Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics) Číslo 22 – vyšlo 23. května, ročník 6 (2008) © Copyright Aldebaran Group for Astrophysics Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno. ISSN: 1214-1674, Email: bulletin@aldebaran.cz

22/2008

Fénix – mise začíná

Jiřina Scholtzová

Právě v tuto chvíli již možná na povrchu Marsu pracuje nová sonda, která má prozkoumat další část této planety. Jak již bylo napsáno v AB 5/2007, sonda Fénix opustila Zemi v srpnu 2007 a v těchto dnech, konkrétně 26. 5. 2008 v 1:36 SELČSELČ – středoevropský letní čas. Označení pro středoevropské časové pásmo v období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle. SELČ je roven světovému času + 2 hodiny., je naplánováno její přistání na povrchu Marsu. To, že přistávací manévr nebude jednoduchou záležitostí, potvrzují i mnohé obavy vědců, kteří projekt připravili. Důvodem je oblast, která byla pro průzkum vybraná: zatím nejvíce na severu, kam se ještě žádná sonda neodvážila.

Mars – rudá planeta se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Na povrchu se nacházejí obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila. NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.

Proč obavy?

Obavy jsou na místě, protože povrch Marsu je v této oblasti příliš skalnatý a přistání v takových podmínkách je velmi těžké a riskantní. Největší riziko, kterého se v NASA obávají, je asi to, že by skalnaté okolí mohlo zabránit rozevření solárních panelů. Vědci ale věří v úspěch díky obrázkům pořízených kamerou HiRISEHiRISE – High Resolution Imaging Science Experiment, je kamera umístěná na sondě Mars Reconnaissance Orbiter. Její 0,5 metrový zrcadlový dalekohled umožňuje pořizování snímků s rozlišovací schopností až 0,3 metru. mise Mars Reconnaissance OrbiterMRO – Mars Reconnaissance Orbiter (Průzkumná oběžnice Marsu), sonda NASA, která získává detailní informace o vybraných místech na Marsu, zejména s ohledem na přítomnost vody v minulosti i v současnosti. Sonda startovala v srpnu 2005 a na oběžnou dráhu byla navedena v březnu 2006. Rozlišení je pouhých několik decimetrů. Od ledna 2009 slouží také jako retranslační stanice.. Kamera pořídila kvalitní snímky oblasti, kde má Fénix přistát, takže skalnaté plochy jsou dobře zmapované a dávají tedy nemalou naději, že přistání, které bude trvat 7 minut, dopadne dobře.

Mapa oblasti přistání sondy Fénix, leží zatím nejseverněji (68°) ze všech
dosavadních misí. Zdroj: NASA/JPL-Caltech.

Proč severní oblast?

Projekt NASA Phoenix Mars Lander je další sondou, která bude zkoumat vzorky půdy a ledu na Marsu. Jako hlavní cíl mise byla stanovena analýza vody, kterou odhalila sonda Mars OdysseyMars Odyssey 2001 – sonda NASA k Marsu vypuštěná dne 7. 4. 2001, mise pokračuje bez problémů, sonda stále obíhá kolem Marsu. V roce 2004 byla mise prodloužena. K dosud největším úspěchům patří nalezení zmrzlé vody na Marsu. Sonda umožňuje přenos signálů z vozítek Spirit a Opportunity na Zem. přímo pod povrchem v polárních oblastech Marsu. Díky této analýze budou moci vědci vyhodnotit, zda jsou na Marsu podmínky vhodné pro život.

Úkoly mise

Při svém tříměsíčním zkoumání povrchu Marsu v trvale zaledněných oblastech (kterých je až 25 % plochy Marsu) bude tento solární robot zkoumat vzorky ledu a půdy odebrané pomocí 2,3 metru dlouhého ramene. Laboratoř, kterou si s sebou ponese, pak prozkoumá jejich složení. Dále bude sonda průběžně sledovat počasí v této oblasti pomocí meteorologické stanice.

Závěrem

Co nyní dodat? Jelikož v době vzniku tohoto bulletinu je 26. květen ještě daleko, držme palce a doufejme, že riskantní přistání Fénix zvládne dobře. Každopádně ve chvíli, kdy budete číst tyto řádky, už to bude jasné. Na výsledky mise si ale budeme muset počkat ještě déle...

Jednotlivé fáze plánovaného přistání: 1) vstup do atmosféry, 2) sestup na padáku,
3) vytažení nožiček, 4) zapálení hydrazinových motorů, 5) rozvinutí solárních panelů.

Po napsání / po přistání

Fénix úspěšně přistál na Marsu a první signály byly zachyceny v 1:53:44 SELČSELČ – středoevropský letní čas. Označení pro středoevropské časové pásmo v období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle. SELČ je roven světovému času + 2 hodiny. dne 26. 5. 2008. Samotné přistání proběhlo cca 15 minut před přijetím prvních signálů. Přinášíme jeden z prvních snímků po přistání.

Klip týdne: Fénix

Fénix. Animace přistání sondy Fénix, která startovala v v srpnu 2007 a doletěla k Marsu v květnu 2008. Jde o americkou sondu určenou k výzkumu vody na Marsu. Na počátku uvidíte přistávací manévr včetně rozžhavení tepelného štítu a konečného sestupu sondy na padáku. Následuje odhození padáku, zažehnutí trysek a měkké přistání. V animaci můžete pozorovat práci stereoskopické kamery, robotického ramene hloubícího rýhy v povrchu Marsu i nasypání vzorků do zařízení pro provedení chemického rozboru. V závěru se můžete pokochat činností lidaru sledujícího oblačnost nad Marsem a poněkud kýčovitým západem Slunce nad marsovskou krajinou. (avi, 13 MB)

Odkazy