| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2009
Lenka Soumarová
Opět stojíme na prahu nového roku, roku 2009, Mezinárodního roku astronomie. Co nás v něm čeká astronomického si můžete přečíst na následujících řádcích. Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času.
Logo Mezinárodního roku astronomie
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. |
Leden
Leden – zdroj Mediatinker
Lednová večerní a noční obloha bude patřit planetám. Z pěti nejjasnějších, které znali lidé už ve starověku, bude na obloze chybět pouze Mars, který vychází krátce před východem slunce a je tedy nepozorovatelný. Celé obloze bude vévodit Venuše nacházející se na konci občanského soumraku vysoko nad jihozápadním obzorem. Planeta je 14. 1. v největší východní elongaci a 20. 1. dosahuje večer výšky 30° nad obzorem. Do 10. 1. můžeme využít nepříliš časté příležitosti pozorovat na večerní obloze Merkur – planetu Slunci nejbližší. V největší východní elongaci je planeta 4. 1. a největší výška dané elongace je 7,2° nad obzorem. Na začátku měsíce nízko nad jihozápadním obzorem můžeme pozorovat největší planetu sluneční soustavy – Jupiter. Planeta zapadá za večerního soumraku, protože se blíží její konjunkce se Sluncem, která nastane 24. 1. Nejkrásnější planeta sluneční soustavy Saturn bude na lednové noční obloze s výjimkou večera, neboť začátkem měsíce vychází až kolem 22 hodiny.
V neděli 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Poměrně dobré pozorovací podmínky bude mít meteorický roj Kvadrantidy, jehož hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu. Nepříznivá je ale jejich fáze, maximum očekáváme 3. 1. krátce po poledni. Měsíc bude pozorování rušit jen zvečera.
Dne 26. 1. nastává prstencové zatmění Slunce, které ale u nás nebude viditelné ani jako částečné.
Únor
Únor – zdroj Mediatinker
Dominantním objektem na obloze zůstává planeta Venuše, která dosahuje 9. 2. výšky 33° nad obzorem, 15. 2. zapadá nejdéle, 2 hodiny po astronomickém soumraku a 19. 2. dosahuje nejvyšší jasnosti –4,6 magnitudy. Saturn je též na obloze večerní, vychází kolem 19 hodiny. Dne 13. 2. nastává největší západní elongace Merkuru, která je ale nevýhodná a planeta bude pozorovatelná pouze za vynikajících podmínek kolem 7. 2. ráno nad jihovýchodním obzorem.
Měsíc je v konjunkci s Aldebaranem 4. 2. ve 23 hodin a s Polluxem 7. 2. ve 20 hodin. Saturn bude v konjunkci s Měsícem 11. 2. ve 20 hodin. Saturn se bude nacházet 6,8° severně.
Dne 9. 2. nastává polostínové zatmění Měsíce, které ale proběhne pod naším obzorem.
Březen
Březen – zdroj Mediatinker
V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Saturn, neboť se 8. 3. nachází v opozici se Sluncem, je Zemi nejblíže (v 18 hodin) a na obloze ho lze pozorovat po celou noc. V první polovině měsíce je na večerní obloze stále dobře pozorovatelná Venuše, jejíž výška nad obzorem je 1. 3. na začátku občanského soumraku ještě 27°. Dne 27. 3. je planeta v dolní konjunkci, je Zemi nejblíže a není pozorovatelná. Po průchodu dolní konjunkcí se objeví na konci března ráno nízko nad východním obzorem. Jupiter se v březnu dostává po lednové konjunkci se Sluncem na oblohu ranní.
Dne 11. 3. v 5 hodin dojde ke konjunkci Saturnu s Měsícem, Saturn bude 7,3° severně.
Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 12 hodin 43 minut.
V neděli 29. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si v 02:00 SEČ posuneme hodinky na 03:00 SELČ.
Duben
Duben – zdroj Mediatinker
V dubnu nastává letošní nejvýhodnější východní elongace planety Merkur. Budeme ho moci pozorovat od 10. 4. do 5. 5. po západu Slunce a nejvyšší výška planety nad obzorem pro danou elongaci bude 12°. Téměř celou noc bude v dubnu pozorovatelný Saturn. Na ranní obloze je Venuše spolu s Jupiterem.
Dne 30. 4. bude Merkur pouze 1,4° jižně od otevřené hvězdokupy Plejády.
Měsíc je v konjunkci s Regulem 6. 4. ve 3 hodin a se Spikou 10. 4. ve 2 hodiny.
V dubnu má své maximum meteorický roj Lyridy. Nastává 22. dubna, ale bohužel v odpoledních hodinách. Měsíc však bude téměř v novu, takže pozorování rušit nebude.
