Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics)
Číslo 48 – vyšlo 7. prosince, ročník 5 (2007)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Čína dobýva vesmír

Michal Križan

V posledných rokoch odštartovalo niekoľko ázijských sond skúmajúcich okolie ZemeZemě – největší z planet zemského typu. Je jedinou planetou v celém vesmíru, o které víme, že na ní existuje život. Má dostatečně hustou atmosféru, dostatek kapalné vody v povrchových oceánech. Kolem Země obíhá jediný měsíc s vázanou rotací. Při pozorování Země z kosmu vidíme hlavně modrou barvu oceánů. 70 % povrchu Země je pokryto oceány, 30 % tvoří kontinenty. Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra. Plášť a kůra jsou odděleny tzv. Mohorovičiæovým rozhraním. Kůra se posouvá a „plave“ na polotekutém plášti. Teplota v centru Země je 5 100 °C, tlak 360 GPa. Magnetické pole Země má přibližně dipólový charakter, je deformováno slunečním větrem do typického tvaru.MesiacaMěsíc – přirozený satelit Země, rotuje tzv. vázanou rotací (doba oběhu a rotace je shodná). Díky tomu stále vidíme přibližně jen přivrácenou polokouli Měsíce. Měsíc je prvním cizím tělesem, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong, 1969, Apollo 11). Voda na Měsíci byla objevena v stinných částech kráterů a pod povrchem (Lunar Prospektor, 1998). Povrch Měsíce je pokryt regolitem (drobná drť s vysokým obsahem skla). Malé pevné jádro je obklopené plastickou vrstvou (v hloubce 1 000 km pod povrchem). Velké množství kráterů má rozměry od milimetrů po stovky kilometrů. Několik z nich je pojmenováno i po českých osobnostech (například kráter Anděl).. Plány ázijských krajín na dobývanie vesmíru sú rok od roku stále odvážnejšie. Do výskumu kozmu sa zapojilo Japonsko a Čína. O letoch do vesmíru vážne uvažuje aj India. V tomto bulletine sa podrobnejšie pozrieme na čínske snahy o ovládnutie kozmickej techniky.

CNSA – China National Space Administration, Čínská národní kosmická agentura, založená v roce 1993. Agentura vlastní tři kosmodromy (Jiuquan, Xichang, Taiyuan) a nosnou raketu Long March.

JAXA – Japan Aerospace eXploration Agency, japonská kosmická agentura, která vznikla v roce 2003 sloučením tří institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (the National Aerospace Laboratory of Japan)a NASDA (National Space Development Agency of Japan). Ke svým letům agentura využívá kosmodrom USC (Uchinoura Space Center). V současnosti používá JAXA nosnou raketu H-IIA. JAXA využívá Tanegašimské kosmické středisko (na ostrově Tanegašima, 115 km jižně od ostrova Kjúšú).

Dobytie Mesiaca?

Dňa 24. októbra 2007 vyslala Čína prvú mesačnú sondu Chang'e 1. Nosná raketa CZ-3ACZ-3A – čínská nosná raketa řady CZ (Chang Zheng, Dlouhý pochod) čerpající z amerických a ruských vzorů. Celková počáteční hmotnost je kolem 240 t, délka 52,5 m, průměr 3,35 m a nosnost 2 500 kg na geostacionární dráhu., ktorá ju do vesmíru dopravila, odštartovala z raketovej základne Chixang v provincii S'-čchuan. Sonda bude mať za úlohu viac ako rok monitorovať povrch Mesiaca a uľahčiť tak vyslanie prvého mesačného vozidla v roku 2010. O pár rokov neskôr by potom na Mesiac mali doraziť čínski astronauti.

Chang'e

Čínska sonda Chang'e

Peking tak reaguje na nedávny štart japonskej družice SELENESELENE – japonská sonda pro výzku Měsíce, od dob letů Apollo asi nejdokonalejší vědecká sonda vypuštěná k Měsíci. SELENE je zkratka z anglického SELenological and ENgineering Explorer. Její japonský název Kaguya je jménem japonské princezny, která podle pověstí přišla na Zemi z Měsíce. Sonda tvaru hranolu startovala v roce 2007. kozmickej agentúry JAXAJAXA – Japan Aerospace eXploration Agency, japonská kosmická agentura, která vznikla v roce 2003 sloučením tří institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (the National Aerospace Laboratory of Japan)a NASDA (National Space Development Agency of Japan). Ke svým letům agentura využívá kosmodrom USC (Uchinoura Space Center). V současnosti používá JAXA nosnou raketu H-IIA. JAXA využívá Tanegašimské kosmické středisko (na ostrově Tanegašima, 115 km jižně od ostrova Kjúšú)., ktorá dosiahla obežnú dráhu Mesiaca Měsíc – přirozený satelit Země, rotuje tzv. vázanou rotací (doba oběhu a rotace je shodná). Díky tomu stále vidíme přibližně jen přivrácenou polokouli Měsíce. Měsíc je prvním cizím tělesem, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong, 1969, Apollo 11). Voda na Měsíci byla objevena v stinných částech kráterů a pod povrchem (Lunar Prospektor, 1998). Povrch Měsíce je pokryt regolitem (drobná drť s vysokým obsahem skla). Malé pevné jádro je obklopené plastickou vrstvou (v hloubce 1 000 km pod povrchem). Velké množství kráterů má rozměry od milimetrů po stovky kilometrů. Několik z nich je pojmenováno i po českých osobnostech (například kráter Anděl). v polovici septembra. India sa na obdobný krok chystá na budúci rok v apríli. Niet pochýb o tom, že vypustenie sondy opäť ukáže silu Číny a jej schopnosť dosiahnuť tie najvyššie méty. Prvé snímky povrchu Mesiaca by mali na Zem doraziť v priebehu novembra. Pri základni v provincii S'-čchuan sa zišli davy Číňanov, ktorí za historický okamih – vypustenie prvej čínskej sondy k Mesiacu – neváhali zaplatiť až tisíc yuanov (takmer 3 000 slovenských korún).

