Astronomické úkazy roku 2013

Alfons Mucha: Leden

Počátkem roku bude večerní a noční obloze vévodit největší planeta sluneční soustavy – Jupiter, který nalezneme po 21. hodině asi 60° nad jižním obzorem. Zvečera, nízko nad jihozápadním obzorem, spatříme Mars, který bude na konci občanského soumraku 9° nad obzorem. Planety Venuše a Saturn zdobí oblohu ranní. Venuše bude pozorovatelná ale jen počátkem měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem, Saturn bude na konci astronomické noci 23° nad jihojihovýchodním obzorem.

V úterý 22. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Přiblížení těles bude pozorovatelné v blízkosti Aldebaranu (souhvězdí Býka) a otevřené hvězdokupy Plejády. V dalekohledu lze též nedaleko vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres.

Pozorovací podmínky meteorického roje Kvadrantidy jsou v roce 2013 bohužel nepříznivé, protože jejich maximum nastává přes den. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

Ve středu 2. 1. v 6 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.

Alfons Mucha: Únor

V únoru nastanou nejlepší podmínky roku 2013 pro pozorování planety Slunci nejbližší – Merkuru. Dne 16. 2. ve 22 hodin bude planeta v maximální východní elongaci a na konci občanského soumraku ji spatříme nad západním obzorem 9,5°. Období pozorovatelnosti potrvá od začátku února do 24. 2. Jupiter budeme moci pozorovat v první polovině noci, Saturn ve druhé.

Konjunkce Merkuru s Marsem nastane 8. 2. v 19 hodin, Merkur se bude nacházet 0,26° severně. Jupiter bude v konjunkci s Měsícem 18. 2. ve 12 hodin (Měsíc 1,3° jižně) a večer budeme moci pozorovat stejné seskupení těles jako 22. 1.

Alfons Mucha: Březen

Na březnové obloze bude v první polovině noci pozorovatelná planeta Jupiter a po celou noc s výjimkou večera Saturn.

Dne 18. 3. ve 3 hodiny dojde ke konjunkci Měsíce s Jupiterem (Měsíc 2,3° jižně) a do třetice se nám na obloze zopakuje seskupení těles Měsíc, Jupiter, Aldebaran a Plejády podobně jako 22. 1.

Kometa C/2011 L4 (PANSTARRS) by měla být v březnu pozorovatelná pouhým okem. Byla objevena 6. června 2011 v rámci přehlídky PanSTARRS a v době objevu měla při vzdálenosti 7,9 AU jasnost 19,5 mag. Kometa bude od nás pozorovatelná na konci března a v dubnu ve večerních hodinách a následně také ráno před východem Slunce. Pokud bude dostatečně jasná, mohli bychom po průchodu komety přísluním krátce po západu Slunce nízko nad západním obzorem pozorovat kometu v blízkosti mladého Měsíce.

Jarní rovnodennost nastává 20. března ve 12 hodin 1 minutu.

V neděli 31. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Alfons Mucha: Duben

V dubnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro nejkrásnější planetu sluneční soustavy – Saturn. Planeta je 28. 4. v 9 hodin v opozici se Sluncem a je na obloze po celou noc. Hodinu po opozici je Saturn nejblíže Zemi (8,816 AU) a jeho jasnost dosahuje +0,1 mag. Největší planetu – Jupiter – nalezneme na obloze večerní.

Ve čtvrtek 25. 4. nastane částečné zatmění Měsíce, které u nás bude viditelné v celém svém průběhu.

Alfons Mucha: Květen

Květnovou večerní oblohu budou zdobit téměř všechny planety viditelné pouhým okem a známé starověkým hvězdářům. Koncem měsíce spatříme nízko nad severozápadním obzorem planety Merkur, Venuši a Jupiter. Saturn je po opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. Do počtu nám chybí pouze Mars, který je nedlouho po konjunkci se Sluncem.

V květnu nastává několik zajímavých konjunkcí planet. Dne 25. 5. v 1 hodinu to bude konjunkce Merkuru s Venuší (Venuše bude 1,4° jižně), 27. 5. v 9 hodin bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 2,36° severně) a 28. 5. ve 20 hodin to bude konjunkce Venuše s Jupiterem (Venuše 1° severně). Od 20. 5. do začátku června budeme moci večer nízko nad severozápadním obzorem pozorovat těsné seskupení planet Merkur, Venuše a Jupiter.

Prstencové zatmění Slunce, které nastane 10. května ani polostínové zatmění Měsíce, jež se odehraje 25. května, nebude od nás bohužel pozorovatelné.

Alfons Mucha: Červen

Planety Merkur, Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní. Merkur v první polovině měsíce večer nízko nad severozápadním obzorem, neboť 12. 6. v 18 hodin dochází k jeho maximální východní elongaci. Venuše je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn většinu noci kromě rána.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 6 hodin 4 minuty.

