| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Sonda Hajabusa odebrala vzorky z planetky Itokawa
Petr Kulhánek
HajabusaHajabusa – anglicky Hayabusa, malá japonská robotická sonda, které se 26. listopadu 2005 podařilo odebrat vzorek horniny z povrchu planetky Itokawa. Sonda startovala 3. května 2003 a její součástí bylo miniaturní přistávací pouzdro Minerva. Návrat sondy byl plánován na rok 2007. Nakonec se k Zemi vrátila až 13. června 2010, když návratové pouzdro úspěšně přistálo v Austrálii. Hajabusa znamená v japonštině sokol. Původní název sondy byl MUSES C. Sonda má svého následovníka s názvem Hajabusa 2. je japonská automatická sonda, které se podařilo odebrat vzorky z planetky ItokawaItokawa – blízkozemní planetka typu Apollo s katalogovým číslem 25143. Je pojmenována podle Hideo Itokawy, otce japonského kosmického programu. Planetka byla objevena v roce 1998 v rámci projektu LINEAR. Rozměry planetky jsou 540×270×210 m, rotační perioda je 12,32 h, albedo 0,53 a průměrná teplota na povrchu činí 206 K.. Nyní se je pokusí dovézt zpět na Zemi. Takovýto cíl dosud nebyl nikdy uskutečněn. Zatím byly na Zemi dovezeny jen horniny z Měsíce v rámci projektu Apollo a částice slunečního větru sondou Genesis, která při přistání havarovala a došlo k poškození části vzorků. Obdobná americká mise Deep ImpactDeep Impact – mise NASA ke kometě Tempel 1, start 12. 1. 2005, dopad impaktoru na kometu proběhl 4. 7. 2005. Sondu vynesla nosná raketa Delta 2, hmotnost sondy při startu byla 1 020 kg, primární anténa pro přenos dat měla průměr 1 metr a zajišťovala přenosovou rychlost 175 kb/s. Maximální výkon slunečních článků byl 620 W. Po úspěchu u komety Tempel 1 pokračovala mise pod názvem EPOXI a sonda dne 4. listopadu 2010 prolétla ještě kolem komety Hartley 2. Mise byla ukončena po ztrátě signálu ze sondy v září 2013. měla za cíl jen tvrdý dopad pouzdra na jádro komety Tempel 1Kometa Tempel 1 – kometa objevená v roce 1867 Ernestem Tempelem. Oběžná doba komety kolem Slunce je 5,5 roku, rozměry jádra 5×11 km..
HajabusaHajabusa – anglicky Hayabusa, malá japonská robotická sonda, které se 26. listopadu 2005 podařilo odebrat vzorek horniny z povrchu planetky Itokawa. Sonda startovala 3. května 2003 a její součástí bylo miniaturní přistávací pouzdro Minerva. Návrat sondy byl plánován na rok 2007. Nakonec se k Zemi vrátila až 13. června 2010, když návratové pouzdro úspěšně přistálo v Austrálii. Hajabusa znamená v japonštině sokol. Původní název sondy byl MUSES C. Sonda má svého následovníka s názvem Hajabusa 2. je tak prvním tělesem, které odebralo vzorky z povrchu planetky a pokusí se je dovézt zpět na Zemi. Sonda startovala v květnu 2003 a celou misi doprovázely časté problémy. V letošním roce přestal například 31. července fungovat jeden ze tří reakčních stabilizátorů a 3. října další. K planetce sonda dolétla 12. září. Dne 4. listopadu 2005 se sonda přiblížila k povrchu planetky na několik set metrů. První pokus o přistání se konal 20. listopadu. Sonda se dostala k planetce na vzdálenost menší jak 17 metrů, poté byl se sondou ztracen kontakt na celé tři hodiny, což způsobilo čidlo překážek, které sondu automaticky přepnulo do bezpečnostního režimu. Sonda podle záznamu některých přístrojů automaticky přistála na půl hodiny, ale nebyl aktivován odběr vzorků. Přistání s odebráním vzorků z povrchu se tak podařilo až na druhý pokus dne 26. listopadu.
|
AAA – planetky, které se na své dráze dostávají do blízkosti Země a mohou ji ohrozit. Pojmenované jsou podle reprezentantů tří základních typů: Amor (kříží dráhu Marsu, nedosahuje až k dráze Země), Apollo (kříží dráhu Země, perioda je větší než rok), Aten (kříží dráhu Země, perioda je menší než rok). Itokawa – blízkozemní planetka typu Apollo s katalogovým číslem 25143. Je pojmenována podle Hideo Itokawy, otce japonského kosmického programu. Planetka byla objevena v roce 1998 v rámci projektu LINEAR. Rozměry planetky jsou 540×270×210 m, rotační perioda je 12,32 h, albedo 0,53 a průměrná teplota na povrchu činí 206 K. Albedo – míra odrazivosti povrchu tělesa. Jde o poměr dopadajícího a odraženého elektromagnetického záření vyjádřený zpravidla v procentech nebo desetinných číslech. Pokud není specifikováno jinak, jde o viditelné světlo a kolmý dopad. Například albedo sněhu je 90 % (0,9), albedo oceánů maximálně 10 % (0,1), Země má celkové albedo 31 % (0,31) a Měsíc 12 % (0,12). Hajabusa – anglicky Hayabusa, malá japonská robotická sonda, které se 26. listopadu 2005 podařilo odebrat vzorek horniny z povrchu planetky Itokawa. Sonda startovala 3. května 2003 a její součástí bylo miniaturní přistávací pouzdro Minerva. Návrat sondy byl plánován na rok 2007. Nakonec se k Zemi vrátila až 13. června 2010, když návratové pouzdro úspěšně přistálo v Austrálii. Hajabusa znamená v japonštině sokol. Původní název sondy byl MUSES C. Sonda má svého následovníka s názvem Hajabusa 2. |
Sonda zanechala na planetce kulové pouzdro o průměru 10 cm s dvěma hliníkovými deskami do nichž je vyryto 880 000 jmen lidí ze 149 zemí. Mezi nimi je například i spisovatel Arthur C. Clarke nebo filmový režisér Steven Spielberg. Pouzdro bylo uvolněno ve výšce 40 metrů nad povrchem Itokawy při prvním pokusu o přistání dne 20. listopadu. Sonda měla v okamžiku uvolnění pouzdra sestupnou rychlost 9 cm/s.
