| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2005
Lenka Soumarová
Apoštolové na pražské orloji právě dokončili svoji poslední cestu, smrtka zatahala za provázek a loňskému roku je definitivně odzvoněno. Takže vzhůru do toho nového, 2005, v němž by nás podle astrologů nemělo čekat nic dobrého. Pohlédněme na něj tedy raději očima astronomů, abychom zjistili, co nás v něm čeká a nejspíš ani nemine.
Pražský orloj zkonstruovaný v roce 1410 Mikulášem z Kadaně.
Rok 2005 nám bohužel nechystá žádné mimořádné představení, alespoň ne takové, o němž dopředu víme. Žádné hodně jasné komety, žádný meteorický déšť, žádné významné seskupení planet, žádné pořádné zatmění, natož přechod planety přes sluneční disk. Ale přeci jen není ten letošní rok zcela bez půvabu, neboť na jeho konci bude nejlépe pozorovatelná planeta Mars. Nejblíže za posledních 70 tisíc let byl Mars sice v srpnu 2003, ale pro pozorovatele severní polokoule měl velmi nevýhodnou deklinaci (byl pro něj nízko nad obzorem). Letos bude sice o 20 milionů kilometrů dále, ale jeho poloha nad obzorem nám to bohatě vynahradí.
|
Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. |
Leden
Leden bude nejspíše patřit nově objevené kometě C/2004 Q2 (Machholz). Jako svůj desátý objev si ji připsal na své konto 27. 8. 2004 Donald Edward Machholz, který se zabývá vyhledáváním komet už třicet let. Nejvíce se k Zemi přiblíží z 5. na 6. 1., a to na 51 milionů kilometrů a vyhledat ji budeme moci v blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády. Kometa bude pozorovatelná malými dalekohledy a triedry, v oblastech bez světelného znečištění i pouhým okem.
Dráha komety C/2004 Q2 Machholz. Zdroj: Observatoř Kleť.
| Datum | Rektascenze | Deklinace | dZ [AU] | dS [AU] | Magnituda |
|---|---|---|---|---|---|
| 05.01.2005 | 03h 41′ 91″ | +17° 18,3′ | 0,347 | 1,245 | 4,2 |
| 10.01.2005 | 03h 30′ 43″ | +27° 58,0′ | 0,352 | 1,227 | 4,1 |
| 15.01.2005 | 03h 19′ 72″ | +37° 58,6′ | 0,370 | 1,215 | 4,2 |
| 20.01.2005 | 03h 10′ 12″ | +46° 47,3′ | 0,399 | 1,207 | 4,3 |
| 25.01.2005 | 03h 01′ 98″ | +54° 15,2′ | 0,435 | 1,205 | 4,5 |
| 30.01.2005 | 02h 55′ 68″ | +60° 28,9′ | 0,478 | 1,208 | 4,7 |
| 04.02.2005 | 02h 51′ 76″ | +65° 41,2′ | 0,524 | 1,215 | 4,9 |
| 09.02.2005 | 02h 51′ 02″ | +70° 05,4′ | 0,573 | 1,228 | 5,2 |
| 14.02.2005 | 02h 54′ 78″ | +73° 52,6′ | 0,623 | 1,245 | 5,4 |
| 19.02.2005 | 03h 05′ 21″ | +77° 10,8′ | 0,673 | 1,267 | 5,7 |
| 24.02.2005 | 03h 26′ 50″ | +80° 03,8′ | 0,724 | 1,293 | 5,9 |
Efemeridy komety C/2004 Q2 Machholz
Večerní obloze bude vévodit Saturn. Nebude to pro něj ani tak velký problém, neboť tam z planet bude zcela sám. Planeta se nachází 14. 1. v opozici se Sluncem, takže bude na obloze celou noc a leden je měsíc, kdy bude z celého roku nejlépe pozorovatelná. Venuše a Mars zdobí oblohu ranní, Jupiter je pozorovatelný ve druhé polovině noci.
V neděli 2. 1. bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.
V lednu má své maximum meteorický rojMeteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Kvadrantidy, jehož hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu. Maximum nastává sice večer, kdy Měsíc nebude rušit, ale radiantRadiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. roje bude už nízko nad obzorem.
Únor
Na ranní obloze nevysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Střelce září planeta Mars. Jupiter a Saturn, dvě největší planty sluneční soustavy, hostí noční obloha. Jupiter se vynoří nad obzor pozdě večer, Saturn, krátce po opozici se Sluncem, můžeme obdivovat po celou noc.