Květen
Květen – zdroj Mediatinker
V květnu svítí na večerní obloze pouze Saturn. K Venuši a Jupiteru na ranní obloze se přidá planeta Mars nízko nad východním obzorem.
Červen
Červen – zdroj Mediatinker
V červnu si na pozorování planet budeme muset přivstat, neboť čtyři z pěti nejjasnějších svítí na obloze ranní. Merkur se nachází v největší západní elongaci 13. 6., ale tato elongace je zcela nepříznivá, neboť Merkur vystoupí ráno na začátku občanského soumraku pouze 2,3° nad obzor (kolem 25. 6.). Venuše je v červnu též v největší západní elongaci, a to 5. 6. Na začátku občanského soumraku 29. 6. se nachází ve výšce 15° nad obzorem. Mars a Jupiter jsou též na obloze ranní, Jupiter navíc celou druhou polovinu noci. Na večerní obloze najdeme pouze Saturn.
Měsíc je v konjunkci s Regulem 26. 6. ve 22 hodin a se Spikou 30. 6. ve 21 hodin.
Letní slunovrat nastává 21. 6. v 6 hodin 45 minut.
Červenec
Červenec – zdroj Mediatinker
Venuše a Mars zůstávají na obloze ranní spolu s Jupiterem, jehož
pozorovatelnost se posouvá a je už vidět většinu noci kromě večera.
Saturn stále zdobí oblohu večerní.
Dne 4. 7. v 1 hodinu dojde ke konjunkci Venuše s otevřenou hvězdokupou
Plejády, Venuše se bude 7° jižně. V pátek 10. 7. projde Mars 5° jižně od
Plejád a poblíž něj se bude nacházet Venuše. Ve stejný den dojde ve 22
hodin ke konjunkci Jupiteru s Měsícem. Dne 18. 7. prochází Mars mezi
Plejádami a Aldebaranem, poblíž bude svítit Měsíc a Venuše.
sobotu 4. 7. ve 3 hodiny bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
V červenci nastávají dvě zatmění. První, 7. 7. je polostínové zatmění Měsíce, které proběhne pod naším obzorem a druhé, 22. 7. úplné zatmění Slunce neviditelné u nás ani jako částečné.
Srpen
Srpen – zdroj Mediatinker
V srpnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro Jupiter. Planeta je 14. 8. v opozici se Sluncem, takže je viditelná po celou noc, zatímco Saturn spatříme už jen večer nízko nad obzorem. Pozorovatelnost Marsu se prodlužuje, můžeme ho kromě rána spatřit také v celé druhé polovině noci. Venuše zůstává na obloze ranní, kde 8. srpna vystupuje 22° nad obzor, což je maximální výška této elongace.
Dne 6. 8. ve 22 hodin dojde ke konjunkci Jupiteru s Měsícem, Jupiter bude 2,5° jižně a 16. 8. ve 3 hodiny nastane konjunkce Marsu s Měsícem, Mars bude 2,6° jižně.
Maximum meteorického roje Perseidy nastane před půlnocí z 12. na 13. 8. Měsíc bude v poslední čtvrti, takže bude teprve vycházet. Bohužel radiant roje bude v maximu ještě poměrně nízko nad obzorem. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů.
Ve čtvrtek 6. 8. dojde k polostínovému zatmění Měsíce, které celé proběhne nad naším obzorem. Měsíc vstoupí do polostínu v 0 hodin 4 minuty, střed zatmění připadá na 1 hodinu 39 minut a zatmění končí ve 3 hodiny 14 minut. Polostínové zatmění je bohužel prakticky nepozorovatelné, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný.
Září
Září – zdroj Mediatinker
Mars vychází pozdě večer a Jupiter je naopak na obloze po celou noc kromě jitra. Venuše zůstává na obloze ranní a její výška klesá na začátku občanského soumraku 27. 9. na 18°.
Dne 2. 9. ráno bude Venuše poblíž otevřené hvězdokupy M 44 v Raku. Téhož dne dojde ve 22 hodin ke konjunkci Jupiteru s Měsícem.
Saturnovy prstence se 4. 9. zcela uzavřou, protože jejich rovina prochází Zemí. Poté se k nám začne naklánět severní strana prstenců. Saturn bude ale v tu dobu bohužel blízko konjunkce se Sluncem, a proto bude úkaz nepozorovatelný.
Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 22 hodin 18 minut.
Říjen
Říjen – zdroj Mediatinker
Na ranní obloze můžeme pozorovat Merkur, Venuši a Saturn. Merkur je v největší západní elongaci 6. 10. a jedná se o jeho nejvýhodnější západní elongaci, kdy lze planetu pozorovat ráno, a to od 27. 9. do 20. 10. Na začátku občanského soumraku bude Merkur nejvýše 10,7° nad obzorem. Mars vychází koncem října ve 22 hodin a Jupiter je na obloze v první polovině noci.
