| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Stardust NExT
Jiřina Scholtzová
Kometárním veteránem americké vesmírné agentury NASA se stává sonda Stardust s novým názvem Sturdust NExT, která navštívila rovnou dvě komety: První z nich, Wild 2, v roce 2004 a druhou, Tempel 1, dne 14. února 2011. Stardust NExT (Stardust New Exploration of Tempel, nový průzkum komety Tempel) je rozšíření mise sondy Stardust, kterou po ukončení původní mise NASA šikovně v roce 2006 využila pro další práci. Nenechte se tedy zmást, jméno mise bylo změněno na Stardust NExT, sonda však zůstává stejná – Stardust. Psali jsme o ní v AB 2/2006.
|
NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. Stardust – sonda NASA vypuštěná 6. února 1999. Za pomoci aerogelu sbírala prachové částice a páry z ohonu komety Wild 2, fotografovala jádro komety a provedla předběžný rozbor kometárního prachu. K návratu vzorků na Zemi došlo v návratovém pouzdře 15. ledna 2006. Vlastní sonda pokračovala v letu pod názvem Stardust NExT ke kometě Tempel 1. Stardust NExT – mise NASA, která se 14. 2. 2011 přiblížila ke kometě Tempel 1 a podrobně ji fotografovala. Tuto kometu již dříve navštívila sonda Deep Impact a udělala na ní umělý kráter. Jde o jedinou kometu navštívenou dvakrát. Mise Stardust NExT je pokračováním předchozí mise Stardust, která byla ukončena v roce 2006. Zkratka NExT znamená „New Exploration of Tempel 1“. Deep Impact – mise NASA ke kometě Tempel 1, start 12. 1. 2005, dopad impaktoru na kometu proběhl 4. 7. 2005. Sondu vynesla nosná raketa Delta 2, hmotnost sondy při startu byla 1 020 kg, primární anténa pro přenos dat měla průměr 1 metr a zajišťovala přenosovou rychlost 175 kb/s. Maximální výkon slunečních článků byl 620 W. Po úspěchu u komety Tempel 1 pokračovala mise pod názvem EPOXI a sonda dne 4. listopadu 2010 prolétla ještě kolem komety Hartley 2. Mise byla ukončena po ztrátě signálu ze sondy v září 2013. Wild 2 – periodická kometa, která se dostala do vnitřní části sluneční soustavy nedávno a je na ní zatím nezměněný materiál z období tvorby sluneční soustavy. Pochází z oběžné dráhy mezi Jupiterem a Uranem a její dráha byla změněna průletem u Jupiteru 10. září 1974. Její současná dráha je mezi Marsem a Jupiterem. Kometa má přibližně čtyři kilometry v průměru. Vzorky z ohonu komety odebrala sonda Stardust v roce 2004. Kometu objevil Paul Wild v roce 1978. Tempel 1 – periodická kometa obíhající Slunce s periodou 5,5 roku. Patří do Jupiterovy rodiny komet. Objevil ji Wilhelm Tempel v roce 1867. V roce 2005 navštívila tuto kometu sonda Deep Impact a za pomoci impaktoru na povrchu komety vytvořila umělý kráter. Kometa byla opětovně navštívena 14. 2. 2011 sondou Stardust NExT. Jde o jedinou kometu, kterou naše sondy navštívily dvakrát. |
Stardust