Březen
Letošní březen si rezervoval Merkur. V sobotu 12. 3. bude v největší východní elongaciElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. a tato elongaceElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. je ze všech letošních nejvýhodnější. Při elongaciElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. je planeta nejvíce úhlově vzdálena od Slunce a je tedy nejlépe pozorovatelná. Je-li ve východní elongaciElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce., můžeme planetu nalézt krátce po západu Slunce. Merkur je samozřejmě pozorovatelný nejen v den elongaceElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce., ale několik dní kolem uvedeného data. Planeta bude viditelná od 1. do 20. března a v den elongaceElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. bude na konci občanského soumraku 11° nad obzorem. Mars zůstává na ranní obloze, jeho východ se však posouvá hlouběji do noci. Jupiter a Saturn září na obloze prakticky po celou noc. Jupiter se blíží k opozici, Saturn se od ní vzdaluje, takže se krátí jeho ranní viditelnost.
Duben
V dubnu nás čekají dvě zatmění, která ale bohužel nebudou viditelná z našeho území. V pátek 8. dubna nastane prstencové (hybridní) zatmění Slunce. V části svého průběhu je toto zatmění viditelné jako úplné, v části jako prstencové. K takovému zatměné dochází tehdy, je-li vrchol kužele plného měsíčního stínu blízko zemského povrchu. V místech bližších Měsíci pak nastává zatmění úplné, které ale trvá jen krátce, do míst vzdálenějších od Měsíce už plný stín nedosáhne a zde je tedy pozorovatelné zatmění prstencové. Jako částečné je zatmění viditelné z jižní poloviny Severní Ameriky, ve Střední Americe a v západní části Jižní Ameriky vyjma jihu, z Tichého oceánu – z centrální, severovýchodní, východní a jižní oblasti a z přilehlé části Antarktidy. Pás prstencového zatmění a pás totality začíná u Nového Zélandu pokračuje severovýchodním směrem přes Tichý oceán a končí na území Venezuely.
Zatmění Slunce 8. 4. Zdroj F. Espenak, NASA.
Ani další zatmění tohoto měsíce, polostínové měsíční zatmění, k němuž dojde 24. dubna nebude u nás viditelné, neboť v té době bude Měsíc pod obzorem a nebude pozorovatelná žádná fáze zatmění.
Zatmění Měsíce 24. 4. Zdroj F. Espenak, NASA.
Mars je stále na ranní obloze. Planety Jupiter a Saturn naopak zdobí tu noční. Na 3. dubna připadá opozice Jupiteru se Sluncem, takže je planeta nejlépe pozorovatelná a na obloze setrvává po celou noc.
Květen
Planeta Mars stále na ranní obloze, Jupiter září po celou noc a Saturn můžeme obdivovat pouze do půlnoci. Na večerní oblohu se probojovala Venuše. Bude sice nízko nad obzorem, ale v květnu ji budeme moci obdivovat v blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády (9. 5. bude 4° jižně), otevřené hvězdokupy Hyády (17. 5. bude 6° severně) a 18. 5. dojde ke konjunkci Venuše s Aldebaranem (Venuše bude 6° severně).
Červen
Letošní červen by mohl mít heslo: tentokrát bez Marsu. Na večerní obloze budeme totiž moci pozorovat ze všech pěti planet viditelných pouhým okem všechny, kromě Marsu, ten stále zůstává na ranní obloze. Ve dnech 24. – 26. 6. nám planety Merkur, Venuše a Saturn připraví večer, nízko nad západoseverozápadním obzorem pěknou podívanou. Stran tohoto seskupení planet zůstane pouze Jupiter, který se bude zdržovat poněkud východně.
Červenec
Merkur je v červenci viditelný jen nízko nad obzorem a jen na počátku měsíce. I nejjasnější planeta – Venuše – zůstává stále poměrně nízko nad obzorem. Jupiter září na večerní obloze, Mars je nad obzorem v noci – vychází až před půlnocí.
V úterý 5. 7. je Země nejdále od Slunce – 152,1 milionů kilometrů.
Srpen
Merkur spolu se Saturnem přešel na ranní oblohu, 24. 8. je v největší západní elongaciElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. a je tedy pozorovatelný před východem Slunce. Venuše zůstává na večerní obloze nízko nad západním obzorem, Mars a Jupiter září na večerní obloze.
Meteorický rojMeteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Perseidy má letos průměrné pozorovací podmínky, Měsíc je v první čtvrti a zapadá poměrně brzy, maximum má však nastat ve večerních hodinách. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100.
Září
Merkur se Saturnem zůstávají na ranní obloze. U Venuše též žádná změna, planeta zůstává stále na večerní obloze nízko nad západojihozápadem. Mars je pozorovatelný prakticky po celou noc a Jupiter nalezneme pouze večer. Ve středu 7. 9. večer budeme moci pozorovat tři nejjasnější nebeská tělesa – Měsíc, Venuši a Jupiter v blízkosti nejjasnější hvězdy souhvězdí Panny – Spiky.
