Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics) Číslo 1 – vyšlo 5. ledna, ročník 2 (2004) © Copyright Aldebaran Group for Astrophysics Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno. ISSN: 1214-1674, Email: bulletin@aldebaran.cz

1/2004

Co nás čeká (a nemine) v roce 2004

Lenka Soumarová

Jako nepopsaná kniha leží před každým z nás a čeká na otevření rok 2004. Z hlediska astronomických úkazů však tak nepopsanou knihou není. Čeká nás v něm řada zajímavých úkazů, ke kterým dojde, ať už je budeme pozorovat či nikoliv. Úkolem tohoto článku je popsat úkazy chronologicky tak, aby je měl čtenář po celý rok k dispozici a žádný nezapomněl odpozorovat.

Rok 2004 bychom mohli nazvat rokem Venuše, neboť nejvýznamnějším úkazem (alespoň tím, o kterém víme, náhody nejsou vyloučeny) bude letos bezesporu přechod Venuše přes Slunce. Zajímavostí úkazu je mimo jiné to, že bude pro každého z nás bez rozdílu premiérou (ten minulý přechod totiž nastal 6. prosince 1882). Dále se v roce 2004 odehrají 4 zatmění - 2 sluneční a 2 měsíční. Na pozorování těch slunečních se ale budeme muset vydat za hranice naší republiky. V roce 2004 nás čekají dvě jasné komety pozorovatelné malým dalekohledem. Z meteorických rojů mají výhodné pozorovací podmínky známé Perseidy, u dalšího známého roje – Leonid – se již mimořádné frekvence neočekávají. V první polovině roku budeme moci na večerní obloze pozorovat všechny planety známé starověkým hvězdářům. Jejich přehlídka vyvrcholí koncem března a začátkem dubna, kdy budou planety pozorovatelné na obloze současně. Ve druhé polovině roku se postupně přesunou na ranní oblohu, takže večerní obloha bude ke konci roku zcela bez planetární výzdoby.

Leden

První ze dvou jasných komet bude počátkem roku kometa C/2002 T7 (LINEAR). Kometa byla objevena systémem LINEAR 14. října 2002 jako objekt 17,5 magnitudy. K Zemi se přiblíží 19. května na 0,265 AU a v období nejvyšší jasnosti bude bohužel pozorovatelná pouze z jižní polokoule. U nás ji budeme moci pozorovat do začátku března a opět od konce října. Po návratu na severní polokouli je ale její odhadovaná magnituda (12,5) už v dosahu pouze větších dalekohledů. Kometa by měla kolem 20. května dosáhnout dokonce 1. magnitudy, ale vzhledem k tomu, že se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, jsou odhady jasnosti zatíženy poměrně značnou chybou. Efemerida komety je uvedena v přiložené tabulce. Kometa má perihelovou vzdálenost nejmenší ze všech očekávaných komet roku 2004, jako jediná má přísluní uvnitř dráhy Venuše. Původně se pohybovala po protáhlé eliptické dráze, ale vlivem planetárních poruch kometa opustí Sluneční soustavu po hyperbolické dráze. Letos tedy máme poslední příležitost.

Kometa C/2002 T7 (LINEAR).

Kometa C/2002 T7 (LINEAR). Vyhledávací mapka.

Datum	α	β	Vzdálenost od Slunce (AU)	Vzdálenost od Země (AU)	Magnituda
01.01.2004	01 12,01	+26 09,7	1,633	2,127	8,3
06.01.2004	01 00,17	+24 20,6	1,673	2,056	8,2
11.01.2004	00 50,12	+22 38,8	1,717	1,985	8,2
06.01.2004	00 41,67	+21 05,4	1,763	1,913	8,0
21.01.2004	00 34,60	+19 41,0	1,809	1,840	7,9
26.01.2004	00 28,73	+18 25,4	1,854	1,766	7,8
31.01.2004	00 23,85	+17 17,9	1,896	1,692	7,7
05.02.2004	00 19,80	+16 17,9	1,934	1,617	7,5
10.02.2004	00 16,43	+15 24,3	1,966	1,541	7,3
15.02.2004	00 13,61	+14 36,3	1,991	1,465	7,2
20.02.2004	00 11,22	+13 53,1	2,009	1,388	6,9
25.02.2004	00 09,15	+13 13,5	2,017	1,311	6,7
01.03.2004	00 07,31	+12 36,8	2,016	1,233	6,4
06.03.2004	00 05,60	+12 01,8	2,004	1,156	6,1

Kometa C/2002 T7 (LINEAR). Efemeridy.

