náklad o hmotnosti 22 tun, na geostacionární dráhuGEO – Geostationary Earth Orbit, geostacionární dráha. Družice na této dráze má takovou oběžnou dobu, že zdánlivě „visí“ nad určitým místem Země. Výška takové dráhy je 35 800 km. 3,5 tuny. Jde o třístupňovou raketu s celkovou hmotností 712 tun. Současná podoba rakety má za sebou 69 startů, z toho 4 neúspěšné. K prvnímu selhání došlo v roce 2007, kdy raketa vynášela japonskou telekomunikační družici a nepodařilo se jí doletět na oběžnou dráhu. K druhému selhání došlo v roce 2011 při vynášení ruského telekomunikačního satelitu a ke třetímu v roce 2012, kdy při vynášení dvou telekomunikačních satelitů (ruského a indonéského) přestala raketa několik minut po startu fungovat.
Nosná raketa Proton M na kosmodromu Bajkonur. Zdroj: Roskosmos.
Selhání ze dne 2. července 2013
U rakety se ihned po startu projevily problémy se stabilizací, což vedlo k sepnutí automatického záchranného mechanizmu, který raketu odklonil mimo rampu a kosmodrom. V raketě je velké množství toxického paliva a havárie přímo v kosmodromu by měla dalekosáhlé následky. Následná exploze a rozpad na malé úlomky jen dokonaly dílo zkázy. Pouhých 17 sekund po startu raketa letěla vodorovně, a to za plného tahu motorů. Při stavbě rakety se montování jednotlivých komponent několikanásobně (zpravidla třikrát) kontroluje a při montáži se pořizuje videozáznam a dokumentace. Shodou okolností se videonahrávka z montáže gyrosenzorů nepořizovala. Podle vyšetřování je nejpravděpodobnější příčinou havárie namontování tří ze šesti senzorů obráceně (vzhůru nohama). Dle záznamů senzory montoval dne 16. listopadu 2011 zkušený technik ve věku mezi 30 a 40 lety, který pracuje pro Roskosmos 15 let. Jeho nadřízená kontrolorka, taktéž zkušená pracovnice, chybnou montáž nerozpoznala. Na závadu se nepřišlo ani při následných kontrolách jednotlivých stupňů rakety. Je zjevné, že tentokrát havárii nezpůsobila žádná technická závada, ale obyčejný lidský faktor, se kterým se bohužel vždy musí počítat.
Pád rakety Proton M dne 2. července 2013. Zdroj: Agentura Novosti.
Videozáznam průběhu celé události. Zdroj: YouTube (Spaceflight101).
Odkazy