Alfons Mucha: Červenec

Na večerní červencové obloze nalezneme Venuši, která je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn, který je pozorovatelný v první polovině noci. Ranní oblohu ve druhé polovině měsíce zdobí Merkur, Mars a Jupiter. Merkur je viditelný od 25. 7. do poloviny srpna. Dne 30. 7. v 10 hodin je v maximální západní elongaci a na začátku občanského soumraku ho nalezneme 7,5° nad obzorem. Spolu s ním nízko nad východním obzorem svítí Mars a Jupiter. Počátkem srpna se k planetám přidá Měsíc.

V pondělí 22. 7. v 9 hodin nastane konjunkce Marsu s Jupiterem, planeta Mars se bude nacházet 0,8° severně. Poté budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení planet Jupiteru, Marsu a Merkuru.

V pátek 5. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů.

Alfons Mucha: Srpen

Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní, Venuše nízko nad západem, Saturn nad obzorem jižním. Merkur nalezneme počátkem měsíce ráno nízko nad severozápadním obzorem, Mars nad východním obzorem. Počátkem srpna vychází na začátku astronomického soumraku a Jupiter je též na obloze ranní.

Ve dnech 3. až 5. 8., po konjunkci Měsíce s Jupiterem, která nastává 3. 8. ve 23 hodin, budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu a Merkuru. Po konjunkci Marsu s Polluxem (17. 8. ve 22 hodin) bude ráno na východě pozorovatelné seskupení čtyř jasných těles – Mars, Jupiter, Castor, Pollux.

Pozorovací podmínky pro meteorický roj Perseidy budou letos poměrně dobré, neboť jeho maximum nastává večer za soumraku 12. 8., hodinu a půl před západem Měsíce. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Alfons Mucha: Září

Na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem září Venuše a poblíž nalezneme i planetu Saturn. Jupiter lze pozorovat ve druhé polovině noci a Mars ráno na východě.

Po konjunkci Měsíce s Marsem (Měsíc 6,5° jižně), která nastane 2. 9. v 6 hodin, budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a Marsu na ranní obloze. Dne 8. 9. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší, Venuše se bude nacházet 1,2° severně od středu Měsíce, který bude ve tvaru tenkého dorůstajícího srpku a 18. 9. ve 22 hodin nastane konjunkce Venuše se Saturnem (Venuše 3,5° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu spatříme ve dnech 8. až 10. 9. večer nad západním obzorem.

Podzimní rovnodennost nastává 22. září ve 21 hodin 43 minut.

Alfons Mucha: Říjen

Na večerní obloze zůstala osamocená Venuše nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter je pozorovatelný většinu noci kromě večera a Mars svítí ráno vysoko na východě.

Dne 15. 10. ve 13 hodin dojde k těsné konjunkci Marsu s nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva – Regulem, Mars bude 0,95° severně.

Dne 18. 10. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v celém svém průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme toto zatmění doporučit k pozorování.

V neděli 27. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Alfons Mucha: Listopad

Večerní obloze stále vévodí Venuše, která je 1. 11. v 9 hodin v maximální východní elongaci a nad obzorem ji můžeme spatřit i během astronomické noci. Jupiter lze pozorovat většinu noci kromě večera a Mars ve druhé polovině noci. Saturn a Merkur jsou spolu na obloze ranní. Merkur je 18. 11. ve 4 hodiny v maximální západní elongaci a v tuto dobu nastávají nejpříznivější podmínky tohoto roku pro jeho spatření na ranní obloze. Na začátku občanského soumraku je planeta 11° nad jihovýchodním obzorem a období její viditelnosti potrvá od 9. 11. do 7. 12.

V úterý 26. 11. ve 3 hodiny nastává konjunkce Merkuru se Saturnem, Merkur bude 0,3° jižně. Krátce po konjunkci spatříme obě planety ráno nad jihovýchodním obzorem.

Dne 3. 11. dojde k hybridnímu zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Tato vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění bude pozorovatelná z pásu táhnoucího se přes Atlantický oceán a rovníkovou oblast Afriky.

V listopadu by měla být pouhým okem pozorovatelná kometa C/2012 S1 (ISON), která po průchodu přísluním zamíří téměř kolmo k ekliptice směrem na sever a stane se tak pozorovatelnou téměř výhradně ze severní polokoule. V první polovině prosince by mohla mít velmi dlouhý chvost.

Alfons Mucha: Prosinec

Na prosincové večerní obloze spatříme dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter. Planeta Venuše září nad jihozápadním obzorem a 7. 12. dosahuje maximální jasnosti –4,7 mag. Jupiter je před opozicí se Sluncem, je na obloze po celou noc a dosahuje jasnosti –2,7 mag. Mars je pozorovatelný ve druhé polovině noci, na počátku astronomického soumraku kulminuje 37° nad obzorem. Merkur je viditelný počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem a v blízkosti se vyskytuje i Saturn. V neděli 1. 12. ráno nad jihovýchodním obzorem, před konjunkcí Měsíce se Saturnem (v 10 hodin, Měsíc 2,1° jižně), se k nim navíc přidá tenký srpek Měsíce.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 7 hodin. Pozorování ale bude rušit Měsíc blížící se k úplňku. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince v 18 hodin 10 minut.