Samo odebrání vzorku povrchu trvalo pouhou sekundu, při které byla odpálena do povrchu planetky nálož a uvolněné horniny byly uzavřeny do speciálního pouzdra. Sonda přistála na prachové planině pojmenované Muses Sea (Moře múz).
Planetka Itokawa. Přistání se uskutečnilo v oblasti Muses Sea.
Dráha planetky Itokawa
Stín sondy na povrchu planetky (malý křížek na obrázku). Napravo je kroužkem
označeno místo
dopadu kulového pouzdra se jmény lidí, které bylo odhozeno 20. 11.
Sonda má před sebou nyní cestu zpět dlouhou 290 milionů kilometrů. Na zpáteční cestu se musí vydat v průběhu tohoto týdne. Zpět k Zemi by se měla navrátit v roce 2007. Předpokládá se, že pouzdro se vzorky přistane na padáku na poušti Woomera v Austrálii. Výzkum blízkozemních planetek typu AAAAAA – planetky, které se na své dráze dostávají do blízkosti Země a mohou ji ohrozit. Pojmenované jsou podle reprezentantů tří základních typů: Amor (kříží dráhu Marsu, nedosahuje až k dráze Země), Apollo (kříží dráhu Země, perioda je větší než rok), Aten (kříží dráhu Země, perioda je menší než rok). je velmi důležitý z hlediska aktivní ochrany Země před srážkou s podobným tělesem. Poznáme-li charakter horniny, ze které je planetka vytvořena, lze v případě hrozící srážky například těleso rozdělit na menší části nebo uvažovat o jeho vychýlení z nebezpečné dráhy.
|
Parametry sondy Haybusa |
|
|---|---|
| Hmotnost sondy (včetně paliva) | 500 kg |
| Palivo pro iontový pohon | 65 kg |
| Palivo pro chemický pohon | 50 kg |
| Rozměry | 1,5×1,5×1,2 m |
| Elektrický pohon | 15 mN, 2 980 s |
| Chemický pohon | 20 N, 290 s |
| Baterie | Ni-MH, 15 Ah |
| Solární panely | 12 m2, galium-arsenid, 700 W |
| Vysokozisková anténa | 20 W, pásmo X, ø 1,5 m |
Klip týdne: Sonda Hajabusa
Jde o japonskou sondu agentury JAXAJAXA – Japan Aerospace eXploration Agency, japonská kosmická agentura, která vznikla v roce 2003 sloučením tří institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (the National Aerospace Laboratory of Japan)a NASDA (National Space Development Agency of Japan). Ke svým letům agentura využívá kosmodrom USC (Uchinoura Space Center). V současnosti používá JAXA nosnou raketu H-IIA. JAXA využívá Tanegašimské kosmické středisko (na ostrově Tanegašima, 115 km jižně od ostrova Kjúšú)., která startovala 3. 5. 2003. Jejím hlavním cílem bylo měkké přistání na planetce ItokawaItokawa – blízkozemní planetka typu Apollo s katalogovým číslem 25143. Je pojmenována podle Hideo Itokawy, otce japonského kosmického programu. Planetka byla objevena v roce 1998 v rámci projektu LINEAR. Rozměry planetky jsou 540×270×210 m, rotační perioda je 12,32 h, albedo 0,53 a průměrná teplota na povrchu činí 206 K.. To se podařilo 26. 11. 2005. Přistání bylo úspěšné až na druhý pokus. Z povrchu byly odebrány vzorky za pomoci nálože, která uvolnila povrchové horniny. Návratové pouzdro by mělo přistát na padáku na Zemi v roce 2007. Na animaci je zobrazen průběh cesty sondy, odhození kovového kulového pouzdra se jmény 880 000 lidí, odhození dopadového modulu, přistání a odebrání vzorků a návrat pouzdra s horninami na Zemi. Zdroj: JAXAJAXA – Japan Aerospace eXploration Agency, japonská kosmická agentura, která vznikla v roce 2003 sloučením tří institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (the National Aerospace Laboratory of Japan)a NASDA (National Space Development Agency of Japan). Ke svým letům agentura využívá kosmodrom USC (Uchinoura Space Center). V současnosti používá JAXA nosnou raketu H-IIA. JAXA využívá Tanegašimské kosmické středisko (na ostrově Tanegašima, 115 km jižně od ostrova Kjúšú)., 2005. (avi, 40 MB)
Odkazy
