Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2013
Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. |
Leden
Alfons Mucha: Leden Počátkem roku bude večerní a noční obloze vévodit největší planeta sluneční soustavy – Jupiter, který nalezneme po 21. hodině asi 60° nad jižním obzorem. Zvečera, nízko nad jihozápadním obzorem, spatříme Mars, který bude na konci občanského soumraku 9° nad obzorem. Planety Venuše a Saturn zdobí oblohu ranní. Venuše bude pozorovatelná ale jen počátkem měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem, Saturn bude na konci astronomické noci 23° nad jihojihovýchodním obzorem. V úterý 22. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Přiblížení těles bude pozorovatelné v blízkosti Aldebaranu (souhvězdí Býka) a otevřené hvězdokupy Plejády. V dalekohledu lze též nedaleko vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. Pozorovací podmínky meteorického roje Kvadrantidy jsou v roce 2013 bohužel nepříznivé, protože jejich maximum nastává přes den. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu. Ve středu 2. 1. v 6 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů. |
Únor
Alfons Mucha: Únor V únoru nastanou nejlepší podmínky roku 2013 pro pozorování planety Slunci nejbližší – Merkuru. Dne 16. 2. ve 22 hodin bude planeta v maximální východní elongaci a na konci občanského soumraku ji spatříme nad západním obzorem 9,5°. Období pozorovatelnosti potrvá od začátku února do 24. 2. Jupiter budeme moci pozorovat v první polovině noci, Saturn ve druhé. Konjunkce Merkuru s Marsem nastane 8. 2. v 19 hodin, Merkur se bude nacházet 0,26° severně. Jupiter bude v konjunkci s Měsícem 18. 2. ve 12 hodin (Měsíc 1,3° jižně) a večer budeme moci pozorovat stejné seskupení těles jako 22. 1. |
Březen
Alfons Mucha: Březen Na březnové obloze bude v první polovině noci pozorovatelná planeta Jupiter a po celou noc s výjimkou večera Saturn. Dne 18. 3. ve 3 hodiny dojde ke konjunkci Měsíce s Jupiterem (Měsíc 2,3° jižně) a do třetice se nám na obloze zopakuje seskupení těles Měsíc, Jupiter, Aldebaran a Plejády podobně jako 22. 1. Kometa C/2011 L4 (PANSTARRS) by měla být v březnu pozorovatelná pouhým okem. Byla objevena 6. června 2011 v rámci přehlídky PanSTARRS a v době objevu měla při vzdálenosti 7,9 AU jasnost 19,5 mag. Kometa bude od nás pozorovatelná na konci března a v dubnu ve večerních hodinách a následně také ráno před východem Slunce. Pokud bude dostatečně jasná, mohli bychom po průchodu komety přísluním krátce po západu Slunce nízko nad západním obzorem pozorovat kometu v blízkosti mladého Měsíce. Jarní rovnodennost nastává 20. března ve 12 hodin 1 minutu. V neděli 31. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ. |
Duben
Alfons Mucha: Duben V dubnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro nejkrásnější planetu sluneční soustavy – Saturn. Planeta je 28. 4. v 9 hodin v opozici se Sluncem a je na obloze po celou noc. Hodinu po opozici je Saturn nejblíže Zemi (8,816 AU) a jeho jasnost dosahuje +0,1 mag. Největší planetu – Jupiter – nalezneme na obloze večerní. Ve čtvrtek 25. 4. nastane částečné zatmění Měsíce, které u nás bude viditelné v celém svém průběhu.
