| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Švédský metrový sluneční dalekohled
Vavřinec Havlíček
Švédský metrový sluneční dalekohled (SST) je postaven na ostrově La Palma ve Španělsku. První světlo jím prošlo 2.3.2002 kdy byl ještě zacloněn na aperturu 60 cm. Plný průměr objektivu 97 cm se využívá k pozorování sluneční fotosféry od 21.5.2002. Typem konstrukce jde o vakuový věžový dalekohled. Na vrcholu sluneční věže je umístěn coelostat, který směřuje sluneční světlo dovnitř, na pevně uložený objektiv. SST používá adaptivní optiku vyrovnávající chvění zemské atmosféry s frekvencí 1 kHz. Se svým průměrem je, co do velikosti, největším evropským a druhým největším slunečním věžovým dalekohledem na světě, hned po McMath-Pierce telescope na Kitt Peaku, který je však dalekohledem zrcadlovým. SST je umístěn na nejlepším místě pro sluneční dalekohledy na zeměkouli. SST dovoluje spatřit a fotografovat mnohem větší podrobnosti slunečního povrchu než bylo doposud možné.
Švédský metrový sluneční dalekohled
|
SST - Swedish Sun Telescope, Švédský sluneční dalekohled. Věžový sluneční dalekohled o průměru 97 cm, uvedený do provozu na Kanárskývh ostrovech v roce 2002. Coelostat - optická sestava povětšinou nejméně dvou rovinných zrcadel, která směřují obraz pozorovaného objektu do optické osy nepohyblivého dalekohledu. První - většinou i plošně větší - zrcadlo je nastavitelné v deklinaci a směřuje obraz pozorovaného objektu na druhé zrcadlo. Druhé rovinné zrcadlo pak odráží obraz přímo do objektivu. Obě zrcadla však musí být svým rozměrem větší než průměr použitého objektivu. Ve starších přístrojích řízených mechanicky bývala optická osa vycházejících paprsků shodná s osou rotace Země. V novějších konstrukcích je používána již altazimutální montáž řízená digitálně - optická osa může být svislá i při použití jen dvou zrcadel. Obraz v ohniskové rovině pak již jen rotuje kolem středu a to jedenkrát za den |
Jeho rozlišovací schopnost je tak vysoká, že dokáže rozeznat podrobnosti o velikosti cca 70 km na povrchu Slunce. Toto rozlišení je zhruba třikrát podrobnější, než jaké bylo doposud běžné u srovnatelných pozemských přístrojů. To vše je možné díky kombinaci předností refraktoru a adaptivní optiky. Objektiv je zhotoven pouze z jediné čočky, tedy bez korekce barevné vady. Použitím jednočočkového objektivu v kombinaci s vakuovou věží se výrazně zvýší ostrost obrazu – minimalizuje se parazitní světlo. Navíc jednoduchá čočka vytváří pro každou vlnovou délku samostatný obraz Slunce v jiné vzdálenosti a obraz se tím stává čistý a jasný. Kvalita optiky dovoluje rozlišit ve viditelné oblasti spektra až 2000 samostatných spektrálních čar. SST se bude zabývat zodpovězením otázek magnetického pole Slunce, pohybů horních vrstev sluneční atmosféry a vzniku hvězdného spektra.
7. května 2003 tímto dalekohledem pozorovali švédští astronomové přechod Merkuru přes sluneční kotouč. Jednotlivé snímky a případně i video je možno nahlédnout v níže uvedených odkazech.
Odkazy