Veľké zlyhanie

Nie všetky snahy Číňanov o využitie vesmíru boli úspešné. Najväčším sklamaním bolo zlyhanie telekomunikačného satelitu SINOSAT-2 iba desať dní po štarte, keď sa neotvorili slnečné panely. Štart sa uskutočnil 22. novembra 2006. Šlo o prvý satelit pre digitálne televízne vysielanie, ktoré malo definitívne ukončiť národný zákaz na využívanie súkromných prijímacích satelitov televízneho vysielania. Satelit mal mať životnosť 15 rokov a okrem televízneho a rozhlasového vysielania mal poskytovať digitálny prenos filmov, tzv. direct TV a širokopásmové digitálne vysielanie.

Štart satelitu SINOSAT-2

Štart satelitu SINOSAT-2.

Dňa 1. júna 2007 Čína úspešne umiestnila na obežnej dráhe telekomunikačný satelit SINOSAT-3. Šlo o slávnostný, stý štart nosnej rakety Dlhý pochod vo verzii CZ-3ACZ-3A – čínská nosná raketa řady CZ (Chang Zheng, Dlouhý pochod) čerpající z amerických a ruských vzorů. Celková počáteční hmotnost je kolem 240 t, délka 52,5 m, průměr 3,35 m a nosnost 2 500 kg na geostacionární dráhu.. Satelit sa od nosnej rakety oddelil 24 minút po štarte, vysiela na frekvencii 3,8÷4,2 GHz a je umiestnený vo výške 36 000 km, teda na geostacionárnej dráhe. Čínsky sen o celoplošnom satelitnom vysielaniu sa tak oneskoril iba o pol roka.

Test Pekingu vydesil svet

Čínske vesmírne plány však nevyvolávajú len pozitívne reakcie. Svet na ne reaguje skôr zdržanlivo. V septembri 2006 vyskúšal Peking pozemné laserové zbrane zamýšľané proti americkým satelitom. Dňa 11. januára 2007 zostrelila Čína vlastný dosluhujúci meteorologický satelit Feng Yun 1C. Išlo o prvú podobnú zbraňovú skúšku vo vesmíre za posledných viac než 20 rokov. Balistická raketa ASAT stredného doletu, vypálená z pozemnej základne, zničila satelit na polárnej trajektórii vo výške 865 kilometrov nad Zemou v okamihu, keď prelietal nad kozmodrómom Xichang. Satelit sa rozpadol na 900 kúskov. Tento raketový test znepokojil Japonsko aj Západ. Vo Washingtone zavládlo zdesenie. Hovorca americkej Rady národnej bezpečnosti (NSC) Gordon Johndroe prehlásil, že tento test nie je v súladu s duchom spolupráce, o ktorú sa obe krajiny pri civilnom využití vesmíru usilujú.

Zostrelenie satelitu

Pozostatky zo satelitu Feng Yun 1C päť minút po zostrelení (zelená farba).
Pôvodná trajektória je znázornená červenou farbou. Zdroj: T. S. Kelso, AGI, 2007.

Ďalšie vedecké ambície Pekingu

V posledných rokoch sa uskutočnila vynikajúca spolupráca medzi Európskou kozmickou agentúrou ESAESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 18 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky jsou v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1964 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane. Česká republika vstoupila do ESA v listopadu 2008. a čínskou kozmickou agentúrou CNSACNSA – China National Space Administration, Čínská národní kosmická agentura, založená v roce 1993. Agentura vlastní tři kosmodromy (Jiuquan, Xichang, Taiyuan) a nosnou raketu Long March.. Výsledkom bola dvojica satelitov Double StarDouble Star – čínsko-evropská mise dvou družic zkoumající magnetosféru Země. Společný projekt Čínské národní kosmické agentury CNSA a Evropské kosmické agentury ESA. Družice startovaly v prosinci 2003 a červenci 2004. Jedna ze sond byla navedena na rovníkovou (570 × 78 970 km, sklon 28,5°) a druhá na polární (700 × 39 000 km, sklon 90°) dráhu. Jejich data doplňovala měření evropské čtveřice družic CLUSTER. Mise byla ukončena v říjnu 2007., ktorá úspešne skúmala magnetosféru Zeme v rokoch 2003 až 2007. V budúcich rokoch Číňania reálne uvažujú o pristátí na Mesiaci, mohlo by sa uskutočniť okolo roku 2020. Hovorí sa o vzniku vedeckej základne. Peking už odsúhlasil výstavbu štvrtej kozmickej základne, z ktorej budú môcť rakety štartovať. Bude hotová v roku 2010 a vyrastie na juhu krajiny pri ostrove Chaj-nan, neďaleko Hongkongu. Peking tiež oznámil, že by sa rád podieľal na práci Medzinárodnej vesmírnej stanice (ISSISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. V roce 2008 byl k ISS připojen evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 byl instalován víceúčelový americký modul Leonardo a v roce 2021 zatím poslední ruský modul Nauka. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán. Od té doby zajišťují styk se stanicí lety ruských lodí Sojuz, v poslední době se přidaly lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na ISS operuje stálá posádka.), ktorá je hlavne záležitosťou Ruska a USA. Z týchto všetkých indícií je vidno, že Čína svoje plány na zvládnutie kozmických technológií myslí naozaj vážne a dúfajme, že sa presadí v takej konkurencii ako sú Spojené Štáty a Rusko.

Odkazy

Valid HTML 5Valid CSS

Aldebaran Homepage