|
Květen
Alfons Mucha: Květen Květnovou večerní oblohu budou zdobit téměř všechny planety viditelné pouhým okem a známé starověkým hvězdářům. Koncem měsíce spatříme nízko nad severozápadním obzorem planety Merkur, Venuši a Jupiter. Saturn je po opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. Do počtu nám chybí pouze Mars, který je nedlouho po konjunkci se Sluncem. V květnu nastává několik zajímavých konjunkcí planet. Dne 25. 5. v 1 hodinu to bude konjunkce Merkuru s Venuší (Venuše bude 1,4° jižně), 27. 5. v 9 hodin bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 2,36° severně) a 28. 5. ve 20 hodin to bude konjunkce Venuše s Jupiterem (Venuše 1° severně). Od 20. 5. do začátku června budeme moci večer nízko nad severozápadním obzorem pozorovat těsné seskupení planet Merkur, Venuše a Jupiter. Prstencové zatmění Slunce, které nastane 10. května ani polostínové zatmění Měsíce, jež se odehraje 25. května, nebude od nás bohužel pozorovatelné. |
Červen
Alfons Mucha: Červen Planety Merkur, Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní. Merkur v první polovině měsíce večer nízko nad severozápadním obzorem, neboť 12. 6. v 18 hodin dochází k jeho maximální východní elongaci. Venuše je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn většinu noci kromě rána. Letní slunovrat nastává 21. 6. v 6 hodin 4 minuty. |
Červenec
Alfons Mucha: Červenec Na večerní červencové obloze nalezneme Venuši, která je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn, který je pozorovatelný v první polovině noci. Ranní oblohu ve druhé polovině měsíce zdobí Merkur, Mars a Jupiter. Merkur je viditelný od 25. 7. do poloviny srpna. Dne 30. 7. v 10 hodin je v maximální západní elongaci a na začátku občanského soumraku ho nalezneme 7,5° nad obzorem. Spolu s ním nízko nad východním obzorem svítí Mars a Jupiter. Počátkem srpna se k planetám přidá Měsíc. V pondělí 22. 7. v 9 hodin nastane konjunkce Marsu s Jupiterem, planeta Mars se bude nacházet 0,8° severně. Poté budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení planet Jupiteru, Marsu a Merkuru. V pátek 5. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů. |
Srpen
Alfons Mucha: Srpen Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní, Venuše nízko nad západem, Saturn nad obzorem jižním. Merkur nalezneme počátkem měsíce ráno nízko nad severozápadním obzorem, Mars nad východním obzorem. Počátkem srpna vychází na začátku astronomického soumraku a Jupiter je též na obloze ranní. Ve dnech 3. až 5. 8., po konjunkci Měsíce s Jupiterem, která nastává 3. 8. ve 23 hodin, budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu a Merkuru. Po konjunkci Marsu s Polluxem (17. 8. ve 22 hodin) bude ráno na východě pozorovatelné seskupení čtyř jasných těles – Mars, Jupiter, Castor, Pollux. Pozorovací podmínky pro meteorický roj Perseidy budou letos poměrně dobré, neboť jeho maximum nastává večer za soumraku 12. 8., hodinu a půl před západem Měsíce. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů. |
Září
Alfons Mucha: Září Na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem září Venuše a poblíž nalezneme i planetu Saturn. Jupiter lze pozorovat ve druhé polovině noci a Mars ráno na východě. Po konjunkci Měsíce s Marsem (Měsíc 6,5° jižně), která nastane 2. 9. v 6 hodin, budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a Marsu na ranní obloze. Dne 8. 9. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší, Venuše se bude nacházet 1,2° severně od středu Měsíce, který bude ve tvaru tenkého dorůstajícího srpku a 18. 9. ve 22 hodin nastane konjunkce Venuše se Saturnem (Venuše 3,5° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu spatříme ve dnech 8. až 10. 9. večer nad západním obzorem. Podzimní rovnodennost nastává 22. září ve 21 hodin 43 minut. |
Říjen