Na počátku devadesátých let spustila NASA program levných letů nazvaný Discovery. Čtvrtou misí programu byla sonda Sturdust, která měla za úkol proletět mrakem prachu v okolí jádra kometyKometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu., nachytat materiál do speciálního aerogeluAerogel – vysoce porézní látka vyrobená z kapalného gelu odpařením kapalné složky za nadkritické teploty a tlaku. Aerogely jsou průhledné, charakterizuje je mimořádně nízká hustota, pevnost a vynikající tepelně izolační vlastnosti. a přivézt tento sesbíraný prach pro další zkoumání na ZemZemě – největší z planet zemského typu. Je jedinou planetou v celém vesmíru, o které víme, že na ní existuje život. Má dostatečně hustou atmosféru, dostatek kapalné vody v povrchových oceánech. Kolem Země obíhá jediný měsíc s vázanou rotací. Při pozorování Země z kosmu vidíme hlavně modrou barvu oceánů. 70 % povrchu Země je pokryto oceány, 30 % tvoří kontinenty. Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra. Plášť a kůra jsou odděleny tzv. Mohorovičiæovým rozhraním. Kůra se posouvá a „plave“ na polotekutém plášti. Teplota v centru Země je 5 100 °C, tlak 360 GPa. Magnetické pole Země má přibližně dipólový charakter, je deformováno slunečním větrem do typického tvaru.. Byla to první americká mise směřující čistě ke kometám a jako první měla dovézt zpět na Zem mimozemský materiál ze vzdálenosti větší, než je orbita Měsíce. Za cíl byla zvolena kometa Wild 2Wild 2 – periodická kometa, která se dostala do vnitřní části sluneční soustavy nedávno a je na ní zatím nezměněný materiál z období tvorby sluneční soustavy. Pochází z oběžné dráhy mezi Jupiterem a Uranem a její dráha byla změněna průletem u Jupiteru 10. září 1974. Její současná dráha je mezi Marsem a Jupiterem. Kometa má přibližně čtyři kilometry v průměru. Vzorky z ohonu komety odebrala sonda Stardust v roce 2004. Kometu objevil Paul Wild v roce 1978..
Stardust odstartovala 7. února 1999 z Floridy. Aerogelový lapač prachu byl vysunut celkem třikrát. V letech 2000 a 2002, kdy sbíral hvězdný prachHvězdný prach – označení pro prachová zrnka zanášená do sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. V tomto prachu je obsažena důležitá informace o tvorbě prvků ve hvězdách. ve sluneční soustavě a v roce 2004, kdy sbíral vzorky prachu z komety Wild 2Wild 2 – periodická kometa, která se dostala do vnitřní části sluneční soustavy nedávno a je na ní zatím nezměněný materiál z období tvorby sluneční soustavy. Pochází z oběžné dráhy mezi Jupiterem a Uranem a její dráha byla změněna průletem u Jupiteru 10. září 1974. Její současná dráha je mezi Marsem a Jupiterem. Kometa má přibližně čtyři kilometry v průměru. Vzorky z ohonu komety odebrala sonda Stardust v roce 2004. Kometu objevil Paul Wild v roce 1978.. V lednu 2006 se sonda vrátila k Zemi a vzorky přistály v uzavřené kapsli v poušti v Utahu. Mise Stardust byla ukončena, ale sonda samotná po rekonfiguraci uskutečnila další misi pod názvem Stardust NExT.
Pod vysunutým aerogelovým lapačem je patrné návratové pouzdro,
ve kterém
se posbíraný prach vrátil na Zem v roce 2006. Zdroj NASA.