Z planet bude v lednu nejlépe pozorovatelný Saturn, neboť je krátce po opozici se Sluncem (nastala 31.12.2003), takže je na obloze po celou noc, je k Zemi nejblíže a je tedy nejlépe pozorovatelný. Samotná planeta je bezesporu nejkrásnější planetou Sluneční soustavy (samozřejmě hned po Zemi). Zdobí ji totiž prstenec z drobných prachových částic až kusů hornin obalených ve vodním ledu, který způsobuje jeho poměrně velkou jasnost. Na Saturnovy prstence se v roce 2004 díváme z jižní strany, jsou maximálně rozevřeny a začínají se pomalu uzavírat. K pozorování prstence postačí menší dalekohled a abychom spatřili některé z mnoha Saturnových měsíců, budeme potřebovat dalekohled o průměru alespoň 10 cm. Planetu snadno vyhledáme pouhým okem v souhvězdí Blíženců. Na lednové večerní (a noční) obloze budou dále zářit planety Venuše, Mars a Jupiter.

V noci ze 3. na 4. ledna bude mít své maximum meteorický roj Kvadrantidy. Maximum má nastat v ranních hodinách, ale jejich pozorování bude značně rušeno Měsícem krátce před úplňkem. Radiant roje leží v souhvězdí Draka. V neděli 4.1. v 19 hodin bude Země nejblíže Slunci – pouhých 147,1 milionu km, ale díky sklonu její rotační osy si to na severní polokouli moc neužijeme.

Únor

Na únorové obloze stále stojí za to hledat kometu C/2002 T7 (LINEAR), jejíž magnituda by měla dále narůstat.

Kometa C/2002 T7 (LINEAR) - průběh magnitudy.

Z planet je na večerní obloze ještě dobře pozorovatelný Saturn, dále Venuše, Mars i Jupiter.

Dne 1. února ve 2 hodiny po půlnoci (jedná se o noc z 31.1. na 1.2.) bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem. Aldebaran bude sice 7 stupňů jižně od Měsíce (nejedná se tedy o kdovíjak těsnou konjunkci), ale určitě se nezapomeňte na jmenovce podívat.

Březen

Březen – měsíc knihy. Ten letošní by si ale zasloužil jiné přízvisko. Březen – měsíc planet. Koncem března budeme mít totiž možnost pozorovat na obloze současně všechny planety známé starověkým hvězdářům. Nebudou sice úhlově tak blízko sebe jako tomu bylo v roce 2002, ale v období od 15. března do 5. dubna je budeme moci vidět na obloze všechny pospolu. Merkur – planeta Slunci nejbližší je také díky své blízkosti obtížně pozorovatelnou, neboť se na obloze udržuje stále v úhlové blízkosti Slunce, takže ji lze spatřit vždy jen krátce před východem Slunce nebo po jeho západu. Nejlepší podmínky pro její pozorování nastávají v době maximální elongace (největší úhlová vzdálenost od Slunce). Ta nejvýhodnější pro rok 2004 se odehraje 29.3. a kolem tohoto data je tedy Merkur nejlépe pozorovatelný. Pro Venuši – také vnitřní planetu platí v podstatě totéž, co o Merkuru, jen díky větší vzdálenosti od Slunce je na obloze pozorovatelná podstatně déle po západu Slunce i před jeho východem. I Venuše v březnu (29.3.) dosáhne maximální východní elongace a je v této době nejlépe viditelná. Na konci občanského soumraku bude mít výšku 37° nad obzorem a pod obzor klesá nejdéle po Slunci za plné astronomické noci. Mars má svou největší pozorovatelskou slávu za sebou (jeho opozice se Sluncem nastala v srpnu 2003 a planeta byla v té době k Zemi nejblíže za posledních 70 000 let), ale i letos v březnu ho budeme moci pozorovat. Jupiter je v březnu na obloze po celou noc, protože na 4. března připadá jeho opozice se Sluncem a tehdy je planeta nejlépe pozorovatelná. I v menších dalekohledech je možné spatřit jeho čtyři největší měsíce – Io, Europu, Ganymeda a Callista, které pozoroval už Galileo Galilei. A stále se dá pozorovat Saturn, i když od jeho opozice uplynuly už téměř tři měsíce.

