Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics) Číslo 26 – vyšlo 20. června, ročník 6 (2008) © Copyright Aldebaran Group for Astrophysics Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno. ISSN: 1214-1674, Email: bulletin@aldebaran.cz

26/2008

Plutoid – nové označení pro vzdálené trpasličí planety

Stanislav Poddaný

IAU – Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union), organizace založená v roce 1919. Sdružuje astronomické společnosti z celého světa a vydává závazná rozhodnutí ohledně názvosloví těles a útvarů na nich. Vedení IAU sídlí v Paříži. Od roku 1922 (s výjimkou válečných let 1939–1948) zasedá IAU pravidelně každé tři roky na Valném shromáždění IAU. Pluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou čtyři menší měsíce Nix, Hydra, Kerberos a Styx. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, kde je nejvíce zastoupen dusíkový a metanový led, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979–1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy. Eris – největší trpasličí planeta. Objevena byla v roce 2003, průměr má 2 600 km, Slunce obíhá ve vzdálenosti 38÷98 AU a je větší než Pluto. Excentricita dráhy je 0,44. Slunce oběhne za 557 roků. Eris má jediný měsíc Dysnomii.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém posledním zasedání v norském Oslu (2008) definovala nový termín pro tělesa sluneční soustavy – tzv. plutoid. Tahanice o Pluto ale započaly již v létě roku 2006 na pražském zasedání IAU, kdy byly po nekonečných diskuzích konečně definovány termíny planeta a trpasličí planeta:

Planeta
Obíhá kolem Slunce. Má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a tedy dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového). Vyčistilo okolí své dráhy.

Trpasličí planeta
Obíhá kolem Slunce. Má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a tedy dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového). Nevyčistilo okolí své dráhy a není satelitem.

Díky této definici se z planetek CeresCeres – trpasličí planeta mezi drahou Marsu a Jupiteru. Objevena byla v roce 1801 Giuseppem Piazzim. Průměr má 974 kilometrů. Pojmenována je po římské bohyni úrody. Slunce oběhne jednou za 4,6 roku ve vzdálenosti 2,5÷3 AU., ErisEris – největší trpasličí planeta. Objevena byla v roce 2003, průměr má 2 600 km, Slunce obíhá ve vzdálenosti 38÷98 AU a je větší než Pluto. Excentricita dráhy je 0,44. Slunce oběhne za 557 roků. Eris má jediný měsíc Dysnomii. a PlutoPluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou čtyři menší měsíce Nix, Hydra, Kerberos a Styx. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, kde je nejvíce zastoupen dusíkový a metanový led, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979–1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy. staly trpasličí planety (nesplňují 3. podmínku pro planetu). Současné zasedání IAUIAU – Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union), organizace založená v roce 1919. Sdružuje astronomické společnosti z celého světa a vydává závazná rozhodnutí ohledně názvosloví těles a útvarů na nich. Vedení IAU sídlí v Paříži. Od roku 1922 (s výjimkou válečných let 1939–1948) zasedá IAU pravidelně každé tři roky na Valném shromáždění IAU. situaci ještě zkomplikovalo. Protože se mnoho lidí nedokázalo smířit s faktem, že Pluto mezi planety opravdu nepatří, prosadili další hlasování. Jeho výsledkem je další definice:

Plutoid
Obíhá kolem Slunce. Má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a tedy dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového). Nevyčistilo okolí své dráhy a není satelitem. Obíhá za drahou Neptunu.

Definici plutoidu ze známých a pojmenovaných těles splňuje pouze samotné Pluto a Eris. První trpasličí planeta Ceres (obíhá mezi MarsemMars – rudá planeta se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Na povrchu se nacházejí obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila. a JupiteremJupiter – největší a nejhmotnější (1,9×10²⁷ kg) planeta Sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Se svými mnoha měsíci se Jupiter podobá jakési „sluneční soustavě“ v malém. Jupiter má, stejně jako všechny obří planety, soustavu prstenců. Rychlá rotace Jupiteru (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, která je pozorována po několik století. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupiteru silné dipólové magnetické pole.) nesplňuje 4. bod definice a zůstává tak „obyčejnou“ trpasličí planetou. Zastánci Pluta teď již snad budou spokojeni, protože alespoň v něčem je teď Pluto první... i když stále nejmenší.

Nově vzniklá skupina těles se svými měsíci seřazená podle velikosti.

Poblázněná americká veřejnost stávkuje za Pluto. Za povšimnutí stojí nápisy na transparentech – „size doesn´t matter“ v překladu „na velikosti nezáleží“.... Kvůli velikosti ale Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto nebylo!

Klip týdne: Pluto

Pluto. K vytvoření této animace posloužila série portrétů ve vizuální a ultrafialové části spektra pořízených dalekohledem HST v roce 1994. Pluto je trpasličí planetou v Kuiperově pásu, který se nachází za oběžnou drahou Neptunu. Obdobných těles je zde větší množství, větším tělesem je například trpasličí planeta Eris. Pluto má silně excentrickou dráhu se sklonem 17° k ekliptice. Na své pouti je doprovázen dalším, ještě menším tělesem, které nazýváme Cháron a dalšími dvěma měsíci, které byly pojmenovány Nix a Hydra. Pluto je dokonce menší než náš Měsíc.  (mpg, 614 kB)

Odkazy