Alfons Mucha: Říjen Na večerní obloze zůstala osamocená Venuše nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter je pozorovatelný většinu noci kromě večera a Mars svítí ráno vysoko na východě. Dne 15. 10. ve 13 hodin dojde k těsné konjunkci Marsu s nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva – Regulem, Mars bude 0,95° severně. Dne 18. 10. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v celém svém průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme toto zatmění doporučit k pozorování. V neděli 27. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ. |
Listopad
Alfons Mucha: Listopad Večerní obloze stále vévodí Venuše, která je 1. 11. v 9 hodin v maximální východní elongaci a nad obzorem ji můžeme spatřit i během astronomické noci. Jupiter lze pozorovat většinu noci kromě večera a Mars ve druhé polovině noci. Saturn a Merkur jsou spolu na obloze ranní. Merkur je 18. 11. ve 4 hodiny v maximální západní elongaci a v tuto dobu nastávají nejpříznivější podmínky tohoto roku pro jeho spatření na ranní obloze. Na začátku občanského soumraku je planeta 11° nad jihovýchodním obzorem a období její viditelnosti potrvá od 9. 11. do 7. 12. V úterý 26. 11. ve 3 hodiny nastává konjunkce Merkuru se Saturnem, Merkur bude 0,3° jižně. Krátce po konjunkci spatříme obě planety ráno nad jihovýchodním obzorem. Dne 3. 11. dojde k hybridnímu zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Tato vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění bude pozorovatelná z pásu táhnoucího se přes Atlantický oceán a rovníkovou oblast Afriky. V listopadu by měla být pouhým okem pozorovatelná kometa C/2012 S1 (ISON), která po průchodu přísluním zamíří téměř kolmo k ekliptice směrem na sever a stane se tak pozorovatelnou téměř výhradně ze severní polokoule. V první polovině prosince by mohla mít velmi dlouhý chvost. |
Prosinec
Alfons Mucha: Prosinec Na prosincové večerní obloze spatříme dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter. Planeta Venuše září nad jihozápadním obzorem a 7. 12. dosahuje maximální jasnosti –4,7 mag. Jupiter je před opozicí se Sluncem, je na obloze po celou noc a dosahuje jasnosti –2,7 mag. Mars je pozorovatelný ve druhé polovině noci, na počátku astronomického soumraku kulminuje 37° nad obzorem. Merkur je viditelný počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem a v blízkosti se vyskytuje i Saturn. V neděli 1. 12. ráno nad jihovýchodním obzorem, před konjunkcí Měsíce se Saturnem (v 10 hodin, Měsíc 2,1° jižně), se k nim navíc přidá tenký srpek Měsíce. Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 7 hodin. Pozorování ale bude rušit Měsíc blížící se k úplňku. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu. Zimní slunovrat nastává 21. prosince v 18 hodin 10 minut. |
Závěr
Rok 2013 nám na obloze jistě chystá spoustu zajímavého. Pozorování planet ale příliš nepřeje. Nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Merkur nastanou už v únoru. Pro Venuši není rok 2013 příliš pozorovatelsky výhodný. Na začátku roku ji spatříme jako jitřenku, ale od konce ledna do května nebude pozorovatelná vůbec. Poté se přesune na večerní oblohu, ale bude jen nízko nad obzorem. Dobré podmínky pro její pozorování nastanou až na přelomu listopadu a prosince. U Marsu letos bohužel opozice, tedy nejlepší pozorovací poloha, nenastává. Pěknou podívanou nám ale nabídne Saturn, jehož prstence pozorujeme ze severní strany. Prstence jsou už dost otevřené a do roku 2017 se budou stále rozevírat. Ani na pozorovatelná zatmění není rok 2013 příliš bohatý. V tomto roce sice dojde k pěti zatměním (dvě zatmění Slunce a tři Měsíce), ale jen dvě budou viditelná od nás a doporučit k pozorování lze pouze jedno – částečné zatmění Měsíce 25. dubna. Hlavním trhákem roku budou ale bezesporu komety. S napětím budeme očekávat, jestli se potvrdí předpovědi dvou jasných komet a jestli skutečně kometa C/2012 S1 (ISON) bude v našich zeměpisných šířkách pozorovatelná za bílého dne.