Duben

I začátek dubna zůstává měsícem planet. Přibližně do 5. dubna budeme ještě moci sledovat Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn na obloze současně. Dne 19. dubna nastává částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude viditelné pouze z jižní polokoule – v jižní Africe, na Madagaskaru, v jižní a jihovýchodní části Atlantského oceánu a přilehlé části Antarktidy a také v západní oblasti Indického oceánu. Zatmění je pouze částečné, maximální velikost zatmění je 0,73541 slunečního průměru (vznik zatmění a jeho druhy viz Bulletin 16/2003).

Částečné zatmění Slunce 19.4.2004. Fred Espenak, NASA.

Květen

V květnu přichází čas pro druhou jasnou kometu C 2001 Q4 (NEAT). Byla objevena 24. srpna 2001 pomocí systému NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking) jako objekt 20. magnitudy ve vzdálenosti větší než 10 AU. I u této komety se původně eliptická dráha změní v hyperbolu. Dne 7. května bude od Země vzdálena jen 0,32 AU a její jasnost v této době by měla dosáhnout 1. magnitudy. I zde však platí, že odhad jasnosti je velmi nejistý.

Kometa C 2001 Q4 (NEAT)

Kometa C 2001 Q4 (NEAT). Vyhledávací mapky.

Datum	α	β	Vzdálenost od Slunce (AU)	Vzdálenost od Země (AU)	Magnituda
05.05.2004	07 05,78	-27 04,9	0,326	0,981	1,0
15.05.2004	08 32,04	+18 22,3	0,415	0,962	1,4
25.05.2004	09 17,86	+38 12,9	0,658	0,975	2,5
04.06.2004	09 45,04	+46 32,4	0,925	1,018	3,4
14.06.2004	10 03,97	+50 57,3	1,181	1,086	4,2
24.06.2004	10 19,60	+53 43,0	1,415	1,174	5,0
04.07.2004	10 34,34	+55 40,5	1,621	1,275	5,6
14.07.2004	10 49,47	+57 12,6	1,799	1,386	6,2
24.07.2004	11 05,80	+58 32,1	1,949	1,503	6,7
03.08.2004	11 23,80	+59 46,7	2,074	1,623	7,2
13.08.2004	11 43,91	+61 00,9	2,175	1,746	7,6
23.08.2004	12 06,62	+62 17,6	2,255	1,870	8,0
02.09.2004	12 32,49	+63 38,3	2,317	1,994	8,3
12.09.2004	13 02,25	+65 02,2	2,366	2,118	8,6
22.09.2004	13 36,80	+66 27,1	2,406	2,241	8,9
02.10.2004	14 17,03	+67 47,6	2,441	2,364	9,2
12.10.2004	15 03,61	+68 55,5	2,477	2,485	9,4
22.10.2004	15 56,31	+69 40,5	2,518	2,605	9,7
01.11.2004	16 53,29	+69 52,1	2,570	2,725	9,9
11.11.2004	17 51,19	+69 24,4	2,636	2,843	10,1
21.11.2004	18 46,29	+68 19,2	2,721	2,959	10,4
01.12.2004	19 35,99	+66 45,1	2,826	3,075	10,6
11.12.2004	20 19,48	+64 54,0	2,951	3,190	10,9
21.12.2004	20 57,15	+62 57,7	3,095	3,303	11,1
31.12.2004	21 29,84	+61 05,2	3,258	3,415	11,4