Sradust NExT
Sonda Stardust NExTStardust NExT – mise NASA, která se 14. 2. 2011 přiblížila ke kometě Tempel 1 a podrobně ji fotografovala. Tuto kometu již dříve navštívila sonda Deep Impact a udělala na ní umělý kráter. Jde o jedinou kometu navštívenou dvakrát. Mise Stardust NExT je pokračováním předchozí mise Stardust, která byla ukončena v roce 2006. Zkratka NExT znamená „New Exploration of Tempel 1“. doletěla ke kometě Tempel 1Tempel 1 – periodická kometa obíhající Slunce s periodou 5,5 roku. Patří do Jupiterovy rodiny komet. Objevil ji Wilhelm Tempel v roce 1867. V roce 2005 navštívila tuto kometu sonda Deep Impact a za pomoci impaktoru na povrchu komety vytvořila umělý kráter. Kometa byla opětovně navštívena 14. 2. 2011 sondou Stardust NExT. Jde o jedinou kometu, kterou naše sondy navštívily dvakrát. a pořídila nové snímky z místa, kde v roce 2005 dopadl impaktor ze sondy Deep ImpactDeep Impact – mise NASA ke kometě Tempel 1, start 12. 1. 2005, dopad impaktoru na kometu proběhl 4. 7. 2005. Sondu vynesla nosná raketa Delta 2, hmotnost sondy při startu byla 1 020 kg, primární anténa pro přenos dat měla průměr 1 metr a zajišťovala přenosovou rychlost 175 kb/s. Maximální výkon slunečních článků byl 620 W. Po úspěchu u komety Tempel 1 pokračovala mise pod názvem EPOXI a sonda dne 4. listopadu 2010 prolétla ještě kolem komety Hartley 2. Mise byla ukončena po ztrátě signálu ze sondy v září 2013.. O výsledcích této mise jsme psali v AB 31/2005. Nové snímky povrchu komety Tempel 1 prokázaly, že má malé a křehké jádro. Sonda Stardust NExT pořídila celkem 72 snímků povrchu ve vysokém rozlišení ze vzdálenosti asi 178 km od povrchu komety. Shromáždila také 468 kilobajtů dat o prachu, který tvoří atmosféru (komu) a ohon komety. Při pozorování povrchu komety nafotografovala mimo jiné kráter vytvořený impaktorem vypuštěným ze sondy Deep Impact v roce 2005. Získané výsledky jsou fascinující a podávají nové a nečekané detaily. Tedy lze říct, že sonda uspěla v obou misích na 100 %. Na své pouti zatím urazila více než 5,2 miliard kilometrů.
Kráter vytvořený v roce 2005 při misi Deep impact. Nalevo je situace před dopadem impaktoru. Zdroj NASA.
Levý snímek byl pořízen před dopadem impaktoru. Jeho dráha je naznačena bílou šipkou a předpokládané místo dopadu červeným oválem. Oba snímky vpravo byly pořízeny po šesti letech sondou Stardust NExT. Patrné je pokrytí krajiny prachem. Žlutými šipkami jsou označeny detaily povrchu. Velká šipka se symbolem Slunce označuje směr svitu slunečních paprsků. Zdroj NASA.
Detailní snímek komety Tempel 1. Zdroj NASA.
Pohledy na kometu Tempel 1 pořízené sondou Stardust. Zdroj NASA.
Nahoře: snímek z Deep Impact, dole: snímek ze Stardust
NExT. Mezi těmto dvěma snímky kometa obletěla Slunce.
Vědci z NASA odhadují, že pohoří kolem hladké oblasti erodovalo za dobu
6 let v některých místech o 20 až 30 metrů.
Klip týdne: Stardust
Stardust. Stardust je úspěšná nízkonákladová americká mise. Sonda Stardust startovala v roce 1999 a na palubě měla výsuvný aerogelový lapač prachu. Lapačem chytala prach ze sluneční soustavy v roce 2000 a v roce 2002. Poté doletěla ke kometě Wild 2, kde posbírala do aerogelu prach z této komety a v roce 2006 se přiblížila k Zemi. Aerogelový lapač přistál v návratové kapsli v poušti v Utahu, zatímco sonda sama pokračovala v nové misi pod názvem Stardust NExT (New Exploration of Tempel) a vydala se ke kometě Tempel 1, kam doletěla v únoru 2011. Kolem komety prolétla na svátek Sv. Valentýna a pořídila záběry z této komety. Kometu Tempel 1 navštívila v roce 2005 sonda Deep Impact, která na ni vyhloubila umělý kráter za pomoci odhozeného impaktoru. Kometa Tempel 1 se tak stala jedinou kometou navštívenou dvakrát. Stardust NExT pořídila i snímky oblasti, do které dopadl impaktor, a tak mohla zkoumat, jak místo vypadá po šesti letech. Zdroj NASA, 2011 (avi/divx, 20 MB)
Odkazy
