Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
MESSENGER – Návrat na Merkur
Martin Batelka
Přehlížený Merkur se po 33 letech dostal do zorného pole vědců, které už od přeletu Marineru 10Mariner – deset sond NASA určených k výzkumu vnitřních planet sluneční soustavy. K Marsu byly poslány sondy s označením 3, 4, 6, 7, 8 a 9. První, Mariner 3, odstartovala 5. 12. 1964. Na řadu sond k Marsu navázal Mariner 10, který prolétl kolem Venuše a poté jako jediná sonda z počátku kosmické éry zamířil k Merkuru, kde na přelomu let 1974 a 1975 pořídil fotografie Merkuru a první informace o jeho magnetosféře. tížila otázka původu magnetického pole, vysoké hustoty planety a v neposlední řadě složení jádra. Avšak důvodem pro misi MESSENGER nebylo, jak by se mohlo zdát, ukojení touhy vědců, ale prostý fakt, že i navzdory blízkosti je Merkur ze všech planet sluneční soustavy nejméně prozkoumán. Z terestrických planetTerestrické planety – planety podobné Zemi, vyznačují se pevným povrchem a malými rozměry oproti obřím planetám podobným Jupiteru. Mezi terestrické planety řadíme Merkur, Venuši, Zemi a Mars. má Merkur nejextrémnější hustotu, nejmenší velikost a největší výkyvy povrchové teploty a samozřejmě je nejblíže ke Slunci. Merkur tedy poskytuje perfektní laboratoř pro pozorování jevů, které bychom v našich podmínkách jen stěží uměle vytvářeli.
Merkur – planeta nejbližší Slunci. Je to skalnatá planeta, posetá krátery podobně jako náš Měsíc. Jde o nejmenší planetu vůbec. Je téměř bez atmosféry. Teplota povrchu tohoto tělesa kolísá mezi −180 °C a 430 °C. Merkur se otočí kolem vlastní osy jednou za 59 našich dní. Jeho doba oběhu kolem Slunce trvá 88 dní. Jde o příklad vázané rotace (spinorbitální interakce) v poměru 2:3 způsobené slapovými silami. Dráha Merkuru kolem Slunce je protáhlá elipsa, která se stáčí vlivem přítomnosti ostatních planet. Malá část stáčení perihelia dráhy (43″ za století) je způsobena efekty obecné relativity. Slunce – nám nejbližší hvězda, tzv. hvězda hlavní posloupnosti, která se nachází ve vzdálenosti 149,6×106 km od Země. Jde o žhavou plazmatickou kouli s průměrem 1,392×106 km, teplotou na povrchu 5 780 K, teplotou v centru přibližně 15×106 K a zářivým výkonem 3,846×1026 W. Zdrojem energie je jaderná syntéza, při které se za každou sekundu sloučí v jádru Slunce 700 milionů tun vodíku na hélium. NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. MESSENGER – sonda NASA, která zkoumala planetu Merkur. Startovala v srpnu 2004, v letech 2006 a 2007 prolétla dvakrát kolem Venuše. Kolem Merkuru poprvé prolétla v lednu 2008. Další průlety proběhly v říjnu 2008 a září 2009. V březnu 2011 byla navedena na oběžnou dráhu kolem Merkuru a od té doby prováděla komplexní měření. Název sondy je zkratkou z anglického MErcury, Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging. Sonda ukončila svou činnost 30. dubna 2015 řízeným pádem na povrch planety. |
MESSENGER odstartoval 3. srpna 2004 a již 14. ledna tohoto roku uskutečnil první ze tří přeletů nad povrchem Merkuru a do poloviny března roku 2011 by měl být naveden na jeho oběžnou dráhu. Celý let sondy: mpg, 3 MB. Zdroj NASA.
Pohled na horizont Merkuru při průletu MESSENGERu dne 14. 1. 2008. Zdroj: NASA.
Hlavní cíle mise MESSENGER |
---|
|
Během svého třicetiminutového průletu magnetosférou Merkuru pořídil MESSENGER hmotnostní spektrum atmosféry. Nečekaně byly naměřeny i ionty vodních molekul. Exosféra je velmi různorodá a nesymetrická jak v rozložení obsažených prvků, tak i ve své síle.
Možné vysvětlení vzniku exosféry podle Mc Cilintocka.
Je jisté, že veškerá měření jsou ještě v počátcích a že zbývá ještě hodně tvrdé práce než budou zodpovězeny všechny otázky. To co již bylo vypozorováno a naměřeno nám potvrdilo, ale i vyvrátilo spoustu domněnek a hypotéz. Světlo, ve kterém Merkur vidíme, je zas o něco jasnější a obraz ostřejší, avšak to znamená i to, že se objevily nové stíny, které bude nutno osvětlit. Co je však důležitější je to, že Merkur zas „žije“ a v letech nadcházejících nám poskytne, díky svému postavení ve sluneční soustavě, živnou půdu pro experimenty a pozorování, které by jinde byly jen stěží realizovatelné a pro něž Merkur nabízí zázemí, jaké bychom si mohli snad jen přát.
Klip týdne: Průlet MESSENGERu magnetosférou Merkuru
Průlet MESSENGERu magnetosférou Merkuru. MESSENGER je sonda NASA zkoumající planetu Merkur po více než 30 letech od průletu Marineru 10. Ze Země startovala v roce 2004, k Merkuru dorazila v roce 2008. Po třech průletech bude navedena na oběžnou dráhu v roce 2011. Na přiloženém videu je dráha prvního průletu magnetosférou Merkuru. Grafy zobrazují pozorování pořízené plazmovým spektrometrem FIPS (Fast Imaging Plasma Spectrometer). Horní záznam zachycuje hustotu plazmatu pocházejícího ze slunečního větru a spodní těžké ionty asociované s planetou. Zdroj: NASA, 2008. (avi, 5 MB)
Odkazy
MESSEGER: Mercury,the Key to Terrestrial Planet Evolution; NASA 2008
NASA: MESSENGER Press Conference Multimedia Page
J. Sainerová: MESSENGER, posel dobrých zpráv o planetě Merkur, AB 2/2008