Květnovou večerní oblohu opustil Merkur, takže pozorovat můžeme už jen Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. První jmenovaná planeta dosahuje 2. května nejvyšší magnitudy (−4.5). Dne 4. května nastává úplné zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v podstatné části svého průběhu. V okamžiku, kdy Měsíc vychází, je už v polostínu Země, takže začátek polostínového zatmění neuvidíme. Začátek částečného zatmění už ale proběhne nad obzorem. Průběh celého zatmění je uveden v následující tabulce. Podmínky vzniku zatmění Měsíce jsou popsány v Bulletinu 16/2003.

Průběh zatmění Měsíce 4. května
východ Měsíce	19 h 12 min (4.5.2004)
vstup Měsíce do polostínu	18 h 52 min
začátek částečného zatmění	19 h 49 min
začátek úplného zatmění	20 h 53 min
střed zatměn	21 h 30 min
konec úplného zatmění	22 h 08 min
konec částečného zatmění	23 h 12 min
výstup Měsíce z polostínu	00 h 08 min (5.5.2004)
západ Měsíce	04 h 39 min

Červen

Sólo pro Venuši, tak nějak by se dal nazvat letošní červen. Planeta totiž přejde 8. června přes Slunce. Venuše, jako každá vnitřní planeta při dolní konjunkci občas přes Slunce přechází. Díky velikosti a vzdálenosti těles je však tento úkaz velmi vzácný. Přechody se uskutečňují vždy v párech (vzájemně vzdálených 8 let), které se opakují v průměru po více než jednom století. Naposledy měli možnost sledovat přechod Venuše naši prapředci v letech 1874 a 1882. My máme to štěstí, že budeme moci tento výjimečný úkaz sledovat, a to 8. června 2004 nebo 6. června 2012, ten druhý přechod ale nebude z naší republiky pozorovatelný. Při tom letošním bude už na začátku úkazu Slunce dost vysoko nad obzorem. Jako první kontakt označujeme okamžik, kdy se kotouček Venuše poprvé dotkne kotouče Slunce, při druhém kontaktu se kotouček Venuše celý vnoří do slunečního disku, při maximální fázi se planeta promítá nejblíže středu slunečního disku. Třetí kontakt je obdobou druhého na konci úkazu, čtvrtý kontakt je okamžik, kdy kotouček Venuše zcela opouští sluneční kotouč. Časový průběh přechodu pro Prahu uvádí tabulka. Na rozdíl od přechodu Merkuru přes sluneční disk je možné přechod Venuše pozorovat i pouhým okem, samozřejmě za použití příslušných ochranných prostředků, například přes svářečský filtr.

Časový průběh přechodu Venuše přes Slunce 8. června
východ Slunce	03 h 52 min
1. kontakt	06 h 20 min
2. kontakt	06 h 39 min
max. fáze	09 h 22 min
3. kontakt	12 h 04 min
4. kontakt	12 h 23 min
západ Slunce	20 h 07 min

Večerní oblohu opustila další planeta – Venuše, takže v červnu můžeme pozorovat už pouze Mars, Jupiter a Saturn. A navíc Mars a Saturn jen krátce po západu Slunce.

Červenec

Na červencové večerní obloze zůstává už pouze Jupiter, ale hned zpočátku měsíce se k němu přidá ještě Merkur, jehož maximální elongace ale není příliš příznivá, neboť bude nízko nad obzorem. Venuše se přesunula na ranní oblohu. Přestože je léto, Země je dne 5. července ve 12 hodin nejdále od Slunce, 152,1 milionu km.

Srpen

Co do planet se nám večerní obloha zcela vyprázdnila. Venuši a Saturn můžeme pozorovat na obloze ranní.