Říjen
Jde o druhý měsíc tohoto roku, který bude patřit zatměním. Pouze jedno bude ale pozorovatelné z našeho území a pro nás bude pouze částečné. V pondělí 3. října nastane prstencové zatmění Slunce. Jako částečné je toto zatmění viditelné v Evropě, na Předním východě, ze západní, jihozápadní a jižní Asie, z téměř celé Afriky, Madagaskaru, z Islandu a části Grónska. Dále ze Středozemního moře, severní oblasti Atlantského oceánu a ze západní poloviny Indického oceánu. Pás prstencového zatmění začíná v severním Atlantiku severozápadně od Azor, postupuje k východojihovýchodu a pak se stáčí k jihovýchodu, přechází Španělsko, Středozemní moře, Alžírsko, Libyi, Súdán, Etiopii, Keňu, Somálsko a dále prochází západní polovinou Indického oceánu v jižních šířkách, kde se postupně stáčí k východu a končí západně od Kokosových ostrovů. Maximální trvání prstencové fáze je 4 minuty 32 sekund. Časový průběh zatmění (začátek, maximální fáze a konec) pro Prahu je uveden v tabulce. Maximální velikost zatmění v Praze bude 0,539 slunečního průměru.
| Začátek zatmění | 09h 01min |
|---|---|
| Maximální fáze | 10h15min |
| Konec zatmění | 11h 32min |
Zatmění Slunce 3. 10. Zdroj F. Espenak, NASA.
V pondělí 17. 10. nastane částečné zatmění Měsíce, které ale u nás nebude viditelné v žádné své fázi. Jedná se o velmi malé zatmění, jež končí po necelé hodině. Pozorovatelné bude z většiny Asie kromě západní části, z Indonésie, Austrálie a Severní Ameriky, dále pak z východní části Indického oceánu a z většiny Tichomoří kromě jeho jihovýchodní oblasti.
Zatmění Měsíce 17. 10. Zdroj F. Espenak, NASA.
Z planet můžeme stále večer nad jihozápadem pozorovat Venuši, téměř po celou noc Mars a ve druhé polovině noci Saturn.
Meteorický rojMeteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Orionid bude silně rušit Měsíc, jež bude dost blízko radiantuRadiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje..
Listopad
Letošní listopad by měl být synonymem slova Mars. Nejtěsnější přiblížení této planety za posledních 70 tisíc let sice nastalo v srpnu 2003, ale planeta Mars byla tehdy v nevýhodné poloze pro pozorovatele ze severní polokoule. Ta letošní opozice, při níž bude Mars sice o zhruba 20 milionů kilometrů dále, bude pro nás mnohem příznivější. Opozice Marsu připadá na 7. 11., nejvíce se planeta Zemi přiblíží ale už 30. 10. ve 4 hodiny, a to na 69 422 milionů kilometrů. Planeta bude tedy na obloze po celou noc.
Merkur bude sice 3. 11. v největší východní elongaciElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce., ale jeho výška bude tak malá, že zůstává prakticky na obzoru. Na 3. listopad připadá také největší východní elongaceElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Venuše, tehdy naroste výška planety na 8° a najdeme ji neobvykle daleko nad jihojihozápadním obzorem. Po většinu noci můžeme pozorovat Saturn, Jupiter spatříme za svítání nad západním obzorem.
Velice nepříznivé pozorovací podmínky mají Leonidy. V letošním roce ale neočekáváme setkání s žádným z mladých vysoce aktivních vláken tohoto roje.
Prosinec
Závěr roku bude patřit nejjasnější z planet – Venuši. Její jasnost dosáhne 9. 12. −4,7 mag, a tak bude nepochybně nejnápadnějším objektem na večerní obloze. Na ranní obloze bude dobře pozorovatelný Merkur, jehož největší západní elongaceElongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. nastává 12. 12. Mars je stále na obloze po celou noc. Jupiter můžeme spatřit ráno a Saturn téměř po celou noc.
Pro pozorování meteorického rojeMeteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Geminidy jsou podmínky také nepříznivé. Maximum nastává v ranních hodinách a bude značně rušeno Měsícem před úplňkem.
Rok 2005 nám nechystá žádné zvláštní astronomické překvapení. Musíme tedy doufat, že se na obloze objeví něco, o čem dosud nevíme, něco, co se nedá vypočítat, něco, co nám připraví pěknou podívanou, která pro nás ale nebude osudnou. Přejme si tedy nějakou hodně jasnou kometu, jež nás ale v bezpečné vzdálenosti mine, meteorický déšť nebo supernovu na denní obloze. Rok 2005 teprve nedávno začal odpočítávat své první sekundy, takže uvidíme.
Všechny uvedené časy jsou ve středoevropském čase.
Odkazy