Na ranní obloze nastane 8. 10. konjunkce Saturnu s Merkurem, Saturn bude 0°19´ severně, jeho konjunkce s Venuší se odehraje 13. 10., Saturn bude 0°34´ severně a 16. 10. se k této trojici planet připojí Měsíc dva dny před novem.
Dne 12. 10. v 1 hodinu nastává konjunkce Marsu s Měsícem.
Maximum meteorického roje Orionidy připadá na denní hodiny 22. 10. Měsíc čtyři dny po novu nebude pozorování rušit.
V neděli 25. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si v 03:00 SELČ vrátíme hodinky zpět na 02:00 SEČ.
Listopad
Listopad – zdroj Mediatinker
Venuše je nízko na ranní obloze, její viditelnost v listopadu končí. Naproti tomu Saturn najdeme vysoko na ranní obloze spolu s Marsem. Jupiter je na obloze večerní, zapadá pozdě v noci.
Měsíc je v konjunkci s Aldebaranem 5. 11. v 1 hodinu a s Polluxem 8. 11. v 1 hodinu.
Maximum meteorického roje Leonidy nastává 17. 11. v denních hodinách. Měsíc v blízkosti novu nebude pozorování rušit.
Prosinec
Prosinec – zdroj Mediatinker
Saturn je pozorovatelný ve druhé polovině noci, vrcholí za svítání a zdobí tedy oblohu ranní. Dne 18. 12. nastává nepříliš příznivá východní elongace Merkuru, při níž bude planeta pozorovatelná od 20. do 25. 12. Planeta vystoupí na konci občanského soumraku maximálně 5,2°. Jupiter je na obloze večerní, zapadá za astronomické noci. Mars je na obloze většinu noci, vychází kolem 20. hodiny.
V úterý 1. 12. prochází Mars otevřenou hvězdokupou M 44.
Dne 7. 12. ve 3 hodiny dojde ke konjunkci Marsu s Měsícem, Mars bude 6° severně a 21. 12. v 16 hodin nastane konjunkce Jupiteru s Měsícem, Jupiter bude 3,4° jižně. Konjunkce Měsíce s Aldebaranem se odehraje 29. 12. ve 21 hodin.
Z meteorických rojů budeme moci v prosinci pozorovat Geminidy a Ursaminoridy. Maximum Geminid má nastat v noci 14. 12. Měsíc v blízkosti
novu nebude pozorování rušit. Průměrná hodinová frekvence v maximu je
135 meteorů. Maximum Ursaminorid by mělo nastat 23. 12. Měsíc, který
bude den před první čtvrtí, zapadá před půlnocí.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 18 hodin 46 minut.
Na Silvestra 31. 12. 2009 nastane částečné zatmění Měsíce. Jeho velikost bude ale pouze 0,076. Znamená to, že do stínu bude ponořeno pouze necelých osm setin měsíčního průměru.
| Časový průběh zatmění | |
|---|---|
| východ Měsíce | 31.12 v 15:42 |
| vstup Měsíce do polostínu | 18:17 |
| začátek částečného zatmění | 19:53 |
| střed zatmění | 20:23 |
| konec částečného zatmění | 20:53 |
| výstup Měsíce z polostínu | 22:28 |
| západ Měsíce | 1.1 v 9:34 |
Rok 2009 bude bohužel na „plánované“ astronomické úkazy poměrně chudý. Pozorování planet neslibuje žádnou specialitu, spíše naopak. Podmínky pro pozorování Merkuru a Venuše jsou průměrné, pro planetu Mars v tomto roce vůbec nenastává opozice, Jupiter má poměrně nízkou deklinaci a prstence Saturnu se v září zcela uzavřou, a to naneštěstí v době, kdy bude Saturn v blízkosti konjunkce se Sluncem, takže úkaz nebude pozorovatelný. Rok 2009 nenabízí žádnou jasnou kometu a první část roku 2009 bude pro pozorování meteorických rojů nevhodná, ale od podzimu se pozorovací podmínky zlepší. Ze šesti zatmění, která se v roce 2009 odehrají, jsou pouze dvě pozorovatelná z našeho území, a navíc se jedná pouze o jedno polostínové (takže prakticky nepozorovatelné) zatmění Měsíce a jedno částečné, jehož fáze je ale pouhých 0,076, takže zemský stín Měsíc vpravdě jen „lízne“.
Nezbývá nám tedy než čekat, že nám obloha nabídne nějakou atraktivní podívanou, kterou nelze dopředu předpovědět.
Odkazy