Na noc z 11. na 12. srpna připadá maximu meteorického roje Perseid. Budou mít letos dobré pozorovací podmínky, Měsíc je krátce před novem, vychází až ráno a svit úzkého srpku nebude již příliš rušit. Méně vhodné je ale maximum, které nastane až v dopoledních hodinách.

Září

Na večerní obloze planety stále chybí. Na ranní obloze můžeme spatřit Merkur, Venuši a Saturn.

Říjen

Situace na scéně planet trvá i v říjnu, jen na ranní obloze nahradil Jupiter planetu Merkur. Neutěšenou pozorovatelskou bilanci z měsíce září zachraňují v říjnu hned dvě zatmění. Dne 14. října nastává částečné zatmění Slunce, které u nás bohužel nebude viditelné. Viditelné bude ve střední, severní, východní Asii včetně japonských ostrovů a Koreje a dále na Aljašce, ze severní poloviny Tichého oceánu s výjimkou západní a východní části a také bude viditelné z oblasti Severního ledového oceánu přiléhající k Sibiři. Zatmění je pouze částečné, maximální velikost zatmění je 0,92759 slunečního průměru (vznik zatmění a jeho druhy viz Bulletin 16/2003).

Částečné zatmění Slunce 14.10.2004. Fred Espenak, NASA.

Druhým zatměním měsíce října je úplné zatmění Měsíce, které nastává 28. října a je u nás viditelné prakticky v celém svém průběhu. Měsíc zapadá až během polostínové fáze na konci úkazu. Průběh celého zatmění je uveden v tabulce. Podmínky vzniku zatmění Měsíce jsou popsány v Bulletinu 16/2003.

Průběh zatmění Měsíce 28. října
východ Měsíce	16 h 31 min (27.10.2004)
vstup Měsíce do polostínu	01 h 07 min (28.10.2004)
začátek částečného zatmění	02 h 15 min
začátek úplného zatmění	03 h 24 min
střed zatmění	04 h 04 min
konec úplného zatmění	04 h 44 min
konec částečného zatmění	05 h 53 min
výstup Měsíce z polostínu	07 h 01 min
západ Měsíce	06 h 57 min

Listopad

Na pozdní večerní oblohu se dostává planeta Saturn, na ranní můžeme spatřit Venuši, Mars a Jupiter. Maximum meteorického roje Leonidy připadá na večer 17. listopadu, kdy bude radiant roje ještě pod obzorem. Bohužel se letos již neočekávají mimořádné frekvence, tak jak tomu bylo v letech minulých. Potěšující ovšem je, že jejich pozorování nebude rušit Měsíc, neboť ve druhé polovině noci, kdy se dostává radiant roje výše nad obzor už bude zapadlý.

Dne 10. listopadu v 6 hodin ráno budeme moci pozorovat zajímavé seskupení několika jasných těles. Nad východním obzorem budou v těsné blízkosti Měsíc, Mars, Venuše, Jupiter a nejjasnější hvězda souhvězdí Panny – Spika.

Prosinec

Na večerní oblohu se vrací Saturn. Merkur, Venuše, Mars a Jupiter zůstávají na obloze ranní. Prosincové meteorické roje Geminidy a Ursidy nelze pro pozorování doporučit, neboť maximum prvního roje nastává odpoledne, takže zvýšené frekvence v noci už nelze očekávat a druhý roj bude silně rušen přítomností Měsíce v úplňku.

• • •

Prosincem končí přehled úkazů na obloze pro rok 2004 a teď už jen zbývá přát si, aby počasí zajistilo jasno na dobu těchto úkazů a déšť, sníh a zataženou oblohu si ponechalo na jindy. V průběhu roku uvidíme, jak se zachová. A snad ještě jedno přání, k těmto úkazům by klidně mohl přibýt nějaký další, kterým by nás příroda (samozřejmě příjemně) překvapila.

Všechny uvedené časy jsou ve středoevropském čase.

Odkazy